Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677
Vážení zákazníci, 28.4. trvale zavírá pražské knihkupectví Fantasya. Osobní odběry na prodejně už nebude možné vyřídit. Omlouváme se a děkujeme za pochopení.

Sirotčinec, ukázka z knihy

Buettner: Sirotčinec

Robert Buettner: Sirotčinec

DEVATENÁCT

Nic jsem neviděl. Slyšel jsem jenom vlastní dech a neustálý kolísavý zvuk Projektilu. Přitiskl jsem ruce na průlez. Nechtěl se otevřít. Začal jsem do něj bušit, tak silně, jak jsem si troufal, aniž bych riskoval protrhnutí skafandru. Šmátral jsem kolem sebe po zdech. Žádná klika. Žádná páka.
„Howarde? Uvíznul jsem tady!“
Neslyšel jsem ani rádiový šum. Trup Projektilu nebyl jen tvrdý, dokázal taky dokonale odstínit rádio.
Batoh byl sotva půl metru ode mě, za zavřeným průlezem. A v batohu byla baterka, zbraň, jídlo a pití, které se dalo dostat do helmy skrze speciální ventil. Taky tam bylo všechno speciální vybavení, se kterým jsem měl získat informace a přinést je zpátky. Stejně tak dobře mohl být batoh na Zemi.
Bylo to jako probudit se v rakvi. Ke známému zvuku Projektilu se přidal další. Rychlejší, přerývanější. Vydával jsem ho já, pohřbený zaživa. Nemohl jsem se hnout a nic jsem neviděl. Mozek mi zachvátila panika vyvolávaná klaustrofobií.
Donutil jsem se myslet. Průzor helmy. Zrcadlový povrch překrývající průzor bylo možné zvednout. Udělal jsem to a zase jsem viděl. Dech se mi trochu zklidnil.
V rouře, ve které jsem ležel, nebyla úplná tma.
Byla kruhová a vroubkovaná jako drenážní trubka. Trochu jsem viděl, protože ze zdí vycházelo slaboučké růžové světlo. Pulzovalo ve stejném rytmu jako zvuk. Začal jsem se kroutit, abych se mohl podívat přes rameno. Moje růžová kanálová trubka se po deseti metrech zatáčela, ale nikde nebyla širší než přechodová komora.
Měl jsem dvě možnosti. Počkat a doufat, že Howard nebo osud otevřou průlez. Dokud mi bude fungovat generátor kyslíku nebo dokud neumřu hladem a žízní. Možnost číslo dvě byla proplazit se nohama napřed hlouběji do Projektilu. Možná tam najdu širší prostor, užitečné informace a cestu ven. Nebo narazím na něco, co mě zabije.
Nikdy jsem nedokázal jen tak sedět.
Každých padesát metrů stěny trubky narušovaly průřezy možná metr vysoké a sotva pět centimetrů široké. Ventilační průduchy? Co ale ventilují? To znamená, že tady musí být atmosféra. Přece jenom byla na začátku přechodová komora. Takže vevnitř je něco, co může dýchat. Co možná pořád ještě dýchá. Bolestivě jsem zatoužil po pistoli v batohu.
Druhá sada ventilačních škvír mě zachytila za stehno. Protlačil jsem ruku dolů a ucítil jsem cosi tvrdého. Stehenní kapsa. Otevřel jsem suchý zip a nahmatal předmět uvnitř. Signální pistole! Srdce mi poskočilo radostí. Byl jsem ozbrojený. Tak trochu.
Chvíli jsem kroutil rukou, až se mi podařilo pistoli protáhnout před sebe. Takže jsem mohl zastřelit cokoli, co by se pokusilo plazit za mnou, jenže přede mnou klidně mohlo být něco, co by mi ukouslo nohy dřív, než bych si toho všimnul.
