Tajná historie Moskvy Recenze
Tajná historie Moskvy
Ekaterina Sedia

dnes, Piter
Ekaterina Sedia není prvním autorem, který zavedl své hrdiny do „tajného světa“ skrytého uvnitř velkoměsta. Žánr se pohybuje od pohádky (Příčná ulice Harryho Pottera) přes pohádkový New weird horor (UnLunDun), komedii (film Krysy z temnot) až po akční krvák (Noční klub). Na závěr nechávám geniální Nikdykde, které žánr urban fantasy zdaleka nevystihuje v jeho komplexnosti.
Krevní pouto Recenze
Krevní pouto
Patricia Briggsová

10. března, Renata Heitelová
Podruhé se setkáváme s Mercy Thompsonovou, automechaničkou a ženskou do nepohody. Zatímco v Měsíční písni zachraňovala alfu vlkodlaka a jeho dceru, tentokrát se snaží přijít na stopu černokněžníkovi, který stojí za vlnou násilí v celém Tri-Cities.
Idoru Recenze
Idoru
William Gibson

9. března, Kamila Vozáková
Nejen ve stylu Franze Kafky jsou v Idoru, jednom z kultovních kyberpunkových románů, kulisy vyleptány do kovu, chitinu; do podoby hmyzích lesklých hnědých krunýřů a baňatých zadečků. Takováto antracitová „realita“, kterou dokáže přesvědčivě podat právě William Gibson, oplývá mnohými pro něj charakteristickými rysy, jichž užívá jednoduše jako dávno uložených dat, není proto žádným výzkumným pracovníkem snažícím se naprogramovat tu správnou kombinaci jedniček a nul, rozhodně v tomto nepotřebuje verifikovat své doposud získané zkušenosti a přímo předkládá nekonečně vrstevnatý příběh, život v životě jím vybraných hrdinů.
Temné uličky Recenze
Temné uličky
Jim Butcher, Simon R. Green, Kat Richardsonová, Thomas R. Sniegoski

5. března, Martin Fajkus
Každé velkoměsto má svá vznosná náměstí a široké bulváry, které rádo předvádí návštěvníkům. Patří k němu však i místa, jimiž se tolik nechlubí. Temné uličky, kam turisté zabloudí jen zcela výjimečně a odkud při nejbližší příležitosti prchají, jako by jim za patami hořelo. Ze všech koutů tady totiž čiší nezaměnitelný odér nebezpečí a ve stínech se skrývá nejedno děsivé tajemství, které může způsobit mnohem víc než jen mrazení v zádech. A každá, i ta sebe kratší návštěva těchto končin něco stojí. Ledaže byste s sebou měli po čertech dobrého průvodce, který se v temných uličkách cítí jako ryba ve vodě.
Lord z planety Země Recenze
Lord z planety Země
Sergej Lukjaněnko

3. března, Piter
Kniha Lord z planety Země je ve skutečnosti trilogie složená z knih Princezna stojí za smrt, Neexistující planeta a Skleněné moře. První díl, který je dějem i rozsahem lehce nad 110 stran spíše povídkou, je dobrodružství plné akce, ve kterém se ukáže, co může začít záchranou holčičky před několika lumpy. Mohlo by se to stát i vám, že vám pak holčička dá prsten a zeptá se, jak dlouho na ni vydržíte čekat.
Dcera čisté krve Recenze
Dcera čisté krve
Anne Bishopová

22. února, Renata Heitelová
Naskočme na pavučinu, chytněme vítr a nechejme se unášet do kruté říše Terreile, kde vyrůstá malá Jaenelle, podle věštby nejmocnější Čarodějka a budoucí Královna říše Temnoty. V prvním díle trilogie Černých drahokamů je nám představen svět, který není určen v čase ani v prostoru a ve kterém vládne lid čisté krve, respektive jeho ženy. Mužům je přisouzena role milenců a ochránců, ale také otroků.
Poslední argument králů Recenze
Poslední argument králů
Joe Abercrombie

