Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677
Vážení zákazníci, z důvodu renovace firemních prostor budeme od 2.8. do 9.8. a od 16.8. do 19.8. vyřizovat pouze osobní odběry v Praze (knihkupectví Fantasya) a v Brně (knihkupectví Arrakis). Vyřizování osobních odběrů v Ostravě a objednávek s doručením poštou či PPL bude v těchto dnech pozastaveno. Na renovaci bude ve dnech 22.-26.8. navazovat celková inventura skladů, během níž budou uzavřeny všechny naše prodejny. Veškeré objednávky začneme opět expedovat v pondělí 29.8. Omlouváme se a děkujeme za pochopení.

Kdo se bojí Jacka Rozparovače?, Alan Moore, Eddie Campbell: Z pekla

allan-moore-eddie-campbell-z-pekla

Jsou hvězdy, které nehasnou, a britský komiksový mág Alan Moore je jednou z nejzářivějších. Jeho mistrovská díla V jako Vendeta či Watchmen patří k žánrovým milníkům a brousí si zuby i na slušné umístění v kánonu světové literatury. Totéž v černobílém platí i pro viktoriánský opus Z pekla (v originále From Hell), působivou rekonstrukci vražedného řádění tzv. Jacka Rozparovače. Do českých knihkupectví komiks před Vánoci 2015 dorazil v novém, revidovaném vydání.

Aby bylo hned jasno, Alan Moore není žádný nazdárek produkující laciné šestákové romány nebo snad bulvární autor, který by měl zapotřebí přihřát si vlastní ego na jedné z čtenářsky nejpřitažlivějších sériových vražd v historii lidstva. Jeho (fiktivní) rekonstrukce brutálních mordů pětice londýnských prostitutek, k nimž došlo v průběhu roku 1888 v chudinské čtvrti Whitechapel, se opírá o zevrubné studium dostupných zdrojů a vsazena je do širokého vyprávěcího rámce, za který by se nemusel stydět ani povedený neoviktoriánský román některého z předních britských prozaiků. Ostatně ne nadarmo patří Z pekla ke komiksům, které spoluurčují hranice grafického románu.

Kudla: Příběh vraha

Nicméně pozor! Třebaže se komiks zabývá sérií nevyjasněných vražd, nepředstavuje typickou kriminálku ve stylu „whodunnit“, v níž by nevědoucí čtenář společně s detektivy pátral po pachateli trestného činu. Totožnost vraha je totiž vyzrazena prakticky už na obálce a známá je nejpozději od druhé kapitoly. Cílem je spíše panoramatický, živelný, dýchající obraz Londýna konce 19. století, města krčícího se ve stínu vizionářských kostelů barokního architekta Nicholase Hawksmoora a současně se rozpínajícího přes zapadlé, močí páchnoucí zadní dvorky, na nichž místní prostitutky za tři pence vestoje obsluhují své kunčofty. Že to snad zní nudně? Ani náhodou. Mooreovi se scenáristickými triky daří z relativně přímočarého, jasně motivovaného zločinu a jeho vyšetřování vyčarovat napínavý, svižně vyprávěný, a přece velmi komplexní příběh, který snese ta nejpřísnější měřítka.

Klíčem k úspěchu se zdá být především to, že se Moore zdaleka nespokojuje s pouhým skandálním vylíčením vražd a bezmocného tápání policie, ale jde mnohem dál. Zevrubně nás seznamuje s jednotlivými (anti)hrdiny, jejich osobními problémy a pohnutou dobou, v níž žili. Jeho komiks pracuje zhruba s desítkou jasně konturovaných postav, které svými činy výrazným způsobem promlouvají do děje. Tato škála přitom prochází napříč celou anglickou společností od královny Viktorie přes dvorské lékaře a protěžované malíře až po nemajetné vozky a nevěstky, které si teprve k večeru musejí vydělat na noclehárnu.