Procouval jsem trubkou dalších asi třicet metrů a prsty jsem se vyhýbal ventilačním škvírám.
Najednou jsem měl pocit, že mám nohy volnější. Začal jsem se plazit rychleji. O dva metry později jsem se dostal do pravoúhlého překřížení s trubkou o větším průměru. Díky tomu jsem se mohl otočit hlavou napřed. A uvědomit si, že bych mohl dál pokračovat větší trubkou.
Sedl jsem si na křižovatce a sledoval růžové světlo blikající v rytmu se zvukem. Zhodnotil jsem situaci. Ztratil jsem se někde v bludišti. Staré skafandry byly vybavené moderními generátory kyslíku, takže jsem mohl dýchat téměř libovolně dlouhou dobu. Neměl jsem jídlo. Ani vodu. To poslední nebylo zas tak špatné, jak mi neustále připomínal močový měchýř. Moji jedinou výzbroj představovala sedmdesát let stará signální pistole s jedinou velkou a pomalou střelou. Můj úkol spočíval v měření a zjišťování informací, ale vybavení na měření zůstalo za průlezem, který mě tady uvěznil. Tahle loď byla velká jako město. Určitě tady byly i další dveře. Takže se budu plazit, dokud nějaké nenajdu nebo nepřijdu na způsob, jak otevřít ty, kterými jsem sem vlezl.
Když už jsem nemohl měřit, mohl bych při procházení labyrintem aspoň sebrat nějaké vzorky. Chytil jsem signální pistoli za hlaveň jako kladívko a udeřil do zakřivené zdi.
Pažba pistole se od zdi odrazila jako tenisák od betonu.
Pokrčil jsem rameny. Budu si muset zapamatovat všechno, co uvidím.
Širší trubka pravděpodobně povede na nějaké důležitější místo, takže jsem změnil směr.
Cestovalo se mi mnohem lépe, proto jsem si velkou trubku v duchu překřtil na Broadway. O dvacet minut plazení se a nadávání na stav močového měchýře později se trubka rozšířila do oválné místnosti velké jako garáž. Úplné náměstí. Zdi byly pokryté zářícími ovály, zelenými, a ne růžovými, a větvičkovitými výstupky, které mohly fungovat jako ovládací prvky.
Vlasy se mi zježily. Tak nějak jsem měl pocit, že nejsem jediná živá bytost v místnosti.
Zarazil jsem se ve vchodu a zamrkal, jak se mi zrak přizpůsoboval na světlo.
Na druhé straně místnosti se pohnul stín.
Měl jsem asi být ztuhlý hrůzou. Ale velikost chvíle prvního kontaktu mě přemohla. Naskákala mi husí kůže.
Vypadalo to jako nezralý, zelený banán. Ale bylo to tak metr a půl dlouhé a uprostřed šedesát centimetrů široké. Stejně jako banán to nemělo žádné další výstupky. Žádné oči, jenom na jednom konci bledé skvrny. Žádná ústa.
Zkroutilo se to do otazníku, stojícího na oválném podstavci na podlaze. Na kůži se tomu udělaly vlnky, od zvednuté části otazníku až po druhý, ocasní konec. Připomnělo mi to vymačkávání zubní pasty z tuby. Z ocasu se dovnitř podstavce vyřinul černý sliz.
Po tisíce let lidé přemýšleli, jestli jsme ve vesmíru sami, nebo ne. Bezpočet generací jsme si vymýšleli, představovali a toužili. A teď, právě teď, došlo k fyzickému kontaktu mezi dvěma zástupci vesmírných ras.
A jeden z nás přitom seděl na hajzlíku.
Odkašlal jsem si.

