Očekávání se zde zjevně minulo s naplněním. Příběh vás nemá moc čím překvapit. Nevím, jestli je to jazykem/stylem autora nebo překladu, ale víte o dvě stránky dopředu, že se něco stane. Někdy máte dokonce pocit, což se mi běžně při četbě nestává, že byste to napsali lépe. Nejsilněji vás kniha dokáže sama vytrhnout ze začtení se v momenech, kdy je nekoherentní. Například když se hrdinka zajímá, zda je stanice Zelený háj název historický, nebo ironický (dnes je planeta naprosto pustá), tak se o pár stránek čtenář dovídá, že je jí známo, že dříve bývala planeta plná zeleně. Ani mi asi moc nesedlo prolínání se časových rovin, neboť zaprvé mi dějová linka z minulosti (děti) přišla nezáživná a nelogická (- co za "milující" rodiče pošlou děcka absolutně bez výcviku na životu nebezpečnou cestu do chrámů Je'daii?), a za druhé nastupovala zpravidla ve chvíli, kdy jsem se konečně začetl do linky přítomné... Takže jedna hvězda za myšlenku alchymie těla (jakkoliv mi zatím do světa Star Wars nezapadá, resp. nemá jasný vah a přesah do série), a druhá, neb jsem fanouškem (zejména předfilmových) Star Wars. Pokud fanouškem nejste, na tuto knížku zapomeňte.