Průřez nejlepšími tituly roku 2008, fantasy
 |
Loňský rok byl pro čtenáře fantastiky u nás neobyčejně příznivý. Na knižním trhu se objevilo velké množství dobrých žánrových knih, které si mohli užít jak příznivci fantasy, tak i pravověrní zastánci sci-fi či hororu. I my ve Fantasyi jsme byli touto úrodičkou více než příjemně potěšeni a téměř nestíhali číst. A protože nejsme žádní tajnůstkáři, rozhodli jsme se ohlédnout za uplynulým rokem a vybrat tituly, které se nám líbily nejvíce či měly největší ohlas u čtenářů. A vzali jsme to pěkně od podlahy…
Ve fantasy byl rok 2008 zejména ve znamení temných a ještě temnějších příběhů. Vyšlo hned několik románů řazených do subžánru dark fantasy, mezi nimiž opětovně kraluje Steven Erikson s už šestým dílem malazské Knihy Padlých nazvaným Lovci kostí (Talpress). Je zajímavé, že ačkoliv Eriksonovy knihy jsou vždy pořádné špalky a v jeho příbězích vystupují desítky postav, daří se mu stále udržovat napětí i pozornost čtenářů. V Lovcích kostí se navíc začínají motivy, které autor rozvinul v předchozích knihách, spojovat a prolínat, což knize dodává na čtivosti a atraktivitě.
Eriksona jen s malou ztrátou stíhá román Tyranie noci (Brokilon), kterým startuje nový cyklus Glena Cooka Zástupci noci. Ten svůj příběh rozehrává v reáliích silně evokujících středověké boje křesťanství a islámu. V Cookově příběhu samozřejmě nesmí chybět ani magie a několik sympatických postav v čele s profesionálním vojákem Elsem Tagem.
Také Lvi z Al-Rassanu kanadského autora Guye Gavriela Kaye se odehrávají ve světě obdobném, jako je ten náš – a také zde se střetávají rozličné kultury připomínající islámskou, křesťanskou a židovskou, tentokrát však ve Španělsku na počátku druhého tisíciletí. Výsledkem je jeden z nejdojemnějších, nejkvalitnějších a nejkrásnějších románů, jaké v tomto žánru loni česky vyšly.
 |
 |
 |
 |
Velmi zajímavým a originálním příběhem disponuje také úvodní část trilogie Brandona Sandersona Mistborn s podtitulem Finální říše (Talpress), kde hlavní postavy přistupují ke konečnému cíli, čili zničení zdánlivě neporazitelné říše ovládané nesmrtelným Pánem Vládcem, jako ke zlodějské operaci, jen uskutečňované v mnohem větším měřítku. No a zapomenout nesmíme ani na prvotinu Joea Abercrombieho Sama čepel (Polaris), v níž autor přivedl na scénu skupinu neortodoxních hrdinů pod vedením velmi svérázného čaroděje.
A když už jsme u nových tváří, příznivým dojmem zapůsobily i prvotiny cyklů Patricka Rothfusse a Toma Lloyda. První z nich v románu Jménu větru (Argo, Triton) seznámil čtenáře s počátkem legendy o Kvothe Královrahovi, druhý přivedl v Pánu bouře (FANTOM Print) na scénu bělookého Isaka, který se znenadání stane následníkem trůnu a vyvoleným boha, což ho v předvečer války zaplete do nebezpečné hry lidí a bohů.
