Zase upíři. Claudia Palumbo rozehrává prokletý milostný trojúhelník, Claudia Palumbo: Prokletí
 |
Dva bratři, jedna dívka a další z mnoha variací na poslední dobou velmi oblíbené upíří téma o zakázané lásce. Tentokrát v podání mladičké italské spisovatelky Claudie Palumbo. Co z toho bude?
Osmnáctiletá Catherine se stěhuje ze slunné Itálie do nudného sychravého Německa, aby se zotavila z rozchodu se svým přítelem Mirkem a začala nový život. Hned první den školy pozná nadpozemsky krásnou Engel, která jí brzy seznámí s dvojčaty von Schadenovými a navždy změní její život.
Dvojčata Konstantin a Tristan von Schadenovi totiž nejsou ledajací chlapci – nejen že jsou členy nejslavnější německé kapely Damned a velmi pohlední a bohatí, ale oba mají navíc děsivé tajemství, které s nimi sdílí právě jejich věrná kamarádka Engel. Cathy se bezhlavě zamiluje do Tristana, ale velmi silný cit chová i ke Konstantinovi, do kterého je pro změnu zblázněná Engel. Brzy navíc Cathy zjišťuje, že ani ona není obyčejný člověk a že její karty osudu se tím ještě více promíchají.
Při čtení Prokletých je opravdu těžké se alespoň nepousmát nad podobností s jinými knihami. Už z prvních stránek je čtenáři jasné, kde autorka brala inspiraci. Tu vzala kousek ze Stmívání, tu z Buffy, přemožitelky upírů a to vše zabalila do líbivého pozlátka love story. Z hlavních hrdinů udělala autorka dvojčata a slavné muzikanty, aby toho klišé nebylo málo. Dívčí srdce plesá, avšak čtenář, který od příběhu očekává originalitu, se v románu už zpočátku zklame.
Když se Konstantinovy rty něžně a silně přitiskly ke mně, měla jsem dojem, že se na mých ústech rozhořel oheň. Jakmile jsme přestali, podívali jsme se na sebe a oči se nám smály. V tu chvíli jsem pochopila, jak je svět krásný, a hlavně, jak je krásné líbat druhého von Schadena. (str. 264)
Celý příběh je pomalá cukrkandlová love story. Až po první polovině knihy se pomaličku rozjíždí děj, který je ale spíše jen doplňkem a hnacím motorem k romantickému příběhu. To nemusí být nutně špatné, ale milostná linie v Prokletých se místy zdá až směšná a velmi nerealistická. Děj knihy je sice stejnotvárný, ale se čte překvapivě rychle, především díky krátkým kapitolám a střídání vypravěčů – což může někomu připadat otravné, protože postava nikdy nedostane dostatek prostoru, na druhou stranu alespoň nenastane situace, kdy by čtenář ztratil zájem. Jazyk je velice nekomplikovaný, a ačkoliv se spisovatelka snaží i o složitější souvětí a sem tam se v knize objeví i velmi zajímavý výraz či metafora, výsledek ale nepřekračuje průměr. Autorka sice píše poutavě, větší rozepisování a hlavně přesnější popisy by ale dílu vůbec neuškodily.
Claudia Palumbo v pěti bodech
- Narodila se roku 1991 v Pompejích
- První román Prokletí napsala, když studovala na gymnáziu
- Svou prvotinu vydala náhodou díky svým spolužákům
- Je velkou fanynkou Stephenie Meyerové, což velmi ovlivnilo její dílo
- Momentálně studuje práva na Univerzitě Suor Orsola Benincasa
Hlavní hrdinka zpočátku vypadá velmi sympaticky, brzy se z ní ovšem stane obyčejná a tuctová upírova milenka, stejná jako v dalších dílech podobného charakteru. Dvojčata z toho naopak vyšla hezky charakterizována, je zajímavé vidět, jak jsou oba odlišní a přesto stejní. Autorka také občas zapomíná na to, že její hrdinka chodí do školy nebo má rodinu; stejně jako ve druhé polovině příběhu naprosto vypustí fakt, že dvojčata působí v kapele (o čemž se v první části mluvilo téměř bez ustání). Spisovatelka jako by nevěděla, jakým směrem se chce vydat, a dílo na to bohužel doplácí.
Claudia Palumbo představuje velice nekomplikovanou upířinu, která uspokojí romantické duše, a oddychovou četbu, ke které se čtenářka ráda odklidí po náročném dni. Kniha ničím nepřekvapila, na druhou stranu ale patří k úctyhodnému průměru mezi upírsko-romantickými příběhy. Prokletí zkrátka dokazují, že krásná obálka nezaručuje kvalitu knihy. Informace o knize:
- Claudia Palumbo: Prokletí
- Brána, 2012
- překlad: Alice Macková
- obálka: Martin Zhouf
- 343 stran, 329 Kč (v e-shopu Fantasye již za 296 Kč)
