|
Anotace:
Druhá kniha cyklu Krvavé pohraničí. * Izironk byl donedávna obyčejný hvozd. Obýván elfy, kteří v něm lovili jeleny a pěstovali chivu. Jenže něco se začíná dít. Les temní. Sem je vržena Inge Hargenn, jež přišla o všechny blízké. A hraničář Jacob Faylorg, který svou rodinu naopak hledá. Je si hledá smrt, co je blízko. A kdo je největší bestie? To se ukáže až na konci… Související články
|
Ad Šílený les, Šlechta Vladimír Dann - 08. 06. 2008 19:54 Klasická kniha, která dozajista potěší všechny fanoušky temné fantasy. I přes vcelku neznámého autora se jedná o velice dobrou knihu.
|
RE: Ad Šílený les, Šlechta Vladimír Norek - 09. 06. 2008 11:12 Já bych zrovna neřekl, že je Šlechta neznámým autorem, už proto, že mu vyšlo několik knih(přes pět kousků) a hromada povídek v Drakobijcích, Pevnosti apod. Navíc mi jeho cyklu Krvavé pohraničí nepřijde ani jako nějak zvlášt temná fantasy. Pravda rozhodně nemá na vše tak optimistický pohled jako třeba Tolkien a jeho hrdinové jsou občas celkem parchanti(např. Thompson), ale zas tak temně bych to neviděl...
|
RE: RE: Ad Šílený les, Šlechta Vladimír Dann - 13. 06. 2008 19:39 Velice se omlouvám, kvůli nepozornosti jsem si autorovo jméno vyložil jinak než bylo. Psal jsem to ve škole, a tam na to nikdy není dost času.
To, že potěší fanoušky temné fantasy, nemusí rovnou znamenat, že se o temnou fantasy i jedná :). Jak jsi správně řekl, tedy napsal, chybí optimistický pohled, vše je povětšinou bráno z pohledu realistického, na rozdíl od Tebou zmíněného Tolkiena.
|
Šílený les jantty - 16. 03. 2009 19:10 Šílený les je podle mě jedna z mistrovských děl české fantasy, která se bezesporu dá měřit s knihami Christophera Paoliniho. Krvavá fantasy, ve které si autor nenechává emoce pro sebe a přitom pilně propracovaný svět. Svět a knihy z Krvavého pohraničí určitě stál mnoho práce, která určitě nebyla nadarmo. Tento díl je možná i lepší než předchozí Krvavé Pohraničí. Krvavé Pohraničí mi připadalo více jako úvod a seznámení se světem Krvavého Pohraničí. V Šíleném lese však už autor moc nedbá na sáhodlouhé popisy a vrhá se střemhlav do napínavého příběhu. Vladimír Šlechta vždy bude patřit mezi mé oblíbené autory. Už se nemohu dočkat na Hořící Přízraky a doufám, že vyjde restaurace Orcigardu!
|
RE: Šílený les Norek - 04. 09. 2009 12:17 Z názvu knih je všem příznivcům Pohraničí jasné o čem ta kniha bude. Přesně tak je to šíleném lesu Izironk a králi elfů Eagarpovi a jeho Třináctce. Co vás ale možná překvapí je, že to nejsou jedinné šílené figury v této knize a že tady ani zdaleka nehrají roli hlavních postav. Jako obvykle hrajou prim lidé, ale rozhodně to nevypadá, že by byli tou kladnou stranou. Nejspíš to bude tím, že v Pohraničí je obecně velmi málo opravdu kladných postav. Jenže to samé platí i pro ty záporné.
Příběh začíná v Glen Karho, kde je ukryta Inge, dcera bohatého obchodníka Thonieriky. Ta si vyjde se správcem doků na procházka, ale ta se zvrhne v pokus o znásilnění, kterému se ubrání jen za použití kouzel o kterých neměla ani ponětí, že je zvládne. A to řádně namíchne místní vesničany a ti se jí rozhodnout upálit, ale díky oběti přátel se jí podaří uniknout. Po její stopě se vydává hraničář se zaniklé Chawyny Jacob Faylorg spolu se svým věrným psem Sirotkem, ale něco mu na výpovědi vesničanů nehraje a tak se nakonec přidává na stranu dívky. S ní potom projde celé okolí Izironku a celá kniha vrcholí masakrem v Progessu a výpravu do Srdce Izironku.
Parádní příběh má jen jednu vadu, půlku doby se nic neděje, oba hlavní hrdinové se v podstatě jenom poflakují dokud nedorazí do dřevařské osady Progess, kde děj nabírá značné tempo bržděné pouze obsáhlým vysvětlováním toho, jak že to bylo a je s tím zešílením Izironku. Vypadá to celkem chudě že? Naštestí to ani zdaleka tak chudé není a to díky postavám a jejich rozhodně ne černobílých charakterů, které by knihu utáhly skoro bez děje. A většinu doby tomu tak i je.
|
Podle mě je Šlechta jeden z nejlepších spisovatelů... wostryk - 17. 09. 2009 18:06 Podle mě je Šlechta jeden z nejlepších spisovatelů fantasy. Doporučuju od něj knihy Nejlepší den a Válečnou lest...
|
Šílený les, Šlechta Vladimír jindra_strelec - 26. 09. 2009 15:28 Inge, dcera bohatého obchodníka z Thonieriky, se už nějakou dobu ukrývá stranou civilizace, v hraničním Glen Karho, ale ani tady není v bezpečí. Zcela nenadále se dočká hrozby ze strany dosud poměrně přívětivého mladíka Detlefa Borda, který se na jedné z jejich procházek změní v krvelačného vlkodlaka. A tehdy se v Inge probudí její elfská část zděděná po předcích a dokáže se ubránit díky ohnivému kouzlu, o němž ani nevěděla, že ovládá. V očích ostatních obyvatel Glen Karho se však stává nenáviděnou elfí čarodějnicí, která zaslouží jediné – hranici a smrt upálením. Nezbude jí nic jiného, než se zachránit útěkem do divočiny.