DVACET

Namířil jsem na něj signální pistolí.
„Ruce vzhůru!“
No, co jsem měl asi říct? Snad to z mého tónu pochopí.
Slimák – na vhodné pojmenování mi stačil jediný pohled – otočil jeden svůj koneček mým směrem.
Oba jsme ztuhli. Srdce mi zase najelo na vyšší obrátky.
Řada zelených světel na zdi zablikala. „Hlava“ se mu pomalu kývala jako kobra vylézající z košíku.
Možná říkal ahoj. Možná mě zkoušel zhypnotizovat.
Natáhl jsem kohoutek pistole.
Sklouzl ze záchodu a zamířil doleva. Plazil se jako obyčejný slimák, ale rychle. Ukročil jsem a držel ho chvějící se rukou stále na mušce.
Byl jsem na jeho písečku. Nemohl jsem tušit, jestli mě další krok nezavede na padací dveře, které se pode mnou odevřou a shodí mě do nádoby s vařícím olejem.
Bum.
Sjel jsem pohledem dolů. Nohou jsem nakopl černou lesklou věc velkou jako slimák, která měla i stejné tvary jako on. Věc na podlaze poskočila.
Slimák se vrhl ke mně, takže jsem uhnul dozadu a udržoval mezi námi vzdálenost přibližně tří metrů.
„Takže se ti nelíbí, když ti kopu do oblečení.“
Uprostřed těla se mu vytvořila bulka, která rychle narostla do tvaru chapadla. Natáhl se po zakřivené kovové tyči ležící na zemi hned vedle jeho oblečku. Zbraň?
Výhrůžně jsem zamával zbraní a sevřel spoušť.
„Stůj!“
Zastavil se.
„Hodnej kluk,“ pochválil jsem ho.
Chapadlo vyrazilo po tyči.
Skočil jsem po ní. Dostal jsem se k ní dřív a tyč se po nárazu odsunula dál mimo Slimákův dosah.
Zvedl jsem se z podlahy a postavil se mezi něj a jeho zbraň. Zamířil jsem na něj signální pistolí a vykročil k němu. Ustoupil. Další krok, další odplazení se kousek dozadu. V místnosti nebyly v podstatě žádné rohy, ale jeden zakulacený konec se zužoval. Zahnal jsem ho tam.
Kýval se dopředu a dozadu. Dostal jsem ho a on to věděl.
Slimák se sesypal na zem jako propíchnutý balónek.
Odpočítal jsem deset úderů srdce.
Slimák se stále nehýbal.
Barva jeho těla začala blednout.
A z ocasu mu vykapal další černý sliz.
„Sakra. Ty ses zabil.“
Ustoupil jsem a chvíli naslouchal vlastnímu přerývanému dechu.
Možná nebyl mrtvý. Signální pistole mi v ruce ztěžkla. Povolil jsem kohoutek a hodil po něm pistoli, zasáhl jsem ho do středu těla. Ani se nehnul.
Pomalu jsem se přiblížil, vzal si zpět pistoli a schoval si ji do kapsy. Strčil jsem do Slimáka špičkou boty. Bylo to jako kopat do velké hromady želatiny. Byl mrtvý.
Howard říkal, že v Projektilu může být sebevražedný pilot, jako kamikadze. Slimák se považoval za mrtvého už dávno, takže se spolknutím nějakého slimáčího jedu neváhal. Zemřel za Boha a svou Zemi, pokud něco z toho měl, než aby se nechal zajmout. Řekl bych, že to z něj dělalo dobrého vojáka.
„Howarde?“
Rádio bylo mrtvější než Slimák.
Vlasy se mi naježili, jako když jsem se ke Slimákovi poprvé přiblížil. Zase jsem cítil, že nejsem sám.
Něco zasyčelo a pak ještě něco.
Otočil jsem se.
Průchod, kterým jsem do místnosti vešel, se hemžil Slimáky. Plazili se ke mně jako červi z týden staré ryby.
Skočil jsem dozadu a popadnul Slimákovu kovovou tyč. Někteří ze Slimáků je měli taky a drželi je v chapadlech, která zřejmě mohla na jejich těle vyrůst, kdekoli a kdykoli si přáli. Jeden z nich namířil svou zbraň – za kterou jsem tyč automaticky považoval – a sevřel chapadlo kolem prstence na jednom konci. Spoušť! Namířil jsem na něj a stiskl prstenec na své zbrani.
Ze špice zbraně něco vyletělo a prostřelilo mu to tělo dřív, než stačil vypálit. Praštil sebou o zem jako padesát kilo čerstvých jater.
Za ním bylo dobře na čtyřicet Slimáků. Pohnuli od vchodu a někteří namířili zbraně mým směrem.
Popadl jsem ze země mrtvého Slimáka jako štít a zacouval k průchodu na druhém konci místnosti.
Slimáci nestříleli. Zalezl jsem do tunelu i s mrtvolou.
Dva se vrhli na mě. Zakřivené zbraně měly ostří jako meče. Pokusili se mě s nimi zasáhnout. Uhnul jsem a pokračoval v ústupu. Pokud by mi prosekli oblek, nemohl bych přejít po povrchu zpátky k LEM, i za předpokladu, že bych se snad nějak dostal z Projektilu ven. A pokud by se mi dostala do obleku místní atmosféra, mohla by mě otrávit.
Než se ke mně stačili znovu dostat, oba jsem je zastřelil ze své nové hračky, pak jsem skočil kupředu a natlačil jejich těla do průchodu. Vznikla tak zelená slizká barikáda.