19. února, Martin Fajkus
Přestože britský spisovatel Joe Abercrombie začal publikovat teprve před třemi lety, stihl si už vybudovat pověst skvělého vypravěče. Jeho cyklus První zákon je skutečně excelentní fantasy, o čemž se mohli ostatně přesvědčit i čeští čtenáři. V románech Sama čepel a Až budou viset je totiž vzal na exkurzi do světa brutality, krve a temnoty, aby tam spolu se severským válečníkem Logenem Devítiprsťákem, mrzáckým inkvizitorem Gloktou, arogantním důstojníčkem Jezalem dan Lutharem a zejména prvním z mágů Bayazem mohli prožít dobrodružství stejně drsné a napínavé jako překvapivé a záludné.
Řeka bohů Recenze
Řeka bohů
Ian McDonald

18. února, Martin Bedeč
Člověka odedávna fascinovala temná noční obloha protkaná zářivými hvězdami, bujnou imaginací uskupených do souhvězdí připodobňujících známé bytosti a symboly. Snad ještě víc v nás koluje touha překonat sama sebe – sestrojit člověku podobnou bytost. Snah už tu bylo několik, od hliněného Golema (ač šlo spíše o mýtus), DaVinciho humanoida, až po každým rokem schopnější japonské roboty. A tak, ať se nám to líbí, nebo ne, je možné, že se jednoho dne objeví třeba sintel 3. generace a lidský intelekt se stane pouhým stínem UI. Vyvstává otázka palčivější, než je existence jiné galaktické civilizace: Co se stane dál? Rozdrtí nás vražední terminátoři ovládaní Skynetem? Nebo je všechno jinak?
Čarodějové Recenze
Čarodějové
Jack Dann & Gardner Dozois (eds.)

16. února, Martin Fajkus
Pod pojmem čaroděj si většina z nás představí starce v hábitu se špičatým kloboukem na hlavě a holí v ruce, nebo naopak chlapce v brýlích mávajícího hůlkou. Prostě nějakého Gandalfa či Harryho Pottera. Ovšem ve stovkách fantasy světů se toulá mnohem více čarodějů, mágů a černokněžníků. Dokazuje to i antologie Čarodějové, sestavená dvojicí editorů Dann & Dozois.
Drood Recenze
Drood
Dan Simmons

15. února, Jiří Popiolek
V polovině roku 1865 vlak, v němž cestuje známý spisovatel Charles Dickens, vykolejí a částečně se zřítí do propasti. Dickens jakoby zázrakem přežije. Při zachraňování zraněných se však ocitne tváří v tvář podivné děsivé bytosti jménem Drood, která jej začne nenávratně stahovat do temnoty a zásadním způsobem změní i jeho charakter. Jenže – existuje vůbec Drood? A po čem ve skutečnosti pátrá soukromý detektiv Field, jenž je tajemnou bytostí posedlý a zdánlivě ví o každém kroku hlavních hrdinů…?
Zabíječ elfů Recenze
Zabíječ elfů
Nathan Long

10. února, Piter
Desátou knihu ságy příběhů Gotreka Gurnissona a Felixe Jaegera není třeba čtenáři nijak zvláště představovat. Po sedmi knihách Williama Kinga je toto třetí román Nathana Longa, který se konečně přizpůsobil poetice dobře našlápnuté série a představuje nám trpasličího trolobijce správně nevrlého, sarkastického a hlavně nezničitelného, Felixe opět pokukujícího po ženských, když zrovna nebojuje s příšerami, a stvůry Chaosu v dostatečném množství a síle, aby hromady jejich pobitých těl probraly Gotreka ze zasmušilosti, ale ponechaly jeho hrdinskou smrt na další díl.
Stopy krve Recenze
Stopy krve
Tanya Huffová

28. ledna, Zdena Štouračová
Druhý případ Vicki Nelsonové ji i čtenáře zavede na venkov. Někdo tam totiž zabíjí Henryho přátele. Že tito přátelé nejsou upíři, ji Henry ujistí hned, když se ji snaží přesvědčit, aby případ začala vyšetřovat. Jen jí zapomene prozradit, že je to spokojeně si na kanadském venkově žijící rodinka vlkodlaků, ale to Vicki brzy pozná sama.
Zabíječ elfů Recenze
Zabíječ elfů
Nathan Long

27. ledna, Martin Fajkus
Felix Jaeger putuje ve společnosti trolobijce Gotreka už více než dvacet let a za tu dobu tihle dva prošli pořádný kus Starého světa Warhammeru. Na svých cestách se přitom vůbec nenudili, utkali se totiž s řádkou různých nestvůr, bestií, mutantů a vyznavačů Chaosu, což mělo v drtivé většině případů pro jejich protivníky fatální následky. Gotrek se „popasoval“ se samotným démonem, a Felix dokonce zabil nefalšovaného draka! Což je čin, který by mu zcela jistě mohl závidět nejeden skutečný říšský hrdina. Vlastně, když se to vezme kolem a kolem, se Felix za dvacet let takovým hrdinou stal také!
Smrtící tanec Recenze
Smrtící tanec
Laurell K. Hamiltonová

