Nakažení, Petra Neomillnerová
 |
Nakažení aneb Vimka se sekerou
V reálném světě začaly morové epidemie řádit v Evropě v šestém století, ale celoevropská pandemie začala až ve století 14. a s klesající tendencí řádil mor po Evropě až do století 18. Pod pojmem „morová epidemie“ nebyl míněn vždy jen pravý mor, ale jakákoli rozsáhlá epidemie – například neštovice.
Mor měl dalekosáhlé následky, protože v celkovém měřítku vyhubil přibližně třetinu obyvatelstva a podstatně změnil sociální strukturu přeživších. Ve městech mor řádil mnohem silněji a v některých aglomeracích zemřelo až 90% obyvatel.
V duchovním měřítku mor zapříčinil „temné období“ deprese a strachu, které přímo vedlo k nárůstu moci církví. Jiná ochrana před morem nebyla – jen modlitba. Hledali se pochopitelně i viníci, což vedlo k pogromům na židovské obyvatelstvo a zprostředkovaně i k honům na čarodějnice.
Představte si ovšem, že v nespecifikovaném království na přelomu středověku a novověku magie funguje a ani ten mor se neobjevil náhodou. To je základní myšlenka temné fantasy Petry Neomillnerové, první knihy cyklu Písně čarodějky.
Na počátku mi hlavní postava – léčitelka Moire – připomínala jinou léčitelku jiné výborné spisovatelky, Vimku Alexandry Pavelkové. Obě hrdinky jsou sžírány mnohými pochybnostmi, depresemi a obě mají vážné problémy ve vztazích. Vimka (Alexandry Pavelkové) své problémy řeší filozofickou cestou vnitřních dialogů. Moire Petry Neomillnerové evidentně nesložila přísahu nezpůsobit nikomu škodu, takže problémy může řešit stylem lehce sekernickým. A když se taková čarodějka naštve, to se mohou dít věci.
Svět Moire není nijak přiblížen z geografického hlediska, ale politicky a sociálně je popsán výborně. Oproti skutečnému (odhadem) 15. století se toho zase tolik nezměnilo, jen hony na čarodějnice mohou stíhat skutečné kouzelníky seskupené do Bratrstva. V jiných zemích jsou další uskupení kouzelníků s různými názvy a schopnostmi, ale nelezou si navzájem do zelí. Církev má tudíž silné konkurenty, kteří mohou navíc předvést skutečné zázraky.
V mocenské struktuře zabralo místo církve Bratrstvo a kostely s kněžími nahradili kouzelníci s menšími nároky na nemovitosti. V chování ovšem žádná změna nenastala: Kdo je u moci, tak hrabe, kde může, a stará se, aby u moci i zůstal.
Království si v klidu žilo až do chvíle, kdy se objevila druhá epidemie neštovic. Hrdinka ovšem ví, že první pohroma nebyla tak docela přirozená a blížící se hon na čarodějnice má docela dobrý důvod. Zvládnout zároveň pátrat po zdroji nákazy a nenechat se chytit zdivočelým obyvatelstvem, to už chce hodně umu. Když k tomu připočteme, že u vedení Bratrstva je Moiřina frakce mírně řečeno nepopulární, tak už by se úspěch rovnal zázraku. Ale od zázraků tu kouzla přece jsou!
Moire na svůj těžký úkol není sama, ku pomoci jsou jí její tři milenci a do jisté míry i tajemný a velmi tvrdý starý bojový čaroděj. Psychologie postav se zaměřuje především na hlavní hrdinku, jejíž psychologie je propracována velmi důkladně. Je také vidět nezaměnitelná ženská ruka autorky, ale to je spíše příjemné osvěžení než závada.
Gradace je zvládnuta na výbornou a čtenář je napnut až do konce knihy. Po vyřešení každého problému se objevují dva další a vše se propojuje až v závěrečném finále. A když si konečně myslíte, že je po všem, tak se místo závěru vynoří další problém. Mohu však čtenáře uklidnit, že kniha je uzavřená a není nutno čekat na pointu v dalším díle.
Pochopitelně se vždycky najde nějaký chlup: Důvod, proč jsou mágové imunní proti nemocem, je o nějakých 400 let mimo. Pochopil bych nějaký magický důvod, ale očkování? Také jsou kouzelníci různě silní, ale nějak není vysvětleno proč.
Závěrem mohu pouze smeknout a knihu vřele doporučit příznivcům fantasy, kteří jsou stavu překousnout, že sluníčko svítí na hromady nahnilých mrtvol a na získávání informací se používá nejen čtení mysli, ale i kladivo.
- Petra Neomillnerová: Nakažení
- vydal: FANTOM Print, Ostrava 2007
- obálka: Jan Patrik Krásný
- 304 stran / 229 Kč
