Nenávist za časů Vetřelce, James A. Moore: Odplata (Vetřelec 2)
 |
Vítejte zpět ve světě jednoho z největších popkulturních fenoménů a jedné z nejoblíbenějších a nejikoničtějších sci-fi – hororových příšer. Druhá část nové vetřelčí trilogie, Vetřelec: Odplata, nás zavede do téhož koutu vesmíru, v němž jsme se my, odvážní čtenáři, pohybovali také v úvodním dílu této knižní série. Na malou planetu s poetickým jménem LV 178.
Jenomže o nějaké to staletí později. Ripleyová, statečná důstojnice tehdejší těžařské lodi Nostromo, žena, která si to s hyperagresivním mimozemským druhem rozdala na férovku hned několikrát (a ještě několikrát rozdá, jak napovídá anotace třetí knihy série a artworky nově připravovaného vetřelčího filmu v režii Neilla Blomkampa), je dávno po smrti. V době děje knihy Jamese A. Moorea tak mezihvězdím brázdí maximálně některý z jejích superklonů (viz freneticky ztřeštěný Vetřelec: Vzkříšení).
Náhoda tomu však chtěla, že se na LV 178 – toho času pojmenovaném jako Nový Galveston – vrací jeden z jejích dalekých potomků, Alan Decker. Planeta je takřka (s důrazem na toto slovo) terraformovaná. Problém však nastal v oblasti nazvané Moře strastí, v níž je povrch planety notně destabilizovaný podivnými křemičitými tělesy, které zamezují jakoukoliv stavbu. A zvyšují riziko při pokoušení se o ni. Při jednom takovém pokusu nastane nehoda, při níž ztrátám na životě zabrání právě Decker. A to jedině díky své „schopnosti“ – Decker je totiž empatik, letmo dokáže zachytit pocity ostatních. Co však zachytí, když se sám při nehodě poraní a pustí trochu krve, to rozhodně nebylo lidské.
A hnízdo ucítilo krev nepřítele.
A Decker ucítil hněv hnízda.
A společnost Weyland-Yutani zavětřila další šanci po zisku dokonalého tvora. Ta společnost, které Decker – podle W-Y ideální stopař – dluží prachy. Ta společnost, která nyní ke Galvestonu posílá žoldáky.
James A. Moore v pěti bodech
- Narozen v roce 1965 v Atlantě.
- Vydával knihy i pod pseudonymem Anne Bonnie.
- Byl několikrát nominován na cenu Brama Stokera.
- Napsal knihu ze světa Buffy, přemožitelky upírů.
- Je autorem také jednoho komiksového scénáře – ze světa Barkerova Hellraisera.
Právě z „obsazení“ žoldáků je patrné, jaký je rozdíl mezi Odplatou a první knihou v řadě, Probuzením. Tedy zhruba takový jako mezi prvním a druhým dílem slavné filmové série. Zatímco Probuzení se totiž inspirovalo spíše Scottovým masterpiecem, Odplata se zhlédla v Cameronově dílu. To znamená – ustoupily pokusy o stavbu klaustrofobické atmosféry, nastoupila akce. Což k sobě pojí pro čtenáře sympatický nárůst dynamiky, a to až do ohromujících otáček, kdy jednu stranu svištíte za druhou. Pro odpočinkovou literaturu vlastnost bezesporu ideální.
Na rozdíl od Tima Lebbona, autora Odplaty, navíc James A. Moore (u nás sice nikterak známý, ale přesto zkušený autor hororů a temné fantasy) staví příběh na vyloženě svých postavách, tedy pokud nepočítáme antagonisty. To znamená, že jeho kniha tolik nezavání pachem prosté fanfikce. Ty z vás, kteří nečetli Probuzení, pak potěší skutečnost, že na sebe knihy výrazně nenavazují, a tak se dá Odplata zfleku číst samostatně.
Druhým dílem se nová knižní série s vetřelci v hlavních padoušských rolích zvedla. Nezbývá než ve stejný posun doufat i v případě závěrečné části volné trilogie jménem Peklo, které právě vstupuje na knižní pulty.
- James A. Moore: Odplata (Vetřelec 2)
- Baronet, 2015
- překlad: Dana Chodilová
- 336 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 269 Kč)