25. ledna, Zdena Štouračová
Anita Blakeová znovu v akci! Kdo se bojí Anity Blakeové? Anita středem dění! Komu vadí Anita Blakeová? Z vyšetřovatelky obětí! Kdo chce zabít Anitu Blakeovou? Takto by mohly znít titulky bulvárních novin, kdyby je napadlo zabývat se událostmi šestého pokračování této série. A jak to ve správném napínavém příběhu má být, čtenář se všechny podrobnosti dozví až na konci. I když, kdo pojedl vtipné kaše a přečetl pár děl obdobného zaměření, bude mít podezření již lehce za polovinou knihy.
Singularity Recenze
Singularity
James Patrick Kelly, John Kessel (eds)

22. ledna, Martin Bedeč
Životopis kyberpunku je velmi krátký. Ačkoliv jeho strůjci kopali na všechny strany a do všeho, co jim stálo v cestě, s chutí se zakusovali do třeskutých témat, mávali vábničkami ultramoderní techniky, měli spoustu dobrých nápadů a slušnou výdrž, hnutí se jim dlouho udržet naživu nepovedlo. Inu, nakonec i podařilo, ale ne v takovém duchu, jak by si přáli. David byl chytrý, ale Goliáše nepřemohl. Anebo je tomu jinak?
Trůn z dračích kostí Recenze
Trůn z dračích kostí
Tad Williams

21. ledna, Martin Fajkus
Přestože si v posledních letech stále větší popularitu získávají fantasy příběhy v moderním, často dosti neortodoxním pojetí, rozsáhlé epické cykly si stále uchovávají své kouzlo, které k nim přitahuje další a další čtenáře. To je také jedním z důvodů, proč se k těmto cyklům vydavatelé tak rádi vracejí formou různých reedicí či nových vydání. Po Classiku a Tritonu tak naposled učinil i Laser-books, když připravil nové vydání skutečné žánrové klasiky z pera Tada Williamse, trilogie Jasný osten, Žal a Trn, kterou otevírá téměř osmisetstránkový Trůn z dračích kostí.
Neochvějný Recenze
Neochvějný
Jack Campbell

20. ledna, Piter
John „Black Jack“ Geary vybojoval před sto lety svůj pověstný „poslední boj“ při obraně kosmického konvoje v první fázi války se Syndiky. Za tento boj, v němž podle všeho statečně zahynul, se stal posmrtně kapitánem a navíc idealizovaným hrdinou, kterého propaganda Aliance předělala v nadčlověka – idol dalších generací posílaných do víru nekonečné války.
Nadace a Říše Recenze
Nadace a Říše
Isaac Asimov

19. ledna, Roman Paulík
Bylo nebylo, v daleké budoucnosti se rozkládala galaktická Říše. Období expanze a vrchol měla již dávno za sebou, nyní se stahovala do sebe, a jak se zmenšovala, odhazovala vzdálené periferie jako nepotřebné harampádí. Aby se však galaxie neponořila do úplného chaosu, vypočítal Hari Seldon záchranný plán, podle něhož vznikly dvě základny – První a Druhá Nadace, světy fyziků a psychohistoriků – které měly za úkol anarchii zvládnout za podstatně kratší dobu jednoho tisíce let a vytvořit pak nástupnickou Druhou Říši.
Za soumraku Recenze
Za soumraku
Stephen King

15. ledna, Jiří Popiolek
Sbírka Stephena Kinga Za soumraku obsahuje dvanáct kratších textů z několika posledních let a k tomu jeden výrazně staršího data (Pekelný kocour). Porovnání právě této povídky, akční, cynické, drsné, jejíž děj se žene vpřed v neutuchajícím tempu, se zbytkem knihy ukazuje nejlépe, jak se autor vyvíjel a v čem se jeho současná tvorba liší od té z dob, kdy se proslavil.
Národ Recenze
Národ
Terry Pratchett

14. ledna, Jiří Popiolek
Událo se to v den, kdy se měl stát Mau mužem. Přišla velká vlna a smetla, co jí přišlo do cesty. Tedy i všechny Mauovy příbuzné na ostrově Národ… a také britskou loď Sladkou Judy, na jejíž palubě se nacházela třináctiletá dáma jménem Ermintruda, vychovaná v přísně viktoriánském duchu (dáma nesmí na veřejnosti ukázat ani kotníček).
Singularity Recenze
Singularity
James Patrick Kelly, John Kessel (eds.)

