Moje první (a zatím taky poslední) knížka ze Zeměplochy. Těšila jsem se na ni, protože mi všichni říkali, jak Pratchett naprosto úžasně píše. No a po přečtení... nemůžu říct, že mě to zklamalo. Ale ani nenadchlo. Jasně, usmívala jsem se, někdy se i smála, například parodie na Hollywood je skvělá. Jenže jsem od toho čekala trochu víc. Četla jsem předtím Mořičvíl od Dannyho Newmana a ten mě nadchl daleko více. Fanoušci Zeměplochy, kterým jsem sdělila svůj spíše záporný postoj k Pohyblivým obrázkům, se hned začali ospravedlňovat tím, že tato kniha patří v sérii k těm slabším. Snad opravdu ano. Pratchetta nezatracuji, už jen proto, jaké si dokázal získat svým dílem úspěch (a respekt). Mě osobně ale kniha nijak geniální nepřišla.

Ony by ty rady byly i celkem zbytečné, protože brněnská knihovna má sice pratchettovky samozřejmě kompletní, jenže když se jednomu nechce dávat 10 kaček za rezervaci, musí skočit po všem, co se objeví na regále. :-) A tehdy to byly právě Pohyblivé obrázky. :-)

Je pravdou, že tento díl Zeměplochy spadá spíše do průměru, ale pořád podle mne jde o ten lepší průměr. Parodie na Hollywood a vůbec na filmy němé éry je to výborná. Bohužel to je také slabina této knihy - čtenáři, kteří se v dějinách filmu tolik nevyznají (sem počítám i sebe) si asi dost narážek prostě neuvědomí nebo jim nepřijdou vtipné (samotnému se mi stalo, že jsem v mnoha pasážích popisujících například tvorbu nového filmu vůbec netušil, oč jde, ale možná jsem jenom nevzdělanec:)). Nicméně je zde spousta opravdu vtipných situací, které si užije i čtenář s průměrným přehledem o filmové tvorbě - starý známý Kolík Aťsepicnu coby nervní a velikášský filmový producent nemá chybu, stejně tak i trolí námluvy a jejich inovace (dočteme se zde o první trolce, která chce nosit květiny!!:)) a také podle mne asi nejvtipnější scéna z knihy, kdy obrovská polonahá žena leze na nejvyšší budovu Ankh-morporku s opicí v ruce a nad ní přelétává koště s dvě, a nejvyššími čaroději univerzity. Jinak se jedná o další díl Zeměplochy trochu překombinovanou zápletkou - zejména co se totožnosti hlavního zla/záporáka týče.

No, tak asi budu za exota. Kdybych si měl vybrat jeden jediný díl Zeměplochy, který bych si vzal na pustý ostrov, bude to tento. Ok, možná Těžké melodično. Nebo Muži ve zbrani. Nebo Mort. nebo... no, vtip je v tom, že skvělých dílů je hodně, ale tenhle mi mezi nimi vyčnívá, přestože si uvědomuji jeho základní slabinu, která je vyjádřená i v komentářích kolegů: nemá žádnou klasickou ústřední postavu typu Marakoplaše nebo Bábi. Nedostudovaný Viktor je spíš výplň a zábavnější je prodejce Kolík (v životní formě), skupinka mágů (byť ještě ne tak povedená jako v Sekáči nebo Posledním kontinentu) nebo nejinteligentnější pes světa (ano, ten z Mužů ve zbrani). Vše je však válcováno způsobem, jakým Pratchett vypráví o vzniku filmu na Ploše. Platí, že čím víc toho víte o počátcích filmu, tím více se budete bavit odkazy na první hvězdy, slavné snímky, kokrétní scény, praktiky producentů, nadšení pionýrů nového umění... všechno to tu je. A Jestli třěba v poslední Zeměploše (Nevídaní akademikové) ustřelil Pratchett s patosem, tady se nechám dojmout rád a opakovaně. Milujete film? Dokážete si ještě vybavit stará kina a cvakající promítačku? Máte někde plakáty vašich idolů? Pohyblivé obrázky jsou přesně pro vás a budete je milovat stejně. Sen nikdy nezemře, i když je pravda, že na Zeměploše může být poměrně nebezpečný :)