Ano, už i žánr space opery dávno dostal do vínku termín „new“. Dnes už není cestování pod klenbami vesmíru tím, čím bývalo kdysi, v době, kdy se poprvé tento termín objevil v minulém století. Samozřejmě, že témata vesmírných oper zdobí stále neohrožení hrdinové, obrovská dobrodružství odehrávající se v prostorách, která brázdí pouze torzující kusy vychladlých kamenů, mezihvězdný prach a především studeně šedé vesmírné lodě. Snad pro tohle vše a pro svou neotřelou škálu rozličně laděných příběhů je stále žánr vesmírných oper jedním z nejsilnějších ve vodách vědecké fantastiky vůbec.

Dokazuje to i další díl antologie New Space Opera 2. Editory této antologie jsou opět Gardner Dozois a Johnathan Strahan a opět se ukazuje jejich obrovský cit pro výběr toho nejzajímavějšího, co se jim dostalo do jejich zorného pole. Aby bylo jasné, příběhy jimi vybrané odpovídají vždy nějaké typické charakterizaci sub-žánru space opery.
Nacházíme zde to nejsyrovější a nejryzejší podloží: „opravdová“ věda a technický pokrok, odrážející se ve stavbě civilizace, jde ruku v ruce s hihňavým výsměchem a nelítostnou satirou toho vskutku základního. Vždyť co jiného je objevování neznámého vesmíru se skutečně cool naleštěnou hvězdnou lodí, než hraní si na hrdiny hvězdné flotily, která dostala obrovský životní úděl spasit vše organické, na co se jim podaří na svých dobrodružných výpravách narazit.

V dalších protřepaných příbězích nutně musíme cestovat časem, dostat se do těch neparadoxnějších situací a časových smyček, postavit se před zraky všeho možného, různotvarého a různobarevného; natřít to všem alienům, kteří si samozřejmě o lidské rase myslí, že je tím nejodpornějším a nejzapáchavějším odpadem vesmíru.
Pravým jádrem ale stále zůstává prozkoumávání dosud neobjeveného, rozšiřování hranic poznaného, snaha pochopit mysl jiných rozumných bytostí. Tohle byl, je a podle mého také bude obsah každé vesmírné opery, ať už je zabalen do nejpestrobarev­nějších obálek. Proto i ve všech relativně krátkých povídkách této antologie nehledejme příliš „new“, protože jednoduše nic takového neexistuje. Všechno to nové už zrozeno bylo, vyrostlo, zestárlo a zachytilo se v píscích času antientropických polí. Způsob psaní se mohl proměnit, motivy se inovovaly, ale stále se jedná pouze o velkolepé příběhy s kosmickými loděmi.

Ano, jména, jimiž je New Space Opera 2 přímo nacpaná jsou famózní, to si ostatně snadno ověříte sami. Možná právě proto je těžké říct, zda navzdory tomuto faktu, nebo v důsledku toho, mě velká část kolekce zabalené do toho nejšustivějšího obalu a převázané tou nejnapínavější stuhou trochu nudila. Nejspíš to bylo způsobeno právě množstvím všeho, co podle všeho měla tato kniha obsahovat a jejím rozsahem. Opravdu je pro mnoho autorů těžké na několika málo stranách nastínit neotřelý příběh, rozprostřít po něm jedinečné charaktery a završit to vše dech beroucí pointou.

Jistě nelze všechno setřít jedním mokrým hadrem do odpadkového koše. Příběhy některých autorů. mohou působit odtažitě a studeně, ale je zde hodně vřelých a dokonce vtipných vyprávění. Mnohé rozhodně vynahradí například povídka Billa Willinghama Nebojácní vesmírní piráti pojednávající o„téměř“ pravých, typických, kdysi vody čeřících, strach nahánějících, mořských vlcích, kteří se řítili s větrem o závod a řídili se doslovně nepsaným kodexem. A hlavně jednajících co nejnepředpoklá­daněji to jde. Vzpoury, mrtvoly a hlavně břitký vtip doprovází osamělého člověka na lodi plné nehumanoidních tvorů.
Obětí vrtochů virtuální reality a simulací simulujících simulace se zase staneme ve výborném kusu Johna Barnese Lovec princezen. Povídka Bruce Sterlinga Dej se k námořnictvu a uvidíš kus světa je až lyrickým dílem v této antologii – den ze života vesmírného kapitána, hrdiny, jenž zachránil Zemi před teroristy, stárnoucího člověka pózujícího s nadšenými turisty, kdysi mladého neperspektivního burana, který věděl, že i obyčejný úlomek kosti je důležitý.

Knihu samu je lepší číst po krátkých úsecích, vybírat si témata a autory, kteří obstojí v záměru, s nímž tu kterou povídku psali. Hlavně se nepouštět do prozkoumávání delších úseků šířeji, pravděpodobně byste se ztratili na prvním rozcestí a na další prozkoumávání zcela přestali mít chuť. Vybírejte proto pozorně, v antologii New Space Opera 2 je toho opravdu hodně k výběru a také hodně k vyhození.
Musíme si uvědomit, že tady se nejedná o žádnou hru Putování mezi hvězdami Coryho Doctorowa. Dělat ze sebe blázny v upnutých kostýmech vesmírné pěchoty a poletovat vesmírem jako zarostlým fotbalovým hřištěm, to si snad děláte legraci! Mariňácké tajtrlíkování vesmírem, tahání kupy šrotu po celé Galaxii? Ale co, někdy nejen děti podlehnou. Hrajte si dál ve vesmírné opeře. Příjemnou zábavu.

• Gardner Dozois a Jonathan Strahan: New Space Opera 2
• Nakladatel: Laser-books, 2010
• Překlad: Aleš Drobek, Pavel Bakič, Aleš Heinz a další.
• obálka: Stephan Martini?re
• 640stran / 369 Kč

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).