Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677
Vážení zákazníci, 28. 4. 2023 trvale zavřelo pražské knihkupectví Fantasya. Osobní odběry na prodejně už není možné vyřídit. Omlouváme se a děkujeme za pochopení.

Žoldnéři fantasie: Dálnice ke všem čertům, Michael Bronec (ed.)

Bronec Michael (ed.): Žoldnéři fantasie: Dálnice ke všem čertům

Jaký je nejspolehlivější způsob sestavení jednotky pro špinavou práci? Vezměte větší množství „dobrovolníků“. Nechte je projít peklem. Z přeživších pak vznikne tým „nasaditelný“ do prakticky libovolné šílenosti.

Michael Bronec postupuje v Žoldnéřích fantasie podobně. Jen místo speciálního oddílu dává dohromady sborník, a povídky nechává zakalit v bitevní vřavě literární soutěže. A účast, účast v ní je výhradně dobrovolná.

Výsledkem jeho snažení je sbírka, u níž se – s výjimkou několika povídek – jen těžko odhaluje soutěžní původ jednotlivých textů.

Zástupcem onoho typu je především Čajová růže Jiřího Kelbla. V ní se na pistolníka, klasického drsného hrdinu poznamenaného minulostí, obrátí dávný sok s žádostí o pomoc. Možnost odmítnout nepřipadá z osobních důvodů v úvahu, a tak začíná pátrání po zmizení mladé dívky. Námět více než slibný, stejně jako ústřední charakter, bohužel ani jedno se nepodařilo přetáhnout přes stín podařené soutěžní povídky.

Odlišný případ představuje Opus 10/12 Daniela Tučky. Urban fantasy o vílách, šumění vody a esoterické hudbě v sobě dokáže skloubit ekologický apel s čtivým příběhem, který by se hodil spíš pod brk něžné autorky. Ovšem pokud dokážou dámy psát drsné dálniční fantasy v první osobě, proč žasnout nad touto povídkou?

Dana Rusková dokáže se svou Múzou efektivně spolupracovat, což dokazuje jak ve vítězné práci letošního ročníku, tak v Jak se rodí čarodějnice. Zatímco druhý text působí jako úvod do rozsáhlejší (a rozhodně ne nezajímavé) fantasy ságy, Hudba dálnice dokáže zvednout tep. Road movie se odehrává na českých dálnicích poněkud paralelního světa osídleného krom lidí i stvořeními s „divokými vlohami“, geny způsobujícími nadpřirozené schopnosti. Prvky pátrání po původech podivných havárií se snoubí s běžnými záležitostmi závoznického života a písmenka mizí rychleji, než by bylo příjemné.

Povídky:

  • Dana Rusková: Hudba dálnice
  • Daniel Tučka: Opus 10/12
  • Ludmila Müllerová: O sněženkách a trnkovém keři
  • Jan Žlebek: Z nehybných očí jí tečou slzy, její zpěv voní létem
  • Václava Molcarová: Legenda o Stonarovi
  • Jiří Kelbl: Čajová růže
  • Dana Rusková: Jak se rodí čarodějnice
  • Tereza Matoušková: Kdo se bojí mauší
  • Radovan Kolbaba: Bludiště klamu

Z nehybných očí tečou jí slzy, její zpěv voní létem Jana Žlebka se zbytku sborníku vymyká. Mnohem víc by jí to slušelo v libovolném zahraniční antologii new weird – autor tentokrát opustil prostředí létajícího města, v němž se odehrávaly povídky Je jen jedna spravedlnost a Dlouhý den Sebastiena Tournetta, a zavádí čtenáře do nového, ještě bizarnějšího prostředí. Torzo postapokalyptického města a rozervané reality překypuje syrovou atmosférou a pokládá až znepokojivou otázku, jestli se Žlebek přece jen nerozhodl stát českým Chinou Miévillem. Existencionalis­ticky laděný příběh rezonuje neuvěřitelnou vnitřní silou a ostře kontrastuje s ostatními texty.

Nejvíce pak s Ludmilou Müllerovou a jejím vyprávěním O sněženkách a trnkovém keři. Tam, kde je Žlebek punkerský, je totiž Müllerová laskavá, až pohádková. Ostatně, lidová česká pohádka je i její primární inspirací. Poetický příběh o hledání lásky a zlatého kapradí protkává dobrá znalost folklóru, s nímž s citem pracuje. Výjimečnost jejího počinu je nesporná, a ne jen proto, že se jím pouští do vod zcela neprobádaných.

Na lyriku sází i Václava MolcarováLegendě o Stonarovi. Jemné vyprávění prozrazuje ženskou ruku, stejně tak i námět. Netopýří říše, pátrání po živé vodě, démon v prameni, to vše jsou pouze kulisy příběhu o osamění a nalezení blízkého srdce.

V antické tématice hledali inspiraci Tereza Matoušková a Radovan Kolbaba – jeho Bludiště klamu je příjemnou atmosférickou variací na Thésea. Kdo se bojí mauší se však místo navazování na tradice pouští na tenký led moderních parafrází. Jak asi Olympané snáší záležitosti typu Percy Jackson a „remake“ Souboje titánů? Co cítí a vnímají literární postavy? A jaký je vlastně vztah příběhu a reality? Všechno to může působit jako zábavná hříčka, ale nenechte se mýlit.

Letošní ročník se zdařil a výsledkem je sbírka schopná svou kvalitou konkurovat ostatním povídkovým sborníkům potloukajícím se po knihkupectvích. Pokud se týká „funkce lakmusového papírku“, umožňuje dospět k velmi optimistickým závěrům. Minimálně pokud se jedná o autorský potenciál, čekají českou fantastiku tučná léta… Čtenáři se mají rozhodně na co těšit.

14. srpna 2011, Jana Poláčková

Diskuze k článku

Žádný příspěvek.

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).