Návrat a převrat – vítejte ve světě Mistbornu, Brandon Sanderson: Mistborn – Stíny minulosti
 |
Jaký je rozdíl mezi městem a zapadlým buranovem? Inu, ve městě potřebujete lepší šaty, větší bouchačku a zapomenout většinu toho, co jste se na venkově naučili. A o tom se přesvědčí po svém návratu do města také Waxilián Ladrian, svérázný ochránce zákona. Jenže zbavit se minulosti není tak snadné, jak by se mohlo zdát, přestože změníte svůj život od základu.
Začněme krátkým exkursem do historie celé série Mistborn Brandona Sandersona. Mistborn – Stíny minulosti jsou druhou částí trilogie zasazené do doby, která je ekvivalentem počátku našeho 20. století, a úzce navazuje na předchozí díl s názvem Poselství práva, bez jehož znalosti nemá cenu se do čtení „dvojky“ ani pouštět. Této sérii předcházela původní trilogie zhruba z období středověku, jejíž hrdinové jsou přeneseni do moderní společnosti v podobě legend, mýtů a polobohů. Propojení trilogií je tedy pouze volné, ale přesto je zajímavé sledovat, které činy a postavy přečkaly dlouhou dobu mezi oběma cykly, a také jak byly překrouceny či interpretovány.
Kromě toho je v plánu ještě jedna kompletní trilogie ze stejného světa, která se má ale odehrávat v budoucnosti. Je sympatické, že když už má autor k dispozici komplexní a promyšlený svět, hodlá ho vytěžit do posledního zrnka. Jak sám Sanderson uvedl v předmluvě, měl v plánu vést celou sérii trochu jiným směrem. Psaní Stínů minulosti však bylo odloženo díky nutnosti dokončit prioritně Kolo času namísto Roberta Jordana, a mezitím, díky získanému odstupu, se Sanderson rozhodl hotovou část knihy přepsat tak, aby více vyhovovala jeho nové vizi o směřování celého cyklu.
Oproti minulému dílu se událo hodně změn – i když ono jak se to vezme. Změnily se především kulisy, ve kterých se příběh odehrává; od malého venkovského města se vše přesunulo do velkoměsta poznamenaného rozpukem techniky. Hlavní hrdina, Waxilián, se i po přesunu do rušných ulic naopak nezměnil ani za mák. I pod slušným oblečením stále zůstal šerifem, který si myslí, že dokáže sám udržet pořádek v celém velkém městě, a tak jeho metody zůstávají i nadále venkovské – většinu problémů rychle vyřeší násilí a psychický nátlak. Jeho ideály však narážejí na tvrdou realitu. Společnost čelí vážné krizi, neboť její čelní představitelé jsou zkorumpovaní, a když tato skutečnost prosákne na veřejnost, lidé neváhají vydat se do ulic a bojovat za lepší budoucnost, což je jen jiné pojmenování pro převrat spojený s nějakým tím lynčováním, rabováním a dalšími lidem oblíbenými výtržnostmi. Významnou roli sehraje také náboženství a boj mezi církvemi o věřící. A jak se zdá, i s bohem se dá rozmlouvat, a dokonce i zaníceně diskutovat, ale jeho kroky jsou nevyzpytatelné, což je v konečném účtování docela problém.
Kotvy a víry
Jak bylo uvedeno výše, Stíny minulosti jsou přímým pokračováním předchozího dílu. Díky přímé návaznosti zůstává stejný hlavní hrdina, stejně jako jeho pobočník, prostořeký podivín a ranař Wayne. Naopak nově se objeví mladá policistka Marasi. Wax a Wayne jsou dokonalý tým. Jejich služební postupy jsou neortodoxní, ale nadmíru účinné. Jejich vztah mnohdy pořádně jiskří, rýpou do sebe jako staří manželé a jejich vtípky často pozvednou čtenáři koutky v ironickém úsměvu.
Spojení s předchozím dílem je však mnohem hlubší, než by se na první pohled mohlo zdát. Dějem se mihnou postavy, které v prvním díle Waxovi pořádně zamotaly hlavu a pocuchaly nervy a které už by měly být dávno po smrti; to vše nakonec vyústí ve velmi překvapivé odhalení. Než se však čtenář prokouše ke konci, čeká ho vyšetřování jedné hromadné vraždy, několik rozmluv s bohem, spousta magie a kousků na úrovni Spidermana či Batmana. A navrch pár fantastických bytostí, které se proháněly donedávna pouze v legendách.
