X-man patří mezi vůbec nejslavnější komiksové týmovky. Parta kolem takových es jako je Wolverine, Cyclop, Sabretooth a spol. si získala miliony fanoušků a v podstatě se dá říct že právem, protože má všechno co správná komiksová týmovka mít má: partu vzájemně se doplnujících hrdinů mezi nimiž to jiskří a kteří i přes určité rozpory drží pohromadě charismatický vůdce; neméně charismatického hlavního padoucha; hromadu akce a vtipných hlášek a semotamo nějaký ten pokus o morální a filosofický přesah. Co všechno z toho má ale G jako Genocida? Hlavní padouška je jenom záhádná "zabiju všecky mutanty" babička, která Magnetovi nesahá ani po kotníky co se týče charisma. Klaďasové jsou v pohodě, narazíme na samé esa, dojde na klasický milostný trojúhelník a pár povzdechů nad těžkým životem mutanta a zemře pár vedlejších postav a rozbijou se nějací robotí lovci mutantů. A pak to má ještě pointu, poměrně překvapivou a možná ne úplně zapaddající , ale určitě jde o pointu. Jo a ještě to má šíleně otevřený konec, takže zjistíte, že jste přečetli celou knihu, ale v podstatě se děj nikam neposunul, pokud nepočítame pár posledních stran. Ach jo. X-mani vždycky budou oddechovým čtivem, ale doufejme že ne vždycky půjde jen o pěkně nakreslenou akci a pár hlášek, protože potenciál to má celkem solidní. Jenom je škoda, že děj se musí schválně rozmělnit a nechat úplně otevřený konec, ať si lidi musí koupit další díl.