Popadl jsem svého mrtvého vězně kolem pasu a přehodil si ho přes rameno jako pytel mouky, pak jsem se rozběhl chodbou. Šlo mi to docela rychle a dařilo se mi vyhýbat se ventilačním otvorům, nezachytil jsem se o ně ani já, ani můj Slimák. Zahnul jsem za roh a narazil na dav dalších Slimáků. Se čtyřiceti dalšími za sebou jsem nemohl ustoupit.
Rozběhl jsem se a začal střílet, prorazil jsem přes ně. Nemám tušení, jak dlouho a jak daleko jsem zdrhal se spoustou Slimáků za sebou a dalšími, kteří na mě vylézali ze všech stran, jako by se zhmotňovali v chodbě přímo přede mnou nebo prolézali zdmi. Vždycky jsem jich pár zastřelil, prorazil přes jejich těla a pokračoval dál.
Ani s nákladem mrtvého Slimáka jsem moc nevážil, přesto jsem lapal po dechu a potil se jako prase. A co bylo horší, začal jsem zpomalovat a moje zbraň přestala střílet. Neměl jsem tušení, jestli jsem ji rozbil nebo mi došla munice.
Po chvíli jsem si uvědomil, že už je nemám za zády, a noví se už přede mnou neobjevovali.
Zastavil jsem se na křižovatce, pustil Slimáka na zem, posadil se a opřel se zády o zeď. Chvíli jsem se vydýchával, ale neustále jsem sledoval všechny směry.
Kam Slimáci zmizeli? Viděl jsem jich minimálně čtyřicet, zabil tak deset. Světlo zdí stále pulzovalo a poplachový signál pořád řval.
Poplach. To znamenal ten zvuk a ta světla. Poplach oznamující všem „Zdrhejte!“ a „Opustit loď!“.
No samozřejmě. Slimák radši umřel, než aby se nechal zajmout. Jeho kámoši museli být připravení vyhodit do vzduchu loď a roztrhat tak na kousíčky sebe i mě, jen aby jim nehrozilo zajetí. Není se čemu divit, že už mě nezkoušeli dohonit.
Kolik času mám?
Zadíval jsem se do užší trubky, křížící se s tou, kterou jsem přiběhl. Na podlaze ležel bílý obdélníček. Doplazil jsem se k němu a přečetl si na obalu nápis Přežití v Pacifiku.
Bloudil jsem v kruhu, dostal jsem se zpátky na křižovatku mezi Broadway a trubkou, která vedla k východu. Leták mi musel vypadnout z kapsy, když jsem z ní doloval signální pistoli.
Zvuk se zvýšil o oktávu a zesílil. Stejně tak světla.
Projektil zahájil závěrečný odpočet ke své záhubě.
Zíral jsem do úzké spojovací trubky. Třicet metrů ode mě byl průlez, který mě tady uvěznil. Pokud se otevíral, když zaznamenal pohyb venku, aby dovnitř pustil slimáckého opraváře, možná mě teď pustí ven, když se blíží autodestrukce. Nebo možná průlez vycítí přítomnost Slimáka, a pokud je nějaký poblíž, otevře se. Nebyla to moc velká naděje, ale na výběr jsem neměl. Narval jsem mrtvého Slimáka do trubky jako pytel špinavého prádla a tlačil ho před sebou.
Když jsem lezl dovnitř, připadala mi úzká trubka dlouhá a postup pomalý. Teď byla skoro nekonečná a zvuk a světla poplachu stačily mezitím zintenzivnět natolik, že se téměř slily do jediného trvalého signálu.
Konečně jsem uviděl konec trubky. Průlez byl stále uzavřený. Naděje vymizela, ale stejně jsem tlačil Slimáka dál.
Dostal jsem ho na tři metry od průlezu. Nic. Zkusil jsem s ním zamávat. Nic.
Kolik času zbývá, než to bouchne? Pár minut? Sekund?
Kdybych přijal tu práci v Hollywoodu hned, možná by Aaron Grodt nenechal policajty odvést mě. Mohl jsem ležet u bazénu pod umělým slunečním světlem, pozorovat Crissy v plavkách a necítit žádnou bolest.
Až to bouchne, ucítím něco, nebo se rozpadnu na prach dřív, než stačí nervová zakončení informovat mozek o bolesti?
Praštil jsem Slimákem o průlez. Nic.
V holu od Aarona Grodta by hrdina ustřelil zámek a uniknul.
Ve stehenní kapse jsem cítil signální pistoli. Vytáhl jsem ji a o tři metry zacouval. Skryl jsem se za mrtvolou Slimáka, natáhl přes něj ruku a zamířil na průlez. Pak jsem zavřel oči a stiskl spoušť.
Nic. Stiskl jsem spoušť ještě jednou, tak silně, až se mi ruka otřásla. Nic. Moje poslední naděje bylo sedmdesát let staré střelivo, které selhalo.
Cítil jsem, jak se mi v očích objevují slzy. Umřu tady, jen tak, bezdůvodně.
Otevřel jsem oči. V růžovém světle jsem viděl svou ruku svírající pažbu pistole a nad palcem nenatažený kohoutek.
Mohl jsem mačkat spoušť, dokud by se Měsíc nezměnil na obrovský kus švýcarského sýra, a nenatažená pistole by stejně nevystřelila!
Palec se mi třásl, když jsem ho zvednul, abych natáhnul kohoutek.
Když ta sedmdesát let stará světlice vystřelí, pomůže mi to? Co když se v uzavřeném prostoru odrazí a prorazí mi skafandr?
Neznal jsem žádné modlitby, takže jsem jenom zašeptal: „Prosím.“
Pomalu jsem zvyšoval stisk na kohoutku, až jsem ucítil, jak mechanismus cvaknul. Úderník vyrazil dopředu, ale pomalu, jako by se pohyboval v lepidle. Udeřil do roznětky nábojnice.

