Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677

Že nemohou být bohové otroky? U fantasy Sto tisíc království to pravidlo neplatí, N. K. Jemisin: Sto tisíc království (Dědictví 1)

Jemisin N.K.: Sto tisíc království

Bylo nebylo, v jedné daleké krajině vládla rodina Arameri. Jejich úmysly byly dobré, i když zahrnovaly hromadné vyhlazování těch, kteří nevěřili na Itempase, jednoho ze svaté božské Trojky. Tato rodina měla jako otroky bohy, a tudíž s ní nikdo nevedl války. Žili v míru a blahobytu. Jejich hrad stvořili samotnní bohové a vznáší se pár stop nad zemí. Měli vše, na co jen pomysleli a jejich božští otroci jim splnili jakékoli přání, ať už sebevíce zkažené. Ovšem co se opravdu odehrává v pozadí této idyly? Nic není tak, jak se na první pohled zdá.

Yeine si žije poklidný život v Darru, což je barbarská země na Vysokém severu. Jednoho dne ji ovšem její dědeček, Dekarta Arameri, pozve do Nebe kvůli jejímu nároku na trůn. Yeine jeho nabídku přijímá, jelikož si sama uvědomuje, že její matka byla jednou z rodu Aramerijců. V jeho království se dozví, že právě ji, svou vnučku, zvolil jako třetího nástupce na trůn. Válka o trůn může začít. Ocitá se stejně tak jako její sestřenice a bratranec, o kterých ani sama nevěděla, ve hře, v níž je povoleno vše. Využívat intriky, podplácet a používat… bohy. Bohy, kteří musí sloužit rodině Arameri za svou zradu. Yeine ovšem ale netouží po moci a možnosti vládnout. Spíše využívá situace, aby zjistila, kdo její matku zabil a hlavně, proč. Jediné, co jí ovšem zbývá, je nehrát fér a ovládnout schopnosti intrik a podvodů, aby vůbec v Nebi přežila.

Oddělit se od země a hledět na ni z výše jako bohové je rouhání. Ba více jak rouhání; je to nebezpečné. Nikdy nemůžeme být bohy, zato však se až děsivě snadno můžeme stát něčím méně než lidmi. (str. 55)

Jakmile se čtenář začte do samotného příběhu – který začíná pozvolna a plynule –, udeří ho do očí první fakt, že tato fantasy vyniká především tím, že právě zde, v Sto tisíc královstvích vlastní hlavní královská rodiny bohy. Bohy, kteří byli za svou zradu vypovězeni a nyní musí sloužit a tím si tak odpykávat nekonečný trest. Je více než jasné, že se s knížkami, kde vystupují bohové, setkáváme docela často. Ovšem, tamti bohové skoro nikdy nezasahovali do děje, a když už, tak kolem toho bylo hodně humbuku. Zde to ale neplatí. Bohové jsou něco jako vedlejší postavy, které svou mocí zasahovat mohou a nikdo jim v tom nezabrání. Samotná autorka si ale s tímto prvkem vyhrála tím, že i přesto, že jsou otroci, musí být ti, co vyřknou svá přání ostražití. Jakákoli skulinky, která by se v přání objevila, bohové bez váhání využijí. Každý otrok se přece jen rád zbaví svého otrokáře, no ne?

Většina příběhu se odehrává v království rodu Arameri. Tudíž v Nebi. Ne, nemyslí se tím klasické nebe, které vidíme vždy, když zvedneme hlavu. Myslí se tím magické království, které se vznáší stopy nad zemí. Samotný hrad na všechny shlíží, a tudíž si vyžaduje autoritu. Lidé jsou podřízení, jelikož právě Arameri vedou krutou válku proti kacířům, které trestají samotní bohové svou božskou mocí. Přestože kniha spadá do žánru fantasy , o magii se zde nedá tak úplně mluvit. Samotné postavy totiž magii nevládnou, protože kromě samotného Nebe a bohů je totiž magie něco tajemného a neovládnutelného. Čtenář se tudíž nemusí bát toho, že by se to magií hemžilo na každé stránce.

Během čtení lze zpozorovat, že Jemisinová neponechala nic náhodě. Svět, do kterého příběh zasadila, má svůj vlastní řád. Svět jako celek neobsahuje pouze královskou rodinu a jejich země, ale taktéž vlastní národy, které mají svou kulturu a historii, jež z knihy přímo volá po pozornosti. Historii ovšem autorka věnuje poměrně málo prostoru, protože Sto tisíc království je především příběh plný intrik a bojů o královský trůn, po kterém všichni dědicové touží.

Nora K. Jemisin v pěti bodech

  1. Autorka mnoha povídek a novel. Série Dědictví o létajícím městě Nebe a dalších dobrodružstvích je její první trilogií.
  2. V roce 2010 byl její román „Sto tisíc království“ navrhnut na cenu Nebula. Tato cena je udělována autorům za nejlepší fantasy, nebo sci-fi knihy.
  3. Kromě psaní se taktéž věnuje poradenské psychologii (specializuje se na kariérové poradenství), turistice a cyklistice. Někdy je ovšem také politička, feministka a hlavně protirasistická bloggerka.
  4. Roku 2004 publikovala asi patnáct prací, z nichž dosud nejznámější je krátká povídka „Non-Zero Probabilities“ (Nenulové pravděpodobnosti), která ji vynesla nominaci na ceny Nebula a Hugo.
  5. Momentálně žije v Americe a bydlí v newyorském Brooklynu.

Celý příběh vypráví samotná hrdinka. Na první stránce vystupovala Yeine jako nesmělá dívka, která se od kydání hnoje dostala k moci. Doslova. Během čtení si každý ovšem uvědomí fakt, jak se tato prostá holka změnila. Na začátku vážně nevěděla, jak takový souboj o trůn probíhá. Měla zkreslené myšlenky a neviděla v tom žádné nebezpečí. Snažila se spřátelit s kýmkoli, koho potkala, a tím ukázala svou slabost. Časem si ale uvědomí, že to po dobrém nejde a přece jen se začne angažovat v této šarvátce o moc důkladněji. Možná, že se na konci této šarvátky stane opravdovou Arameri nejen tělem, ale i duší.

  • N. K. Jemisin: Sto tisíc království (Dědictví 1)
  • Argo, 2013
  • překlad: Jana Rečková
  • 288 stran, 298 Kč (v e-shopu Fantasye již za 268 Kč)
28. srpna 2013, Filip Faja

Diskuze k článku

Dotaz
Sefior - 28. 08. 2013 08:45

Hezký popis děje. Ale chybí mi tam alespoň zmínka o tom, jaké to je?

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).

Sto tisíc království

Sto tisíc království
Vložit do pytle na zboží  Koupit 298 Kč 268 Kč