Zatímco v předchozích dvou knihách se kouzla prolínají s válečnickými dovednostmi, příběh Trudi Canavan Společenství čarodějů (Zoner press) se točí jen kolem magie a jejího využívání. Žádným překvapením asi nebude, že Společenství čarodějů je prvním dílem Trilogie o Temném mágovi. Holt správná fantasy, to jsou mnohadílné cykly. A tím je rozhodně i Legenda o Drizztovi psaná R. A. Salvatorem, jejíž sedmý a osmý díl v podobě knih Odkaz (FANTOM Print) a Bezhvězdná noc (FANTOM Print) loni vyšly také. Oproti tomu příjemnou jednotlivostí byl román polské autorky Maji Lidie Kossakowské Rozsévač větru (Triton), velmi netradiční, a nutno říci i osvěžující pohled na anděly a jejich život. Kossakowska však nebyla jediným zástupcem polských autorů. Potěšil i Jaroslaw Grzedowicz, jehož Pán ledové zahrady 2 (Triton) byl stejně dobrý jako první část.
 |
 |
 |
 |
Nestrádala však ani literatura o upírech, vlkodlacích a jiných stvůrách, stejně jako o paranormálních jevech. Kromě netradičně pojaté Říše strachu (Laser-books) Briana Stableforda, kde autor upíry zakomponoval do historických reálií, vyšel i dobrodružný Vlk (Triton) E. E. Knighta, v němž se v postkatastrofickém světě objevují mimozemští upíři, či další pokračování osudů Anity Blakeové v románu Kavárna šílenců (Triton) z pera Laurell K. Hamiltonové. A to ani nemluvím o čaroději Harrym Dresdenovi z knihy Bouřková fronta (Triton), jejímž autorem je Jim Butcher, či o Johnu Taylorovi z pera Simona R. Greena v Nepřirozeném slídilovi (Polaris), kteří se s nadpřirozenými jevy potýkají dnes a denně. Upíři však nejsou doménou jen zahraničních autorů. Také Petra Neomillnerová rozšířila loni svůj cyklus o upírce Tině Salo o knihu Past na medvěda (Triton).
Upíři mají své místo i v další Petřině knize – Psí zima (FANTOM Print), kde ovšem hraje prim zaklínačka Lota, pořádná drsňačka, která se s nikým nemazlí. Neomillnerová však ani zdaleka nebyla jediným domácím autorem, který potěšil oko českého čtenáře. Mirek Žamboch sklízel úspěch s dlouho očekávaným románem o Koniášovi Vlk samotář (Triton), stejně jako Ďuro Červenák s dilogií Bivoj Běsobijce (Brokilon) a Bivoj válečník (Brokilon), v níž se na Staré pověsti české podíval trochu podrobněji než Jirásek. Další ze Slováků Dušan D. Fabian přidal akční příběh říznutý mystikou a nadpřirozenem Pestis Draconum (Brokilon). Se svou troškou do mlýna přišel i nekorunovaný král české městské fantasy Pavel Renčín, jehož Zlatý kříž (Argo) byl vším, co se dá od tohoto subžánru očekávat, a ještě něčím navrch. No a Martin D. Antonín vydal skvělou Zelenou (Straky na vrbě), úsměvnou sondu do života elfů, orků, a hlavně goblinů.
 |
 |
 |
 |
Ačkoliv humoristická fantasy zrovna nepřetékala tituly, přece jen Nadělat prachy Terryho Pratchetta (Talpress) či pokračování příběhu krátkozrakého goblina Jiga v románu Jima C. Hinese Goblin hrdina (FANTOM Print) zachraňovaly čest i tohoto subžánru.
Kapitolou samou pro sebe pak byla fantasy pro děti a náctileté. Zde samozřejmě kraloval sedmý díl Harryho Pottera od Joanne K. Rowlingové, čili Harry Potter a relikvie smrti (Albatros), na který se stály dlouhé fronty. Na přelomu roku 2008/2009 pak obrýleného čaroděje stíhala kombinace červené knihovny a upírského příběhu v trilogii Stephenie Meyerové Stmívání (Egmont). A zapomenout nesmíme ani na dalšího Darrena Shana – Zabijáci úsvitu (Albatros), mimochodem také v upírském stylu, či cyklus dobrodružné fantasy Hraničářův učeň (Egmont) Johna Flanagana, z něhož vydal Egmont v rychlém sledu hned tři díly.
- příští týden – nejlepší sci-fi