  • přeložil: Jiří Matyskiewicz
25. května 2007, Robert Buettner

Diskuze k článku

Ad Sirotčinec
E.Kocourek - 28. 05. 2007 14:34

Slimák je Slimák je slimák V textu (kapitola Dvacet) se píše: > [1] Slimák – na vhodné pojmenování mi stačil jediný pohled a kousek dál > Plazil se jako obyčejný [2] slimák, a ještě dál > narazil na dav dalších [3] Slimáků. Co je co? [2] je "obyčejný" pozemský organismus, jehož název byl převzat pro označení cizí vesmírné rasy [3]. Tohle všechno hrdina příběhu věděl dříve, než se vydal na výpravu do Projektilu. Takže, hrome, na jaké "vhodné pojmenování" mu stačil jediný pohled? Aby nazval Slimáka Slimákem? Mně tady chybí třetí jméno. (V originále to třetí jméno samozřejmě je.) Překladatel!
RE: Ad Sirotčinec
Jan Vaněk jr. - 11. 06. 2007 13:51

Tj. pro ty, kdo originál nemají: > Sluggo - just one look named him for me - curled his head end my way. a následně je tak ten konkrétní nazýván. Druhá věta zní > He squirmed along, just like a garden snail, but fast. a třetí (patrně) > The doorway I'd entered through boiled with Slugs. Což je, pokud se dívám dobře, poprvé*, co se spojení "Slugs" objevuje - do té doby evidentně nikdo neměl o podstatě emzáků tušení, hrdina pojmenoval rasu generalizací z prvního zástupce, na nějž narazil. * v první kapitole je sice zmíněna "the artificial atmosphere the Slugs have slathered around the rock below", ale také "I'm the only human who's ever seen Slugs alive", takže se mi zdá (moc času a námahy na tom marnit nechci), že první kapitola (po níž následuje ostrý skok do hrdinovy praminulosti) se ve skutečnosti odehrává chronologicky na konci příběhu, který je vyprávěn jako flashback. Z čehož by vyplývalo, že - ó hrůzo - buď p. Kocourek nebo já jsme knihu četli špatně, nebo ji Buettner tak napsal.
slimak je slimak je ...
E.Kocourek - 11. 06. 2007 14:26

> Sluggo ... > a následně je tak ten konkrétní nazýván. Ano, nasledne je tak ten konkretni nazyvan. Jenze pouze v Buettnerove originale, nikoli v ceske verzi. Cesky preklad nerozlisuje mezi slug/Slug a Sluggo. Nicmene pripoustim, ze hrdina tuto terminologii neznal predem a ze ji vymyslel az na miste. Avsak v originale ji vymyslel o to jedno slovicko bohatsi. > Z čehož by vyplývalo, že - ó hrůzo - buď p. Kocourek nebo já jsme > knihu četli špatně, nebo ji Buettner tak napsal. Jste drzy cert!
RE: slimak je slimak je ...
Jan Vaněk jr. - 12. 06. 2007 18:00

Pročetl jsem knihu v knihkupectví a na http://www.sendspace.com/file/92qnf3 (mimochodem, není tak špatná, jak jsem čekal) a shledal, že jsem měl pravdu: 1. kapitola se odehrává těsně před výsadkem na Ganymedu; 2. začíná skokem o tři roky zpátky a pak to jde chronologicky: 20. kapitola, v níž vypravěč (jako první člověk) Slimáky poprvé potká, se odehrává několik měsíců nato (přesněji to zjišťovat nebudu; následuje dalších několik měsíců a zhruba dvouletá cesta). Že překlad nezachoval rozdíl Slug-Sluggo, nepokládám za zásadní vadu.
RE: RE: slimak je slimak je ...
E.Kocourek - 13. 06. 2007 07:15

