Jestli byl předchozí díl určitým zklamáním, tímto si Weber všechny škraloupy vyžehlil. Dvě dějové linie - jedna soustředěná na politické a válečné dění v celém prostoru mantichorsko-havenského konfliktu a druhá linie zaměřená čistě na osudy Honor a jejích lidí uvízlých na vězeňské planetě Hádés. Obě linie se vhodně doplňují, z liďáků jsou definitivně ctihodní protivníci (tedy, co se námořnictva týče) a nehrají jen roli fackovacího panáka, Honor je prohlášena za mrtvou (a hlavně scény popisující reakci Graysonu jsou špičkové a mrazivé, včetně nekompromisního Janakovova "žádné slitování") a ona sama musí zorganizovat nejen vzpouru, ale hlavně úspěšný útěk z planety, přes nedostatek zdrojů a hlavně vesmírných lodí. V tomto díle Weber asi nejlépe namixoval akci a politiku a nejlépe vyvážil pozornost věnovanou oběma stranám válečného konfliktu. Vedle dvojky jeden z vrcholů série.