Relativně malý con v Novém Jičíně má mé velké sympatie. Zejména proto, že patřím mezi velmi úzkou skupinu lidí, kteří navštívili zatím všechny ročníky. Příště asi navrhnu oragnizátorům zavedení věrnostního bonusu. V každém případě nelituji ani jediné návštěvy této příjemně pohodové akce a to platí i pro tu letošní. Ono větší neznamená vždycky lepší…

Možná to znáte taky. Čím jste starší a zkušenější, tím méně programu na conu vidíte. Vím, že to připadá neználkům jako trochu paradoxní, ale opravdu to tak funguje. Místo aby si protřelý coniáš (nebo coniáška) dokázal zorganizovat čas tak, aby stíhal všechny zajímavé přednášky, prosedí většinu času po barech, hospodách, lavičkách a dalších možných i nemožných místech bezuzdným klábosením. S autory, redaktory, přáteli nebo „pouhými“ spřízněnými dušemi.

Na tento styl conování je Cravatacon ideální. Ne snad, že by neoplýval mnohými liniemi se spoustou přednášek, ale neodolatelně příjemné prostředí baru s neméně přívětivou obsluhou je prostě příliš velkým lákadlem. A leckdy se tam člověk dozví zajímavější věci než na přednáškách…
Ne snad, že by letos byl program chudší než loni. Přibylo hostů – Jarek Mostecký předváděl krásy trolštiny během autorského čtení a Františka Vrbenská nám shrnula, jak může vypadat správný hrdina/padouch. A jen tak mimochodem tím dosvědčila, že má načteno více než všichni účastnici její přednášky dohromady. Silné zastoupení měla herní sekce, která obsadila hned dvě linie. Krom redaktorů herních webů kteří obstarali linii Doupě nechyběla ani samostatná linie vývojářů. Během ní se předvedli Cauldron Games, Bohemia Interactive, Hammerware nebo Marek Tvrdý, člověk zodpovědný za lokalizace projektů EA.

Samozřejmostí na Cracataconu jsou linie věnované Historii/Fantasy, Amine/seriálům a jednu si zabral Warhammer, přičemž v něm dominovalo páteční slavnostní promítání filmu Ultramarines z univerza Warhammer 40000 a sobotní turnaj v klasickém figurkovém Warhammeru (bohužel tradičně nepříliš hojně navštívený).
Nechyběly ani ostatní tradiční conové kratochvíle jako je DDR a jeho mladší mutace Para Para Paradise, WII, celoconové hraní Dračího doupěte nebo místnost s deskovkami. Každá linie měla připraveno i několik soutěží z cenami, přičemž některé z nich byly velmi chutné, jiné velmi hodnotné, ale všechny výherce určitě potěšily.

Vrcholem společenského řádění se pak stal sobotní galavečer provázený nejrůznějšími hity dunících z repráků, včetně několika pořádně ulítlých perel. Nepařilo sice mnoho lidí, na druhou stran zase měli tanečníci dostatek prostoru na své pološílené kreace. Pravda lehkou šmouhu na kráse způsobily omezené zásoby piva. Na druhou stranu to donutilo člověka ochutnat něco z rozsáhlé nabídky míchaných nápojů. Navíc odhadnout průtok fanovských hrdel je nadlidský úkol. A bavit se bez alkoholu jde přece taky. Aspoň se to tvrdívá.
Dokonce jsem slyšel stížnosti na špatně označenou cestu k tělocvičně, ale vzhledem k tomu, že jsem do ní trefil i unavený v pozdních nočních hodinách, asi tak špatně označená nebyla. I když je pravda, že já už jsem ten Cravataconový veterán…

Fotky Roman „Randalf“ Kresta a David Macháček

11. března 2011, Jan Červenka

Tweet

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).