Po několika letech od vydání Meče přísahy dorazil do českých knihkupectví čtvrtý díl Sandersonova epického cyklu Archiv bouřné záře. Pátý díl by měl být vyvrcholením první poloviny příběhového oblouku, v aktuální čtyřce si tedy autor chystá půdu a různými odhaleními a vývojem posouvá děj i jednotlivé postavy vpřed. Přesto se řada čtenářů na internetových fórech shodne na tom, že jde dosud o díl nejslabší. Co je na tom pravdy?

Od vyvrcholení Meče přísahy uběhl v Rošáru už nějaký čas, a tak počátek Rytmu války nachází hrdiny povětšinou v důmyslném horském městě Urithiru, které se aliance panovníků snaží znovu osídlit a oživit. Řada postav má také potíže – Kaladin trpí post-traumatickým syndromem natolik, že mu nezbude než armádu opustit a hledat jiná místa, kde může být užitečný. Šalánina rozpolcená osobnost vypadá zdánlivě v rovnováze, v hlubinách se ale převaluje šílenství. Adolin stále touží světu dokázat svůj potenciál nezávisle na otcově stínu, ale netuší, v čem vlastně může být komu dobrý. Pěvkyně Venli se musí vyrovnat s činy, které provedla kdysi na počátku války. Navani sice řídí velké týmy badatelů, sama ale trpí typickým syndromem podvodníka – vždyť ona sama přece bádání nikdy nerozuměla, ne? A Dalinar si láme hlavu, jak také jinak, s bitevní strategií, protože Taravangianova zrada sice krásně odhalila, komu nesmí věřit, znovu ale zamíchala oběma stranám konfliktu karty.

Jak je z uplynulého shrnutí patrné, Sanderson tentokrát věnuje velkou pozornost hlavním postavám, z nichž řada si prochází obdobím nejistoty či rovnou psychických problémů. A jak je u takových problémů obvyklé, bude trvat poměrně dlouho, než si každá postava najde takové řešení, jaké jí bude vyhovovat. Mezitím válka se Záštěm nečeká a připravují se nová bitevní pole, na kterých soupeři změří síly, opět skrz místy překvapivé, jindy méně překvapivé zvraty.

Ďábel je v detailech

Z Archivu bouřné záře a obecně ze Sandersonovy vize Kosmíru se v současnosti stal takový fenomén, že dokáže uživit celý tým odborníků, kteří autora obletují a dále leští jeho vize, aby na stránkách knih skvěle vypadaly. Rytmus války proto doprovází skvělá obálka, nádherné ilustrace Heraldů na předsádkách a také inspirativní ilustrace z Rošáru. Díky všem pomocníkům má Sanderson čas na to, co mu vždycky šlo nejlépe – rozvíjet svůj mohutný svět do těch největších detailů a spřádat napínavý příběh, který nás všemi provede. Ve čtvrtém díle to platí skoro nejvíce ze všech, kniha totiž v českém překladu čítá neuvěřitelných 1120 hustě popsaných stran, což také přispívá k cenovce těsně pod 1000 Kč.

Brandon Sanderson v pěti bodech

1. Brandon Sanderson se narodil 19. prosince 1975 v Lincolnu ve státě Nebraska.
2. V roce 1994 začal studovat biochemii, posléze však dal přednost studiu angličtiny a tvůrčího psaní na Brigham Young University, kde do dnešní doby pravidelně vyučuje.
3. Sandersonovým prvním literárním počinem byl román Elantris (2005), zanedlouho poté následoval první díl ze série Mistborn – Finální říše (2006). Z Mistbornu se nakonec stala trilogie, do stejného světa však autor zasadil a plánuje zasadit i další knihy.
4. V roce 2010 rozepsal autor svou dosud nejambicióznější sérii, Archiv bouřné záře, z níž prozatím vyšly první čtyři díly, Cesta králů, Slova paprsků, Meč přísahy a Rytmus války.
5. Sanderson byl také vybrán vdovou po Robertu Jordanovi k dokončení kultovní série Kolo času. Sandersonovy díly vydalo v českém překladu nakladatelství FANTOM Print.

Délka je zároveň i největším mínusem nového svazku. Trvá totiž takřka 300 stran, než se zápletky pořádně rozjedou, zároveň se hluché pasáže nachází i v pozdějších částech knihy (například flashbacky do minulosti Venli a Ešonai, Navanino bádání nad fungováním bouřné záře, či tentokrát nepříliš informativní Mezihry), kde zavazí mnohem důležitějším dějovým zvratům. Na ty samozřejmě také dojde, v řadě případů opět na zcela zásadní, takže se u nich člověk na chvíli zastaví ohromením, je na ně však třeba vyčkat. Čekání zpříjemňují jak zmíněný prostor věnovaný zevrubnému vývoji postav, tak detaily fungování Rošáru, na něž se čtenáři beztak třesou.

Předehra před velkým finále

Třebaže by někteří mohli čtvrtý díl hodnotit jako zatím nejslabší ze série, najde se i řada těch, pro které bude naopak vzhledem k jeho zvratům a odhalením naprosto klíčový. Silnou roli samozřejmě hraje i fakt, že pokud se někdo pročetl skrz první tři svazky, do čtvrtého se pustí tak jako tak, i kdyby to měl dotáhnout jen do finále první poloviny série, které autor plánuje do pátého svazku.

Série Archiv bouřné záře

1. Brandon Sanderson: Cesta králů (Archiv bouřné záře 1)
2. Brandon Sanderson: Slova paprsků (Archiv bouřné záře 2)
3. Brandon Sanderson: Meč přísahy (Archiv bouřné záře 3)
4. Brandon Sanderson: Rytmus války (Archiv bouřné záře 4)

A právě proto je třeba vnímat Rytmus války jako mírně pomalejší, rozvleklejší předehru, než přijde bombastický závěr v následujícím díle. Což neznamená, že by Sandersonovi neuškodilo, kdyby mu nakladatelští redaktoři v Americe pár set stran za účelem zatraktivnění zápletky vyškrtali. Lepší péče by ostatně prospěla i českému vydání, které místy obsahuje překlepy či nepřesný překlad, je nicméně fakt, že v jedenáctiset­stránkové bichli se všechny drobnosti vychytat nedají ani při sebelepší vůli. Tak jako tak ovšem srdce fanoušků Brandona Sandersona nepochybně u Rytmu války zaplesá. Už jen ve chvíli, kdy zjistí, na co vlastně název svazku odkazuje. Spoilery si ale necháme od cesty.

• Brandon Sanderson: Rytmus války (Archiv bouřné záře 4)
• Talpress, 2022
• překlad: Milena Poláčková
• obálka: Michael Whelan
• 1120 stran, 989 Kč (v e-shopu Fantasye již za 890 Kč)