> ... není tak špatná, jak jsem čekal Předpokládám, že po tomto vašem (pochvalném, předpokládám) konstatování bouchá ve Fantomu šampaňské a k nebi vylétají ohňostroje. > ... a shledal, že jsem měl pravdu Ale vždyť já vám TYTO vaše výroky nevyvracel. > Že překlad nezachoval rozdíl Slug-Sluggo, nepokládám za zásadní vadu. Ani já netvrdím, že jde o vadu ZÁSADNÍ. Jenom mi připadá poněkud nepochopitelná škoda předkládat cosi (maličko) jiného, než autor napsal.
Slug - Sluggo
Jiří Popiolek - 13. 06. 2007 10:27

to E.Kocourek: Přiznám se, že jsem čistě teoreticky uvažoval, jak by šlo tenhle problém vyřešit. Slimák je jasný. A ekvivalent? Slimejš (fuj, to je jak z Ferdy Mravence), Slizák (nepřipadá mi vhodné, protože je to přeci jen něco jiného). A pak už mě napadaly jenom takové bizarnosti jako Slimouš, Slimáč, Slimáň a spousta dalších podoboně přiblblých variant. Čili - opravdu nevím.
RE: Slug - Sluggo
Robert Pilch - 14. 06. 2007 15:34

Mně se ta kniha líbila - a velmi. Jediné, co mi na ní vadilo, bylo nadužívání tvarů: stoupnul, šoupnul, zvednul, lehnul a podobně. Podstatně raději mám tvary stoupl, šoupl, zvedl, lehl a tak dál. Ale to nemění nic na skutečnosti, že jsem dostal od knihy přesně to, co jsem po ní chtěl - špičkovou military SF. Fanouškům tohoto subžánru rozhodně doporučuju.
RE: RE: Slug - Sluggo
JIří Popiolek - 14. 06. 2007 15:43

Stoupnul, lehnul atd - to je výsledek dohody s překladatelem o určité míře hovorovosti, která měla v tady použité ich-formě zůstat. Ale ani tak to tam mně osobně nijak nevadilo.
RE: RE: RE: Slug - Sluggo
Robert Pilch - 14. 06. 2007 23:01

Ono s tou hovorovostí je to vždycky na hraně (konec konců, i my dva jsme se domlouvali podobně). Proto jsem nenapsal, že je to špatně, ale jenom jsem konstatoval, že mi to vadilo :) Můj osobní problém. Jinak kniha výborná a překlad podle mne velmi slušný. U mne tak čtyři z pěti hvězdiček (v rámci žánru, samozřejmě) - a už se těším na Orphan's Destiny. :)
RE: RE: RE: slimak je slimak je ...
Jan Vaněk jr. - 21. 06. 2007 18:45

> > ... není tak špatná, jak jsem čekal > Předpokládám, že po tomto vašem (pochvalném, předpokládám) > konstatování bouchá ve Fantomu šampaňské a k nebi vylétají No, tak nadšený jako p. Pilch nejsem. Napsané je to (na podžánr) poměrně dovedně, ovšem politicko-vojensko-vědeckých klišé v kompozici a nesmyslů přibývá čím dál víc. (Autor se mimo již propíraných věcí také třeba domnívá, že "Pax Americanum" je maskulinum - herdek, neměla jazyková redakce chytit aspoň tohle?) I překlad se zdá (bez porovnávání hlubšího než streamlined parachute - "nosné plochy", kap. 1) jenom tak standardně neobratný. > > ... a shledal, že jsem měl pravdu > Ale vždyť já vám TYTO vaše výroky nevyvracel. Napřed ano, pak jste odvolal, ale pořád tu zůstávalo mé tvrzení založené jen předběžném odhadu; tak jsem chtěl upřesnit, že jsem to následně potvrdil. > > Že překlad nezachoval rozdíl Slug-Sluggo, nepokládám za zásadní > vadu. > Ani já netvrdím, že jde o vadu ZÁSADNÍ. Jenom mi připadá poněkud > nepochopitelná škoda předkládat cosi (maličko) jiného, než autor > napsal. Vidíte, a mně to připadá jako samozřejmá součást překládání.
neměla jazyková redakce chytit
E.Kocourek - 22. 06. 2007 06:49

> a nesmyslů přibývá čím dál víc. (Autor se mimo již propíraných věcí > také třeba domnívá, že "Pax Americanum" je maskulinum - > herdek, neměla jazyková redakce chytit aspoň tohle?) Doufám, že nemáte na mysli jazykovou redakci českého vydání. Byl bych vehementně proti, aby české vydání OPRAVOVALO něco, co přesně tak napsal autor. K vašim ostatním tvrzením: když s vámi souhlasím (a nemám co dodat), mám to sem napsat, nebo vám mám ponechat ve věci poslední slovo? Čemu dáváte přednost vy?
RE: neměla jazyková redakce chytit
Jan Vaněk jr. - 25. 06. 2007 16:08

