Eoduin nikdy nevěřila povídačkám své chůvy, především pak příběhům o temných andělech. Jeden takový se pro ni však stane až příliš reálným ve chvíli, kdy ji jeden z nich unese na svůj hrad a udělá z ní svou třináctou nevěstu. Nečekejte však žádné šťastné konce, temní andělé – vampýři totiž svým nevěstám doslova vysávají duše z těla. Nezbude z nich nic víc než lehké přízraky.

Aeriel chce – musí pomstít svou paní a kamarádku. A Vampýr ji nakonec opravdu unáší na svou pevnost. Aeriel ale není dostatečně hezká, aby se stala jeho nevěstou a tak mu může posloužil alespoň jako služebná pro jeho přízraky. Před Aeriel tak stojí nelehký úkol pomoci těm, které kdysi byly ženy a možná, že se jí podaří vykonat více, než by mohlo být na první pohled patrné…

Čtení Temného anděla pro mě bylo něčím důvěrně velmi známým a přesto jako bych vstupovala do vlastní minulosti. Temný anděl je totiž příkladem pohádkové fantasy, která je ovšem díky svému temnému podtextu směřována především pro „ty odrostlejší“.
Čtenáři, který drží v rukou tuto knihu, musí od samého začátku vrtat hlavou, o čem by právě tento příběh mohl být. Dalo by se říci, že se linie příběhu drží na opravdu velmi starých pověrách, podle kterých měli upíři křídla jako andělé.
Autorka poté vytvořila svůj vlastní svět, který je nám postupně odhalován do větších podrobností. Krajina je plná prastaré magie a ta se dost možná touží opět plně probudit.

V příběhu nás čeká poměrně velká dávka předvídatelnosti, přesto mnohé scény dokáží překvapit a čtení tak nenudí. Je ovšem potřeba podívat se na příběh z pohledu postav, kterým není dán takový přehled o celistvém dění. Díky vyprávění příběhu máme možnost dostat se i tam, kam postavy nemohou. Není se tedy čemu divit, že jim spojení věcí do souvislostí trvá o trochu déle.

Temný anděl je příjemným lehkým osvěžením do dnešních knižních vod, kdy se příběhy obvykle točí především v reálném čase a reálných místech, přestože se jedná o fantasy, což ještě nedávno bylo přinejmenším netypické.
Aeriel nám přináší klasickou představu, že by se fantasy měla odehrávat ve světě smýšleném, aby čtenáře opravdu popisy donutily „začít si představovat“.
Pohádková atmosféra působí trochu matoucně, na jednu stranu by jste knihu mohli předčítat i dětem, určité scenérie jsou však poněkud děsivé, snad až lehce nechutné. Hrdinka žije ve světě, kde jsou lidé běžně bráni za otroky a jejich představy i chování jsou řekněme poněkud syrové, s ničím si neberou servítky.

Příběh krásně ilustruje, jak se mladý člověk může vyvíjet. Větší roli jak fyzický růst zde samozřejmě hraje psychické dospívání. Velmi odlišně je i zobrazována postava Vampýra, nezbývá však než přečíst si celou knihu, aby si čtenář mohl zhodnotit zajímavost příběhu.
Přes všechnu snahu přesvědčit čtenáře, že autorka vytvořila nový fantasy svět, zde nacházím i několik spojitostí na díla jiná. Originalita se v dnešní době cenní zlatem, ale budeme-li upřímní je velice pravděpodobné, že již snad ani neexistuje. Je zase lepší držet se věcí, které člověka neodradí, než se snažit vytvořit něco zcela nového a nenalézt pro to čtenáře.

Temný anděl si své čtenářské publikum jistě najde, protože se nesnaží stavět vše na happy endech a autorka ví, že i dobro má být vždy vyrovnáno patřičně vytrpěným příkořím.

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).