Ve stejné době se blízko Glen Karho objeví také hraničář Jacob Faylorg se svým věrným psem Sirotkem, který se snaží najít cestu do Gordonovgy země a svojí ztracenou rodinu. Je to právě on, koho obyvatelé osady požádají, aby Inge našel a zabil ji. Pro Faylorga není nalezení Inge žádný problém. Svojí část dohody však nesplní a naopak se společně s vyděšenou dívkou vydává na další cestu. Spolu tak tvoří nesourodý pár, kolem nějž se odehrávají události, které ovlivňují život velké většiny pohraničí.
Poprvé vyšel Šílený les již v roce 2000 a myslím si, že kdyby Vladimír Šlechta tuto knihu napsal poprvé až teď byla by trochu jiná a nejspíše i mnohem lepší. Hodně dlouho totiž trvá než se hrdinové dostanou čtenáři pod kůži a než se začne opravdu něco dít. Ovšem ve chvíli, kdy obě hlavní postavy doputují do pevnosti Progess naberou události velmi slušné tempo, ze kterého nesleví až do samotného závěru knihy.
Problémem pro některé čtenáře, zvláště ortodoxní „Tolkienovce“, může být rozdělení charakterů jednotlivých ras. Šlechtovi elfové totiž nejsou již dávno vznešenou rasou, která by raději sama odešla a vyklidila pole, jen aby zabránila dalšímu krveprolití a orci v jeho podání připomínají spíše utlačované severoamerické indiány z dob kolonizace divokého západu než nelítostné obludy bažící po krvi. Přesto se obě výše zmiňované rasy nakonec přihlásí o svá práva a hodně zkomplikují již tak dost nepřehlednou situaci, která v Pohraničí panuje.
Stejně jako Šílený les i další knihy Vladimíra Šlechty nabízejí hrdiny, kteří nejsou stoprocentně dobří nebo zlí. Stejně jako v životě se na těch záporných dají najít i lepší stránky a ti kladní mají svá malá i velká tajemství, se kterými se neradi chlubí. Tuto nejednoznačnost, stejně jako brutální řežbu okolo Progessu, považuji za největší klad této knihy. Je to zkrátka fantasy bez okázalých gest a poctivou dávkou dobrodružství.
|
RE: RE: Šílený les gilbert - 02. 05. 2010 23:47 Souhlas s Norkem. Opět povedená kniha z Pohraničí. I když z původní trilogie o Pohraničí asi nejslabší, což však v tomto cyklu znamená stále nadprůměr.
Dívka Inge, jíž v žilách koluje elfí krev, žije v klidu v Glen Karho. Jenže poté, co se její mládenec změní ve vlkodlaka a napadne ji, ona se mu díky kouzlu ubrání a seškvaří ho. Pro lidi z osady je z ní rázem odporná elfská čarodějka a ona musí útěkem zachránit holý život. Po její stopě se vydá zálesák Jacob Faylorg se svým psem. Jak už tu napsali přede mnou, z těch dvou se nakonec stanou parťáci (Jacob není hlupák a už od začátku mu na tom, co mu navykládali lidé z osady, něco nesedí) a putují spolu k další osadě, Progressu. Tahle část, zabírající víc jak polovinu knihy má nevýhodu v tom, že se opravdu nic neděje. Dva lidé prostě putují divočinou a povídají si a snaží se přežít (opět tu máme v takových případech oblíbený motiv potíží v bažinách) a vyjít spolu.:) Na druhou stranu, charaktery obou postav jsou dostatečně zajímavé a navíc se z rozhovorů dozvíme leccos o Pohraničí a jeho historii (například o zwerzích). Poté, co oba dorazí do Progressu, kde setkají s přítelem Inžina otce, který vede kácení lesa Izironku a především s velitelem stráží Rogerem Schniregou, nastává v ději obrat. Izironk totiž zešílel (mělo to vliv i na proměnu Inžina nápadníka) a šílenství posedlo i elfího krále Eagerpa a jeho Třináctku bojovníků… Od té chvíle se děj rozjede a zastaví až na konci.:)
Jak jsem napsal, první polovinu je pomalá, jde vlastně o putování Inge a Jacoba, zatímco druhá je vlastně jedna akce za druhou (potyčka s orky a vybití jejich vesnice následovaná střetem s Egerpem). Opět bych dal tak 3,5*, ale rozhodně si knihu ještě někdy přečtu a pak možná zaokrouhlím nahoru, takhle zatím hodnotím, jak hodnotím.
|
Zákazníci, kteří koupili tuto knihu, kupovali také... | Stejná série | Stejný autor | Nakladatelství | ||||||||
139 Kč
|
359 Kč
|
313 Kč
|
223 Kč
|
223 Kč
|
295 Kč
|
268 Kč
|
259 Kč
|
214 Kč
|
223 Kč
|
261 Kč
|
144 Kč
|