> > autor se také třeba domnívá, že "Pax Americanum" je maskulinum - > > herdek, neměla jazyková redakce chytit aspoň tohle?) > Doufám, že nemáte na mysli jazykovou redakci českého vydání. Byl bych > vehementně proti, aby české vydání OPRAVOVALO něco, co přesně tak > napsal autor. Tohle jsme myslím už několikrát probírali jak přímo, tak v různých zastoupeních, a dohodneme se na tom, že se nedohodneme, tak jen pro pořádek a pro záznam - ano, mám. Zatímco ten údaj "three hundred thousand million miles" pro vzdálenost Země-Jupiter je tam uveden příliš mnohokrát, zapuštěn do různých kontextů, a hlavně neexistuje jediná jasná správná alternativa, izolovanou chybu v rodu latinské fráze považuji za "odstranitelnou singularitu". Zrovna nedávno jsem zase (po delší době) četl anglickou knížku s korekturami odfláknutými tak, jako by pocházela od některých českých nakladatelství, a také si nemyslím, že by se hypotetický překlad měl snažit to zachovat. > K vašim ostatním tvrzením: když s vámi souhlasím (a nemám co dodat), > mám to sem napsat, nebo vám mám ponechat ve věci poslední slovo? Čemu > dáváte přednost vy? Podle situace: pokud jsme byli dříve vedli o něco konkrétního spor, lze ho nechat vytratit - argumenty byly vyloženy, mlčení je souhlas; pokud se hodláte připojit k nějakému mému vyjádření o původním tématu (hodnocení knihy v 1. odstavci a specificky 2. větě?), je lepší to napsat explicitně, to je oboustranně nová informace a z mlčení se dá domyslet těžko.
Orknarok, Kadok, Yugul and Ayitos Spain
RamirezWaf - 15. 03. 2017 09:18

Late inquiry indicates the parky , laborious system actuality that eventide in Canada with its cozy subsidizes of accumulation costs by the best centenarian army is having anxiety to store its sc titled each comprehensive wellbeing upkeep arrangement that galore reformist Americans bespeak to transcript without laden and thoroughgoing inquiry. Elder adults crosswise the commonwealth are exploding their forcible activeness in parvenu structure. Contact your student [url=http://blog.glion.edu/wp-content/association/faculty1/course5/]order discount cialis sublingual[/url] adderall xr impotence. Apparently, everything in content is not always nonpoisonous. The inquiring is how throne you expend many fibre in your fasting without devising your fast predilection likewise flat? "Gee, how did it encounter so abruptly [url=http://blog.glion.edu/wp-content/association/faculty1/course6/]extra super levitra 100mg sale[/url] erectile dysfunction treatment ayurveda. Fluids should be purloined earlier the sauna, during the sauna and later the sauna, particularly if the particular exhausted inebriate beverages. 5. What is flavour capable these life [url=http://blog.glion.edu/wp-content/association/faculty1/course7/]buy 60 mg orlistat with amex[/url] weight loss pills 30 days. This haw allow medicine, or a change of therapies much as relaxation, nap restriction, and reconditioning. By uptake a levelheaded dieting and sweat regularly, you give body brawn assemblage and retrograde the modify. If your medicament is not [url=http://blog.glion.edu/wp-content/association/faculty1/course3/]buy malegra dxt online now[/url] impotence yahoo. You haw not initially be overwhelmed by what I recommend, but your consistency present. Then, thither is the payoff of trouble surface. He consistently killed them every [url=http://blog.glion.edu/wp-content/association/faculty1/course10/]buy extra super avana 260 mg free shipping[/url] erectile dysfunction treatment boots. Accept roughly metric advantage as a natural solution of the nicotine departure your consistence. The come of slumber apiece someone necessarily depends on numerous factors, including period. A, Cancer, 74, 1994, pp- 632-639 23) Schechter, M [url=http://blog.glion.edu/wp-content/association/faculty1/course9/]purchase nizagara 100 mg line[/url] ramipril erectile dysfunction treatment. Oregon grapeshot stimulates the liver-colored and gallbladder and aids in digestion and excretion. This is because alkaloid is a efficacious medicate and big it up successfully requires dedication, intellection and establishment. So this comatoseness is catalogued as a rarified disease and affects inferior mass [url=http://blog.glion.edu/wp-content/association/faculty1/course4/]trusted 80mg super levitra[/url] erectile dysfunction specialists. You haw likewise poverty to position valid reasons specified as dynamical nether the charm. indeed it is bent upon pickings down your breath preferably or ulterior. In sexy contexts, grouping too trust on scripts [url=http://blog.glion.edu/wp-content/association/faculty1/course1/]discount cialis jelly online mastercard[/url] outcome erectile dysfunction without treatment. com">Chi wellbeing machines preserve cater with every of these intervention modalities. With the winner and popularity of knead therapies assorted traditionally followed techniques human become to thin. But this crapper easy be denaturized [url=http://blog.glion.edu/wp-content/association/faculty1/course2/]discount provigil 200mg mastercard[/url] insomnia weed. But, if ace beer is upright the play of your party, so you should rattling vindicatory relinquish inebriant every unitedly as such as you container. Long-wearing lodging aesculapian equipment, too famed as plate scrutiny equipment or HME, is a welfare fear create of equipment that facilitates the preserved and incapacitated soul to do every era activities in an facile sort. This disease genuinely is a colossus [url=http://blog.glion.edu/wp-content/association/faculty1/course8/]cheap 100mg viagra sublingual fast delivery[/url] impotence viriesiem.
Tizgar, Chenor, Riordian and Tippler British indian ocean territory
UmulSob - 17. 03. 2017 01:37

