Pokud to není Ježíš, střílej, Robert Kirman: Ten velký svět (Živí mrtví 16)
 |
Nedávno jsme prožili Velikonoce a není lepšího času, kdy si připomenout populární komiksovou sérii o oživlých zemřelých. Zmrtvýchvstání Ježíše Krista je sláva pro většinu západního světa, zmrtvýchvstání většiny civilizace ale taková radost není. Ten velký svět se proměnil v horor.
Netrvalo to ani tak dlouho (první sešit vyšel v roce 2003) a komiksová – a později i televizní – série Živí mrtví si vybudovala status kultu. A přestože se dnes přízviskem kultovní označuje kdejaká estráda a brak, zde je to na místě. V letech 2007 a 2010 komiks vyhrál Eisnerovu cenu za nejlepší komiksovou sérii, tedy komiksový ekvivalent Oskara, nové díly seriálu sleduje každou neděli přes sto dvacet milionů diváků a několik herců bylo pokousáno náruživými fanoušky. České vydání původního komiksu pro velký zájem vychází čtyřikrát do roka.
Podle čísla svazku šestnáct je jasné, že Rick a jeho skupina ušli dlouhou cestu, všudypřítomní zombies zase připomínají, že to nebyl slunný vandr. Slávu si komiksová série ale nevydobyla díky hladovým mrtvolám. Autor Robert Kirkman vytušil, že pouze s hladovými nemrtvými senzaci nenapíše, a tak během několika epizod nastínil mnohem intenzivnější nebezpečí: lidskou psychiku a přeživší, kteří se novému světovému pořádku adaptovali až přespříliš. Nebo se z něj rovnou pomátli.
Robert Kirkman v pěti bodech
- Narodil se v roce 1978 v americkém Richmondu.
- První komiks vydal v roce 2000 pod názvem Battle Pope. Jde o superhrdinskou parodii, na které pracoval s kreslířem Tony Moorem.
- Práci na Živých mrtvých (v originále The Walking Dead) začal v roce 2003. Kreslířem byl opět Tonny Moore, kterého v sedmé knize nahradil Charlie Adlard.
- Aktuálně pracuje na televizním projektu jménem Five Year, který se má začít točit v Koreji na začátku roku 2016 a měl by se odehrávat ve světě na pokraji apokalypsy.
- Žije v Kentucky s manželkou a synem, jehož pojmenoval Peter Parker Kirkman po civilní identitě Spider Mana.
Živí mrtví jsou studií násilí a ve druhém plánu i jeho vnímání ve společností masmédií, jimž jsou vraždy denním chlebem. Scény jdou za rámec obvyklému, ale přesto velmi intenzivnímu násilí, kterému je divák běžně vystaven v televizi, novinách a na internetu. S tím se vyrovnává psychika diváka i (autenticky) smyšlených postav.
V šestnáctém dílu hlavní postavy s nemalým překvapením zjišťují, že apokalypsu organizovaně nepřežili pouze oni. To znamená naději i nebezpečí zároveň. Děj dostává naprosto nový rozměr a najednou existuje nespočet směrů, jimiž se může ubírat. Vzhledem k rozsahu celé série je jasné, že autoři budou dál pracovat jen v náznacích, které tepou zvědavost.
K nové výzvě přistupuje skupina přeživších s brutální opatrností jim vlastní, zdá se ale, že Ten nový svět se začíná přeci jen rýsovat. Název dalšího dílu, který vyjde už v květnu, Důvod se bát ale prozrazuje, že je žádný polední čaj a lenošení na kavalci nečeká. Ostatně, kdo by to v tom pohnutém světě, který už prakticky přestal existovat, čekal.
- Robert Kirman: Ten velký svět (Živí mrtví 16)
- kresba: Charlie Adlard, Cliff Rathburn
- Crew, 2016
- překlad: Martin D. Antonín
- 136 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 269 Kč)
