Tkalci saramyrští, Chris Wooding
 |
Tak trochu jiní Tkalci…
Pod slovem tkadlec si většina lidí představí člověka hrbícího se za stavem, jenž si na svůj denní chléb vydělává usilovnou monotónní dřinou. Ovšem saramyrští Tkalci jsou borci trochu jiného kalibru. Skrytí pod bizarními maskami spřádají sítě ze lstí, intrik a přetvářky. Takže vlastně v jistém smyslu také tkají, jen jejich pracovní plochou je celý Saramyr.
O maskách se tu nezmiňuji náhodou. Právě maska dělá z tkalce Tkalce. Tento magický artefakt dává nositeli nadpřirozené schopnosti. Jenže nic není zadarmo. Za magii platí Tkalci tím nejcennějším, co mají – svou lidskostí a příčetností. Ale znáte to, pocit moci je tak opojný…
Právě díky svým schopnostem hrají Tkalci tak důležitou roli v politice Saramyrské říše. Šlechta i císařovna sama si uvědomují, že bez nich by se jim v tak ohromné říši vládlo mnohem hůř. Takže jsou nuceni je tolerovat, i přes všechny jejich výstřelky a zločiny.
Ačkoliv je v Saramyru už mnoho let mír a klid, jako by zemi samotnou sužovala podivná choroba, která ji rozežírá zevnitř. Tkalci tvrdí, že za to mohou Anomálové, anomální tvorové podivných schopností či tvarů. A nezůstávají jen u slov. S fanatickou neúprosností Anomály loví a zabíjejí. Je jim přitom jedno, jestli je to zvíře či člověk. Dokonce svou nenávistí nakazili i prosté obyvatele, využívajíce jejich pověrčivosti i zaostalosti. Tkalci razí heslo – Dobrý Anomál je mrtvý Anomál! Ale všeho jen do času …
Tkalci saramyrští jsou prvním dílem trilogie britského spisovatele Chrise Woodinga Spletitá cesta, ve které se autor pokouší použít klasická fantasy schémata poněkud odlišným způsobem. Pro svůj příběh zvolil realistický prokreslený temný svět s výraznými orientálními prvky. Jeho Saramyrská říše se v mnohem podobá staré Číně či Japonsku. A to nejen způsobem vlády, klanovou společností, ale i celkovým pojetím a jednotlivými detaily. Text Wooding rozdělil do dvou paralelních linií, což mu umožnilo sledovat dění z více pohledů. Shodou okolností jsou hlavními protagonistkami obou ženy. V první z nich se čtenář seznamuje s mladou Kaiku, která se musí vyrovnat nejen s tragickou a na první pohled nepochopitelnou smrtí celé své rodiny, ale i se zjištěním, že ona sama je Anomálem. Touha odhalit pozadí útoku se pro ni v prvních dnech a týdnech stává smyslem života. Má jedinou stopu – podivnou masku, kterou její otec přinesl do domu těsně před smrtí.
Hlavní představitelkou druhé linie je císařovna Anais, vyspělá a chytrá žena držící v rukou otěže vlády. Její moc se začíná hroutit ve chvíli, kdy vyjde najevo Anaisino nejpřísněji střežené tajemství – její dcera a zároveň dědička říše je ve skutečnosti rovněž Anomálem. Do pohybu se dávají velké události a kolo moci se začíná točit.
Obě dějové linie se výborně doplňují. Akční hledání pravdy u Kaiku střídá pozvolnější a spletitější příběh Anaisin, který je více zaměřen na politiku a intriky. Výsledným efektem je pak vyvážený text, v jehož závěru se všechny části spojují do překvapivého finálního obrazu.
Příběh samozřejmě končí v tom nejlepším, takže nezbývá než čekat, kdy se na trhu objeví pokračování. Bohužel, nejhorší na celé knize je obálka. Neříká naprosto nic o tom, co je uvnitř. Což je škoda, protože mnoho lidí určitě odradí. A přitom se na stránkách knihy skrývá zajímavá a velmi dobře napsaná fantasy.
- Chris Wooding: Tkalci saramyrští
- vydal: Triton, Praha 2006
- přeložil: Aleš Drobek
- obálka: Aleš Horák
- 411 stran / 289 Kč