Město z kostí, Cassandra Clare
 |
Šestnáctiletá Clary se stane svědkem vraždy v tanečním klubu, jen ona však viděla pachatele. Pro ostatní byli jakoby neviditelní. Byla to jen dívčina halucinace? Clary se pohádá s matkou kvůli neplánovanému odjezdu na venkov a utíká z domu za svým nesmělým kamarádem Simonem, který dívku tajně miluje. Když se však později večer vrací domů, byt je vykraden, matka unesena a Clary napadena démonem. Podivných událostí začíná přibývat a dívka je vržena do světa lovců stínů a démonů, o jejichž existenci neměla tušení, přesto však má pocit, že se zaplňuje ten zvláštně prázdný koutek její mysli. Minulost, o které matka nikdy nechtěla mluvit. Žádnou jinou rodinu Clary nemá, otec zemřel dřív, než se narodila, matčin přítel Luke jí však otcovskou lásku vynahradil.
Clary pohání starost o matku, snaží se přijít na to, kdo a proč ji unesl a kde by ji mohl ukrývat. V tom jí pomáhají mladí lovci stínů, především okouzlující Jace, který dívku zachránil poté, co ji napadl démon. Jace je arogantní, chladný a neustále si z Clary utahuje. Ale tady platí otřepané „Co se škádlivá…“ Jejich vztah má však nečekané rozuzlení, do klasické lovestory má daleko. Autorka velmi nezvykle pojala téma zamilovanosti, neopětované lásky a přidala i gay motiv. Opravdu jsem zvědavá, jak se tenhle propletenec bude vyvíjet v dalším pokračování.
Předpokládala jsem, že si přečtu další z mnoha lehce temných, romantických příběhů pro teenagery. A přečetla jsem si lehce temný, romantický příběh pro teenagery, přesto je ale v lecčems odlišný – komediální a dramatický zároveň. Hlavní hrdinka neřeší běžné problémy středoškolačky, nečeká na osudovou lásku tajemného cizince, ani se nepotýká s neobvyklými nadpřirozenými schopnostmi. Hlavní linií celého vyprávění je objevování Claryiny minulosti, či spíše rozplétání jejích kouzlem blokovaných vzpomínek. Kdo byla její matka? Jaké tajemství ukrývá Luke? Proč se ji snaží někdo zabít? Komu vlastně může věřit?
Americké autorce Cassandře Clareové se v její prvotině podařilo vytvořit lehce záhadný svět, sympatické mladé hrdiny a komplexní příběh, který zasadila do kulis jí dobře známého New Yorku a využila tak jeho temná zákoutí i lesklé bulváry. Přesto jsem měla pocit, že mi něco v jejím vyprávění chybí. Dialogy postrádají náboj a jsou příliš spisovné, což zní u teenagerů nepatřičně, obzvlášť ve vypjatých situacích klení „u anděla“ vyznívá směšně. Autorka píše o citových vazbách, ať už rodinných či milostných, ale jakoby odtaženě, chybí nám i podrobnější nahlédnutí do vnitřních myšlenek postav, takže je obtížnější je pochopit. Humor zastupuje špičkování mezi Clary, Jacem a Simonem, ale i lehce ujetá situace jako přeměna v potkana, rozhodně se však nejedná o veselý příběh, spíše naopak vyznívá dost smutně.
Přes zmíněné výtky mě kniha upoutala víc než obdobná díla pro stejné čtenářstvo, ať už se jedná o Vampýrskou akademii, Školu noci či Upíří deníky. Takže doporučuji především těm, kteří už mají pocit, že čtou stále totéž, chtějí změnu a přitom stále číst současnou, romantickou fantasy a zároveň se dobře u toho bavit.
- Cassandra Clareová: Město z kostí
- vydal: Mladá fronta, Praha 2010
- přeložila: Eva Maršíková
- přebal: Cliff Nielsen
- 400 stran / 359 Kč
Autorka recenze je redaktorkou webu Děti noci.