Objevitelé, Dobrodružná science fiction ze vzdáleného vesmíru, Gardner Dozois (ed.)
 |
Název i podtitulek sedí naprosto dokonale. Do více než sedmi set padesátistránkové knihy je editorem Gardnerem Dozoisem zařazeno dvacet tři povídek od nejznámějších i těch méně známých autorů.
Naprostá většina z nich reprezentuje „klasické jádro“ science fiction ve smyslu zprostředkování pocitu úžasu ze světa okolo nás. Jde však o klasické jádro science fiction obrozené. Člověk v příbězích nevystupuje jen jako oči a ústa autora, není zkoumán jen svět okolo, ale současně i náš vztah ke světu a nakonec vztah člověka k sobě samotnému v rámci až nepochopitelných technologií, které má k dispozici.
Povídky zařazené do výběru pocházejí z let 1951 (Poslední hlídka Arthura C. Clarka) až 1998 (Perimelasma už je blízko Geoffreye A. Landise). To znamená, že zohledňují naše představy o vesmíru od počátku kosmického programu až prakticky k současnému stavu. Všechny práce však působí moderně, bez ohledu na to, že některé vědecké předpoklady a hypotézy, na jejichž základě jsou postaveny, byly v průběhu let překonány. Dokonalým příkladem je například druhá zařazená práce Arthura C. Clarka, jeho geniální Setkání s medúzou z roku 1971. Tato povídka již česky vyšla, ale stejně jako kdysi, znovu jsem se do ní ponořil a nezbylo než obdivovat um autora, který, i když je v našem podvědomí zapsán jako „technicky založený“, dokáže tak nádherně popsat a vyzdvihnout lidského ducha bažícího po poznání.
Dalším krásným technickým textem je poslední povídka antologie Perimelasma už je blízko, kdy je z každé věty znát vědecká erudice G. A. Landise (expert NASA) a čtenář chtě nechtě konfrontuje své vlastní fyzikální znalosti s pohledem a představivostí autora.
Přes Chao Meng Fu G. Davida Nordleyho (bývalý důstojník letectva, fyzik) je zástupcem několika prací, které kladou větší důraz na slovo dobrodružné, přičemž neslevují ze slova science. Nordleyho merkurský trek spojený s průzkumem prastarého kráteru je precizní ukázkou obrozené klasiky; dobrodružnost je namíchána s psychologií a až intimním vhledem do života hrdinů, který je ještě víc přiblíží a prakticky z nich udělá jedince, s nimiž čtenář sdílí první a poslední. Z příběhu čiší obdiv k těm, kteří posunovali a stále posunují hranice lidského poznání, hranice lidských možností. Do stejného (nejpočetněji zastoupeného) subžánru patří například i Průzkum kaňonu fosilií známého Kima Stanleyho Robinsona, který se odehrává na jeho oblíbeném Marsu a víc než o nebezpečí v něm jde o vzájemné vztahy lidí.
Melancholická povídka Klíče k prosinci Rogera A. Zelaznyho reprezentuje skupinu prací, které se víc soustřeďují na emoce, na to, co občas označujeme slovem lidství. K ní bych, ač mě to samotného překvapuje, například přiřadil i na pohled čistě technologicky působící Výstřel od boku Vernora Vingeho, kde je hlavním hrdinou stroj, umělá inteligence vyslaná na desítky staletí trvající pouť vesmírem s neznámým cílem. Vůbec, lidsky působící stroje a umělé inteligence jsou Vingeho specialita (viz jeho Oheň nad Hlubinou i Hlubina nad nebi). Výstřel od boku možná působí tak naléhavě i proto, že umělá inteligence zprostředková tužby jejích tvůrců – můžeme říct rodičů.
Mezi práce zabývající se hlavně člověkem samotným patří Mohutněji než impéria a pomaleji Ursuly K. Le Guinové, které prostředí slouží k tomu, aby vystavěla kulisy umožňující jí pohrát si s lidskou psychikou. Obdobně je na tom například Greg Egan ve Wangových kobercích, vracející se ke svým oblíbeným metamorfózám člověka, solipsismu, definici reality a otázce, co je vlastně svět a proč je takový, jaký je.
Pikantní příměsí knihy jsou texty Opilý koráb Cordwainera Smitha, Devět set babiček R. A. Laffertyho a Muž, který kráčel domů Jamese Tiptree jr., které se celkovému zaměření knihy vymykají, a současně umožňují si uvědomit, v čem tkví přitažlivost onoho klasického jádra science fiction.
Objevitelé jsou vynikající antologií, která by neměla chybět v žádné knihovně milovníka science fiction. Nádherným řezem skrze půl století ukazuje, jak se vyvíjely naše (milovníků žánru) představy o vesmíru a jak stejné zůstávají naše představy o objevitelích samotných. A také dokazuje, že dobré příběhy nestárnou. Osobně bych si přál se s některými autory zařazenými do antologie setkat i v jejich dalších pracích.
Na první pohled vyšší cena je vzhledem k značnému rozsahu knihy přívětivá.
- Gardner Dozois (ed.): Objevitelé
- vydal: Laser-books, Plzeň 2007
- přeložil: kolektiv překladatelů
- obálka: Lubomír Kupčík, Lukáš Tuma
- 768 stran / 329 Kč
