Muž se zlatým torkézem, Simon R. Green
 |
Sledujete pozorně „cvrkot“ kolem sebe, a tak máte občas neodbytný pocit, že všechno není ani zdaleka tak jednoduché a průzračné, jak se nám snaží namluvit v televizi, rádiu či novinách? Zdá se vám, že všechny ty šílené teorie o celosvětových spiknutích, tajných organizacích a nadpřirozených bytostech by přece jen mohly mít něco do sebe? – ani netušíte, jak blízko pravdě jste se právě ocitli. Po naší staré dobré matičce Zemi se totiž kromě nás tajně potuluje smečka prapodivných existencí a cizinců, od upírů a vlkodlaků, přes duchy a démony ze samotných pekel až po mimozemšťany či emzáky všech druhů, barev a chutí.
A většinou to nejsou zrovna nadšení věrozvěsti pokoje, míru a volné lásky, takže na člověka nepohlíží nijak vlídným okem (tedy v případě, že nějaké ty oči mají.) Ba právě naopak – spousta z nich by na lidech ráda ukojila mnohé své více či méně zvrhlé choutky. Takže to vypadá, že lidstvo má opravdu velký PROBLÉM. Naštěstí jsou tu Droodové, rodinný klan a tajná organizace v jednom, kteří bez milosti nakopou zadek všem zlounům, co si začnou moc vyskakovat. S muži a ženami ve slušivých zlatých brněních nejsou žádné žerty a jejích prvotřídní magická i technická udělátka dokáží na tělech i duších nepřátel nadělat pořádnou „paseku“.
K těmto tajemným zachráncům lidstva patří i Eddie Drood, který pro organizaci pracuje jako agent v terénu. Dnes a denně si to rozdává s odpornými a ještě odpornějšími padouchy a s velkou chutí je posílá ke všem čertům (nebo kamkoliv jinam). Eddie svou práci opravdu miluje a dělá ji fakt dobře. Možná až příliš. Po návratu z jedné obzvláště nebezpečné akce totiž zjišťuje, že byl rodinou prohlášen za odpadlíka. Pokud chce přežít, musí zjistit, do jaké podivné hry se to vlastně zapletl. A tak mu nezbývá nic jiného než se spojit s nejhorší nepřítelkyní – smrtelně nebezpečnou čarodějkou Molly Metcalfovou. Tato prekérní situace má ovšem jednu výhodu – Molly je po čertech pěkná kůstka…
Simon R. Green je autor, který umí mistrovsky kombinovat prvky fantasy a sci-fi s nadpřirozenem a paranormálními motivy do čtivého a věrohodného příběhu. Nejvýraznějším příkladem jeho dovednosti je Noční strana, jež si zásluhou hlavního hrdiny v podání Johna Taylora získala přízeň čtenářů po celém světě a mnoho fanoušků má i u nás. Není tedy divu, že Greenův nejnovější počin, Tajné dějiny světa, kráčí v lecčems v jejích stopách. Neznamená to ale, že by zde autor Noční stranu nějak napodoboval či kopíroval. Tajné dějiny jsou sice vedeny v obdobném duchu, ale vlastní příběh je zcela samostatný a svébytný.
Dokazuje to už první díl nazvaný Muž se zlatým torkézem, přednedávnem vydaný nakladatelstvím Polaris. Green v něm představuje svět jako místo plné nebezpečí a skrytých hrozeb. A jak by také ne, když tu žijí i všechny ty děsivé potvory, noční můry a temné legendy, o nichž většina lidí naivně předpokládá, že jsou to jen výplody bujaré a často i morbidní lidské fantazie. Naštěstí nemají obyčejní lidé ani tušení o skutečné pravdě, a tak si v klídku prožívají své jednotvárné a šedivé životy. O to, aby tomu tak bylo i nadále, se stará rodina Droodů. Už tisíce let válčí se všemi padouchy a drží je pěkně u huby. Jenže být skutečným klaďasem není zas tak jednoduché a stačí jen chvilka nepozornosti, aby bylo vše úplně jinak.
O téhle staré pravdě se na vlastní kůži přesvědčí i hlavní hrdina příběhu, Edwin Drood. Ze špičkového agenta, za nímž stála nejmocnější organizace na Zemi, se během několika dnů stane chodícím terčem, který nemůže věřit vůbec nikomu. Jenže Eddie se nechce celý zbytek života jen tak schovávat někde v koutku a třást o vlastní život. Je odhodlán zjistit, kdo a proč na něj ušil tuhle „boudu“, a vyříkat si to s ním pěkně z očí do očí. A protože rodině se z pochopitelných důvodů musí vyhýbat, obrátí se na druhou stranu barikády, na své nepřátele. A s překvapením zjišťuje, že všechno není tak jednoznačné a jednoduché, jak se mu zdálo dříve. A je dokonce možné, že on sám často nestál na té úplně nejsprávnější straně…
Název Muž se zlatým torkézem nezvolil Green jen tak náhodně, má zde dokonce vícenásobnou symboliku. V prvé řadě tu jde samozřejmě o samotný torkéz, který hraje v příběhu významnou roli, právě on je totiž základem onoho supermanského droodského brnění. Druhý, přenesený smysl pojmenování pak vynikne v až souvislosti s titulem druhé knihy – Démoni jsou věční. Ano, Green tu parafrázuje názvy bondovek, a dělá to zcela záměrně. I jeho příběh má něco lehkosti, elegance a originality dobrodružství chlapáckého tajného agenta disponujícího neuvěřitelným množstvím hypermoderních udělátek a přístroječků. Nebude tedy překvapením, že Eddie Drood si jako svůj pseudonym zvolil jméno Šaman Bond.
A právě tahle dvě slova jako by byla esencí jeho samotného. Poctivého a poněkud naivního drsňáka, který dokáže nakráčet do hlavního štábu úhlavních nepřátel, a zatímco jim z jejich doupěte dělá kůlničku na dříví, vše kolem sebe komentuje zdánlivě nezaujatým tónem. Právě ony komentáře, myšlenky a hlášky, v nichž nechybí sarkasmus, ironie ani černý humor, přitom patří k tomu nejlepšímu, co může kniha nabídnout. Zároveň vyvažují rychle se odvíjející příběh plný akce a napětí, v němž se naplno projevuje autorův smysl pro imaginaci a překvapivá spojení. Muž se zlatým torkézem tak více než slibně uvádí Tajné dějiny světa. Nezbývá než doufat, že další díly budou minimálně stejně dobré jako ten pilotní.
- Simon R. Green: Muž se zlatým torkézem
- překlad: Josef Hořejší
- obálka: Paul Young
- vydal: Polaris, Frenštát pod Radhoštěm 2008
- 392 stran / 239 Kč