11. ledna, Kamila Vozáková
Kyberpunk je hnutí (a nejsou to pouze zloději dat v kožených černých kabátech a zrcadlovkách, v nichž se odráží jen šedá barva mrtvých televizních kanálů), má svou oblast působnosti, svou metodu a charakteristické rysy; tohle všechno a mnoho dalšího se ale koneckonců dozvídáme hned v úvodu postkyberpunkové antologie Singularity, kterou pro nás s pečlivostí sestavili James Patrick Kelly a John Kessel. Výběr autorů a témat povídek to jasně naznačuje. Přesuňme se tedy ihned k nim. Shromáždím pro vás ty největší podivnosti a literární perly, které se čtenáře nedotýkají jenom tím obvyklým způsobem, nejsou pouhou černou kočkou v matrixu nebo procházkou pod japonskými sakurami, ale unikají do mnohem vzdálenějších, více rozměrnějších prostorů.
Válka o dárky Recenze
Válka o dárky
Orson Scott Card

6. ledna, Kamila Vozáková
Pokud jste, stejně jako já, otevřeli knihu Orsona Scotta Carda Válka o dárky, nebo tak hodláte učinit v nejbližší době, mnohé to o nás vypovídá. Předně jsme nejen prošli mnohasečným výcvikem v Bitevní škole, ale byli jsme jím značně poznamenáni. Dodnes v nás probublává hněv při pomyšlení na nespravedlnost, které Ender čelil v každé bitvě a v každém konfliktu se staršími spolužáky, ještě nyní radostně tleskáme nad jeho důvtipem a vypočítavostí, s níž vždy vítězil, aby nakonec přišel o všechno. A jedině to je ten správný důvod, proč tuto námi vybranou knihu číst. Znovu a znovu se vracet do těch neskutečných uskutečněných příběhů, k těm nadaným malým géniům, do jejich i našich dětských let.
Zničený muž Recenze
Zničený muž
Alfred Bester

5. ledna, David P. Stefanovič
Román, který dostal první historickou cenu Hugo, je v nejsvrchnějším plánu poměrně jednoduchým krimi příběhem columbovského ražení. Tím mám na mysli, že stejně jako ve známém seriálu víme od začátku, kdo je vrah, a sledujeme jeho souboj s detektivem. V tom časem přiměje detektiv podezřelého spolupracovat na objasňování vlastního případu. Průběžné „překvapivé“ pointy (odhalení neuvědomělých příbuzenských svazků mezi postavami apod.) se dají bohužel bez větší námahy odhalit dopředu. Je otázka, jestli díky kultivaci čtenáře za posledních 60 let (kniha vyšla roku 1953), či jestli tomu tak bylo vždycky. V další, důležitější rovině je román sociálně kritickým zamyšlením s hluboce prokreslenou psychikou hlavních postav, skrze něž je společnost reflektována. Tato rovina pak zcela převládá ve famózní závěrečné jízdě do neznáma.
Runový meč Recenze
Runový meč
Pavel Renčín

30. prosince 2009, Leoš Kyša
Zkušení čtenáři ví, že druhé díly ambiciózních trilogií bývají většinou jenom podruhé zalitým lógrem dílu prvního, a navíc s tou vadou, že do nich autor ještě nenalil ani kapku rumu, který si chystá pro velkolepé finále. Budiž Pavlu Renčínovi připsáno k dobru, že tohle není jeho případ. I tak by ale ten zlobivý hejsek zasloužil naplácat na holou.
Stíny v létě Recenze
Stíny v létě
Daniel Abraham