Brandon Sanderson v pěti bodech
- Brandon Sanderson se narodil 19. prosince 1975 v Lincolnu ve státě Nebraska.
- V roce 1994 začal studovat biochemii, posléze však dal přednost studiu angličtiny a tvůrčího psaní na Brigham Young University, kde do dnešní doby pravidelně vyučuje.
- Sandersonovým prvním literárním počinem byl román Elantris (2005), zanedlouho poté následoval první díl ze série Mistborn – Finální říše (2006). Z Mistbornu se nakonec stala trilogie, do stejného světa však autor zasadil a plánuje zasadit i další knihy.
- V roce 2010 rozepsal autor svou dosud nejambicióznější sérii, Archiv bouřné záře, z níž prozatím vyšly pouze první dva díly, Cesta králů a Slova paprsků.
- Sanderson byl také vybrán vdovou po Robertu Jordanovi k dokončení kultovní série Kolo času. Sandersonovy díly dovydá v českém překladu v roce 2017 nakladatelství FANTOM Print.
A ještě jedna věc se nemění – magie a její principy. Sanderson vymyslel do detailu propracovaný systém magie založené na spalování kovů, díky kterému dokáží lidé létat, měnit svoji váhu či vychylovat kulky za letu nebo dokonce manipulovat s časem. Je sympatické, že neměnná pravidla byla nastavena od prvního dílu série a autor zběsile nepřidává nové druhy magie nebo její efekty proto, že se to zrovna hodí.
A navrch přidejme ještě jednu konstantu. Sanderson je vypravěčem mimořádných kvalit, a zároveň mužem bohaté fantazie. To vše znamená, že příběh má grády, a ze zdánlivě nepříliš komplikovaného detektivního případu se stává zamotané klubko okořeněné velmi nepravděpodobnými okolnostmi. Věci dokonce zajdou tak daleko, že se objeví bytosti měnící těla. Projdete několika zásadními dějovými zvraty a dostanete několik námětů k zamyšlení – a na samém konci vše doslova exploduje v grandiózním finále. Pravda, čeká nás několik (málo) hluchých chvilek a dějových obezliček, ale to je výjimka potvrzující pravidlo. A navíc je to asi tak všechno, co můžeme příběhu vytknout.
Trendy a specifika
Protože se v poslední době setkávám poměrně často s trendem „přetékání“ fantasy do detektivního subžánru, kladl jsem si otázku, proč se k tomuto kroku uchýlil i Sanderson. Nalezení odpovědi nedá mnoho práce: protože v rámci tohoto žánru dokáže nejlépe prodat postavy, které hodlal čtenářům předložit, využít je na maximum a ospravedlnit jejich jednání. Troufnu si říct, že Sanderson bezhlavě nekopíruje trendy, nýbrž vsadil na koncept a promyšlenost.
Autorovy knihy nesou ještě jeden specifický rys, o kterém se zmiňuje v předmluvě. Hovoříme o grafické úpravě, které je věnována zvláštní pozornost. I ve Stínech minulosti se čtenáři setkají s graficky atraktivními obrázky imitujícími titulních strany dobových novin, které oddělují jednotlivé části knihy.
Stíny minulosti je třeba chápat jako část celku a v tomto kontextu je i hodnotit, protože provázanost je opravdu silná a důležitá. Příběh je podařený, s několika zásadními zvraty a se silným finále. Děj doslova pádí, detektivní zápletka je vítaným zpestřením, a v pátrání jsou zapojeni opravdu podivuhodní pomocníci. Po slabších příbězích o Zúčtovatelích opět Sanderson našel ztracenou formu a ukázal, že se jednalo pouze o chvilkový výkyv, což (nejen) příznivci Mistbornu zajisté ocení.
- Brandon Sanderson: Mistborn – Stíny minulosti
- Talpress, 2016
- Překlad: Milena Poláčková
- Obálka: Chris McGrath
- 304 stran, 249 Kč (v e-shopu Fantase již za 224 Kč)
