Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677

Šerochodec (EXKLUZIVNÍ UKÁZKA), Šerochodec 1

serochodec_thumb

Harper Blainová, soukromý detektiv ze Seattlu, se zotavuje ze smrtelného zranění. Návrat z „druhého břehu“ ji otevírá dveře do zóny Šera, do říše duchů, upírů, čarodějnic a magie, která existuje mezi naším světem a světem mrtvých. Harper se snaží svůj život vrátit do normálu, avšak její noví klienti patří převážně do paranormálního světa a Harper, jako Šerochodec, je brzy vtažena do boje mezi ambiciózními upíry a rozzuřenými duchy. Zatímco se její případy proplétají, Harper odhalí spiknutí, které ohrožuje všechny paranormální bytosti v Seattlu a ona sama musí brzy volit mezi ctí a přežitím…

S příjemně ospalým pocitem plného břicha jsem pomalu kráčela dál k mému roveru, který byl zaparkovaný pár bloků odtud. Ochladilo se, ačkoli přesně to jsem čekala. Jak jsem procházela kolem své kancelářské budovy, z chodníku se začala vinout spirála vlhké páry. Pruh mlhy se mi plazil kolem kotníků, až mě zamrazilo.

Otočila jsem se s pocitem, že mě někdo sleduje, a začala jsem zápolit se svou paranoiou. Ne. Byla to jen pára. Ze všech poklopů přece občas vycházejí chomáčky mlhy, které v chladném vzduchu chvíli tančí nad pouliční dlažbou. Jenže tahle pára získávala v nedaleké uličce stále jasnější obrys.

Přečtěte si i DRUHOU UKÁZKU Z KNIHY ŠEROCHODEC

Nahánělo mi to hrůzu. Někdo stál v úzké uličce a pozoroval mě, zahalený stínem. Otočila jsem se a šla přímo za nosem. Stín se pohnul, probleskoval ve světle, které sem padalo z okna některého z domů. Silueta ženy a záblesk rezavých vlasů; pak neslyšně zahnula za první roh.

Pustila jsem se za ní, sledovala jsem její krátké, zářivě rudé vlasy. Polévaly mě střídavě vlny horkosti a chladu. Za rohem jsem vpadla přímo do tlumeného světla a hlubokého dutého bubnování. Vše halil hustý sněhový mrak, který se stále hýbal a téměř odhaloval… něco, co pak zase zakryl. Do očí mi nesnesitelně žhnulo mléčně šedivé světlo – tak silné jako sluneční žár na poušti – a za ním nebylo možné rozpoznat jakýkoli detail. Zdálo se mi, že vidím vlnící se tvary, ale řezalo mě to do očí, viděla jsem jen černé tečky.

Na chvíli jsem se zastavila. Už to tu bylo zas. Zmocňovala se mě závrať, síly mě opouštěly, tiskla a mnula jsem si oči, jako bych si je chtěla protřít, rozjasnit zkalený zrak a dostat se pryč.

Znovu jsem se otočila, ale ulička se najednou změnila v nekonečnou pláň plnou mlžných mračen.

Zakřičela jsem: „Kde jste? Kde jste?!“ Zachvátila mne panika, sotva jsem popadala dech. Vrávorala jsem dozadu, točila se v kruzích, zoufale volala.

Náhle něco zamumlalo: „Tiše, nebo tě to uslyší.“

Otočila jsem se za šepotem. Z husté atmosféry se zformovala bledá tvář, prozářená vnitřním světlem – byla to lidská tvář s jemnými rysy, ale bez jakýchkoli jiných znaků, bez skutečné barvy, pouze z husté zářivé mlhy. Málem se mi zastavilo srdce.

„Kdo jste?“ vykoktala jsem ze sebe.

Briggs Patricia: Mercedes Thompson 6 - Říční znameni
Andrews Ilona: Kate Daniels 03 - Magie útočí

Redakce Fantasye doporučuje podobné série:

„Jsem… jsem… já jsem… on. Jsem ona…“

Neměla jsem náladu na filozofování. Zamávala jsem roztřesenou rukou před tou tváří. „Přestaňte s tím. Jen mě odsud dostaňte.“

Tvář zamumlala a začala se rozplývat do okolní mlhy. „Pssst. Buď trpělivá.“ Beztvará hmota se začala křivit a krabatět, jako kdyby jí prolézali neviditelní hadi, kteří ji vtáhli zpět do hlubin. Byla jsem dočista sama, ponechaná vlastnímu osudu v závoji šera.

Kalné světlo proťal skřek a žalostné zavytí. Ztuhla jsem hrůzou. Další výkřik. Z mlhy se vynořil jakýsi obrys, silou se o mě otřel a začal se točit kolem mě.

Z tmavých spirál vycházela tlaková vlna a šířila se mlhou; náhle z ní vyrazila vlhká zubatá tlama a cvakla čelistmi nad mou hlavou. Otočila se a začala nabývat jasnějších tvarů, shlukovala se, až z ní byla temná hlava bez očí, která zlověstně vrčela. V kouřovém světle mrskla ostnatou hřívou. Pak zařvala a vyrazila vpřed.

Leknutím jsem klopýtla vzad. Něco se mě dotklo na hlavě a na hrudi, pak to se mnou smýklo. Neviditelná síla mě odmrštila pryč.

Tvrdě jsem dopadla na dlažbu. Něco zakvílelo a zář i temnota rázem zmizely, jako když někdo bouchne dveřmi.

Těkala jsem kolem, hledala tu černou věc nebo aspoň ohavnou mlhu. Ale byla tady jen ulička, nic víc. Trochu páchla močí, odpadky a rozlitým pivem. Tenounké chomáčky přízemní mlhy tančily nad drobnými loužičkami mezi dlažebními kostkami, jinak nic.

Vrzly dveře, pak zarachotily koše, jak chlapec z kuchyně vysypával do kontejneru vedle Merchant Cafe sáčky. Zpomalila jsem dech. Vzepřela jsem se na jedné ruce, přitisknutá k drsné cihlové zdi kavárny, a opřela se o ni zády. Třásla jsem se. Na konci uličky procházelo kolem pár náhodných chodců. Žádný dav přihlížejících. Nikdo neviděl ani neslyšel to co já.

Klopýtala jsem po cestě, našla jsem kabelku a belhala se pryč.

Celá jsem se chvěla, když jsem jela autem domů přes západní most. Ať se před chvílí stalo cokoli, rozhodně to nebyl zrakový klam následkem úrazu hlavy. Co byla ta věc, která se proti mně vrhla? A bytost, se kterou jsem mluvila, jsem nemohla označit jinak než jako „ducha“ – a že to slovo používám nerada.

  • překlad: Petra Kubašková
22. února 2012, Kat Richardson

Diskuze k článku

Žádný příspěvek.

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).

Šerochodec

Šerochodec
Vložit do pytle na zboží  Koupit 259 Kč 129 Kč

Šerochodec 1-2

Šerochodec 1-2
Vložit do pytle na zboží  Koupit 518 Kč 363 Kč