V roce 1996 splnil Iževský závod vesmírného strojírenství pětiletý hospodářský plán na 125 %, což znamená, že namísto čtyř těžkých křižníků třídy Krasnoarmějec jich bylo na zemské orbitě zbudováno pět. Horečné zbrojení, jímž státy OSN čelily hrozbě mimozemské invaze, zcela vyčerpalo kádrové rezervy Varšavské smlouvy, leda snad v Československu by se ještě našlo několik lidí s potřebnou kvalifikací. Prvního května 1997 tak československý válečný hvězdolet Vltava opouští pozemskou orbitu a míří do hlubokého vesmíru na standardní misi testující schopnosti a funkčnost nového plavidla.

Od té chvíle jej již žádný člověk nikdy více nespatřil.