29. prosince 2009, Martin Bedeč
Dumali jste někdy nad tím, k čemu jsou dobré kursy tvůrčího psaní krom faktu, že jde o chytrý způsob, jak si spisovatel vylepší příjem – poté co přečte haldu blábolů a přesvědčí jejich tvůrce o nepříjemné skutečnosti, že z nich nikdy nebudou vypravěči příběhů? Talentovaný autor si přece cestu na výsluní prošlape sám, ne? Zřídka ano. Jenže ve spoustě lidí um psaní dřímá a nejlepším způsobem, jak jej probudit, je absolvovat workshop. A nejlépe ten samý prestižní Clarion, jímž pod vedením matadorů žánru prošla řada současných hvězdných jmen fantastického nebe…
Stíny v létě Recenze
Stíny v létě
Daniel Abraham

28. prosince 2009, Kamila Vozáková
Poslechněte si tento příběh. Pronesený nahlas slovy medovými jako tepané zlato zavede vás do pobřežního města Saraykeht, jež je svěží jako mořský vánek, zároveň však dokáže být dusící jako ta nejhutnější letní bouře. Dívejte se na tento příběh. Je tím nejbarevnějším vyprávěním, mýtem z jiného světa, z odlišně pojímané kultury, z pospolitosti lidí, kteří si v každé situaci zachovávají svou tvář, úctu i vůči nepříteli, ryzí charakter. Vnímejte a vciťte se do Stínů v létě Daniela Abrahama, neboť právě v tento čas dokážou smyšlené, přesto životem hýřící, jasně prokvetlé vize, přinášející příjemně vlahá slova, zahřát lépe než svařené víno a potěšit mnohem více než jen okamžik trvající harmonie Vánoc a čerstvě napadlého sněhu.
Smrtící tanec Recenze
Smrtící tanec
Laurell K. Hamiltonová

23. prosince 2009, Martin Fajkus
Anita Blakeová je pořádně „drsná“ holka, která se hned tak něčeho nelekne. Ostatně, když se kolem vás neustále točí upíři a vlkodlaci a podstatnou část své pracovní doby strávíte na různých hřbitovech a pohřebištích, kde se snažíte oživovat mrtvé do podoby zombií, stane se nebezpečí jaksi nedílnou součástí vašeho života. No a když ještě navíc uděláte tu šílenost, že chodíte na přeskáčku s upířím vládcem města a navýsost pohledným vlkodlačím samcem, tak musíte problémy prostě očekávat a být na ně připraveni.
Strážcové Varadínu Recenze
Strážcové Varadínu
Juraj Červenák

23. prosince 2009, Pavla Lžičařová
Historická fantasy z novověku? Z doby, kdy jsou meče nahrazeny účinnějšími střelnými zbraněmi, lidé se už dávno neklaní pohanským bohům a stále vyspělejší vynálezy nedávají šanci tajemné auře starších časů? V nejnovější knize Juraje Červenáka to funguje. Snad i proto, že román je především historickým příběhem, který si k fantasy jen lehce přičichl. Spíš voní westernovou atmosférou a střelným prachem. Odhoďte však předsudky, kapitán Kornelius Báthory vám za seznámení rozhodně stojí…
Dlouhý sprint s ozvěnou Recenze
Dlouhý sprint s ozvěnou
Miroslav Žamboch

15. prosince 2009, Piter
Vážený čtenáři, dobře si prolistuj knihu a podívej se do obsahu, abys věděl, co kupuješ. Tak by mělo znít varování na obálce této knihy. Dlouhý sprint s ozvěnou totiž není nový román Miroslava Žambocha, dokonce to není ani sbírka povídek, je to kompilace určená zarytým Žambochovým fanouškům, kteří jsou ochotni si za cenu nové knihy pořídit povídku Dlouhý sprint, která byla vydána ve sbírce Poslední bere vše (Poutník 2000), povídku Ozvěna, která vyšla v časopisu Pevnost (2002), bibliografii autora a slovník Koniášova světa volně dostupný na internetu. Legrační je, že obsažené povídky souvisejí s Koniášovým světem jen velice volně a slovník se jich tedy vesměs netýká.
Pandemonium Recenze
Pandemonium
Daryl Gregory

14. prosince 2009, Piter
Někdo tomu stavu říká prostě posedlost, jiný myslí na skutečné démony, další na boží plán, lékaři vytahují neurologii, paranoici prosazují konspirační teorii o spiknutí telepatů, Jungovi příznivci sázejí na kolektivní nevědomí. Co skupina, to jiný názor. Faktem zůstává, že se lidem náhle prudce změní chování a začnou pracovat podle jednotného vzorce chování – jsou posedlí.