Alan Moore v pěti bodech

  1. Představovat Alana Moorea je téměř kacířství, neboť tohoto legendárního britského komiksového tvůrce zná snad každý fanoušek komiksu.
  2. Moore je tím mužem, který dal v 80. letech světu Strážce – Watchmen či oslavovaný batmanovský příběh Kameňák.
  3. V češtině vyšla celá řada jeho komiksů včetně Ztracených dívek či Bažináče, kterého Moore kdysi vytáhl z bažin průměrnosti.
  4. Některá jeho díla byla s větším či menším úspěchem zfilmována Hollywoodem, namátkou Liga výjimečných, Strážci či právě Z pekla.
  5. V posledních letech získala kultovního významu maska Guye Fawkese z komiksu V jako Vendeta, kterou mimo jiné využívá hackerská skupina Anonymous.

V centru pozornosti stojí stárnoucí lékař William Withey Gull, vysoce postavený svobodný zednář, nebývale sečtělý intelektuál a především věrný služebník Koruny, který vždycky tušil, že byl zrozen k něčemu většímu. Ano, právě on je v Mooreově interpretaci neznámým vrahem eastendských lehkých žen. Ty v komiksu tvoří Gullův přirozený protipól a svou bezprostředností i hmotnou nouzí si vmžiku získávají čtenářovy sympatie. Kromě nich dostali ve scénáři větší prostor například londýnský vyšetřovatel Fred Abberline, moderní malíř Walter Sickert či obyčejný muž z lidu, kočí Netley. Na krátký moment se však na scéně objevují i některé viktoriánské celebrity v čele s Oscarem Wildem či Josephem Merrickem, jehož nebývalá tělesná deformace jej odsoudila k přezdívce „Sloní muž“.

Černobíle šrafovaný Londýn

Výtvarně těží grafický román Z pekla z černobílé, tenkým perem šrafované kresby Eddieho Campbella, která výborně ladí k celému ponurému tónu a současně činí zadost i kulisám příběhu. Podobně jako Moore se i Campbell předem dostatečně informoval a jednotlivé historické postavy či lokace modeluje podle dobových dokumentů a dochovaných fotografií. Z hlediska rozložení komiksových oken nicméně zůstává až „viktoriánsky“ konzervativní, když vesměs pracuje s tradiční devítimístnou mřížkou jen občas propojenou ve větší ilustraci přes dvě či tři okna. Místy si jen šibalsky pohrává s perspektivou, a tak například v jedné pasáži komiksu vše vidíme Gullovýma očima, vrah samotný nám však příznačně zůstává dlouhou dobu skryt.

Jak už zaznělo výše, Z pekla je též velkou poctou Londýnu (nejen z konce 19. století) a město skutečně jako by vystupovalo ze stránek komiksu. Moore s Campbellem snad nasáli dobové pižmo, neboť reprodukují britskou metropoli v celé její komplexnosti od posledních zapadlých špeluněk s autentickými názvy až po tajná, pochodněmi osvícená sklepení svobodných zednářů či zmíněné Hawksmoorovy „pohanské“ kostely. Současně však zůstávají i značně pokrokoví, neboť v komiksu podrobují masového vraha a jeho stavy náboženského vytržení kritické recepci zakládající se na nejnovějších lékařských poznatcích.

Z pekla je mrazivý, depresivní, místy kvůli zobrazené brutalitě jen stěží snesitelný komiks určený pro náročnější čtenáře, jimž už dávno nestačí úsměvný Kačer Donald nebo vtipkující Spider-Man. Veškerá ta chvála, která se na Moorea všude po světě snáší, je zcela oprávněná. Tohle je skutečný velmistr žánru a Z pekla mistrovské dílo, které by nemělo chybět v žádné komiksové sbírce. A pokud jste snad viděli film s Johnnym Deppem, který se komiksem údajně nechal inspirovat, zapomeňte na něj. Prostě na něj zapomeňte. Svírajícímu zážitku z četby Mooreova grafického románu se jeho filmová adaptace ani náznakem nevyrovná.

  • Alan Moore, Eddie Campbell: Z pekla
  • BB art, 2015 (2. vydání)
  • obálka: Eddie Campbell
  • 576 stran, 799 Kč
24. března, Jakub Ehrenberger

Diskuze k článku

Žádný příspěvek.

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).