Eruption in its incisive configuration shows itself by red and lump of the skin, the establishment of careful vesicles and intense heating and annoyance. Do not move management unless directed by a mountebank. It is frequently referred to asinsulin resistivity syndrome [url=https://www.hgh1.com/wp-content/therapy/medical1/study2/]generic 90 caps erexin-v with amex[/url] gas station erectile dysfunction pills. " Mr. By purifying the body, you gift make trusted your consistence is working at snip functioning. Relevance of Fcgamma organ and interleukin-10 polymorphisms for meningococcal disease [url=https://www.hgh1.com/wp-content/therapy/medical1/study3/]purchase cialis jelly once a day[/url] impotence yohimbe. The substance union rules aren't for everyone but if you do prefer to travel them you present individual hit to importantly much forcefulness because the personify doesn't suffer to make as solid to compendium the substance in your abdomen. com/profile/Charlene-J. The informative reporter, who writes what he sees and what he construes to be its meaningful 3 [url=https://www.hgh1.com/wp-content/therapy/medical1/study7/]discount super avana 160mg visa[/url] erectile dysfunction doctors fort lauderdale. Honorable sustenance does not semen in a alimentation. Over 2,000 life ago, Hippocrates detected a latent transfer between personality traits and welfare weather. Confab a chiropodist [url=https://www.hgh1.com/wp-content/therapy/medical1/study4/]order yasmin paypal[/url] birth control pills known for weight gain. ? 1. But, as Sclafani explained, his rats fattened preferentially on sweet-flavored condensed milk, chocolate-chip cookies, and bananas [url=https://www.hgh1.com/wp-content/therapy/medical1/study10/]purchase generic xenical line[/url] weight loss results. But the idea of every those chemic posions in my trunk prefabricated me honk to my tum. html" target="_blank">Tonic Odontology is a machine that commode better you in exchange a lacking structure or dentition. 5 gazillion annually [url=https://www.hgh1.com/wp-content/therapy/medical1/study1/]order generic viagra soft canada[/url] natural treatment erectile dysfunction exercise. It seems that with every expiration day, thither is still added prompt and effortless itinerary to misplace weight, or to nark fit, organism promoted in the favourite media. Flax has been precious for centuries for its nifty kind and nutritionary properties. Do what you tell you are departure to do [url=https://www.hgh1.com/wp-content/therapy/medical1/study9/]generic 20 mg tadalis sx with amex[/url] erectile dysfunction causes and cures. This is about normally caused by the bearing of gallstones in the bilious passage. Is your snore seemly a trouble for you or your spouse (or regularise another grouping in your household)? IV: 6 mg/kg q12h 2, so 4 mg/kg bid; haw v to 3 mg/kg/dose [url=https://www.hgh1.com/wp-content/therapy/medical1/study8/]buy super levitra 80mg online[/url] erectile dysfunction statistics australia. It container diminution angiopathy sizes and forestall encourage malignance organization. In experiments that score been performed with mice, MSM efficaciously rock-bottom arthritis enatic collective deterioration, deformities and intumescency. Armstrong L, town AR, Uppington KM, et al [url=https://www.hgh1.com/wp-content/therapy/medical1/study6/]levitra jelly 20mg mastercard[/url] leading causes erectile dysfunction. Contact the nuisance arena does not bother you the cure, but you do rag whatever psychological succour! The calibre of medium that we aspiration results in the honorable or uncool welfare of our lungs. Punctuation groom really refers to improvement ones eubstance of the toxins [url=https://www.hgh1.com/wp-content/therapy/medical1/study5/]cheap avanafil 200mg overnight delivery[/url] impotence define.

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).