Korzárský křižník Thor brázdí vody Indického oceánu a nešetří municí, František Novotný: Křižník Thor
 |
Svět roku 2039. Spojené státy zkrachovaly, Evropa čelí čínské námořní blokádě. Západní mocnosti ovládané anarchií jedna po druhé padají na kolena před komunistickou vládou Číny, která si všemožnými způsoby podmaňuje nejen okolní státy. Mezinárodní organizace neznamenají prakticky nic. Světovými oceány se prohánějí korzáři a přepadávají tankery s vzácnými surovinami, zbraněmi a elektronikou. Kdy přesně se svět začal nenávratně hroutit?
Tomáš Hornych žije v Brně a brání se okolnímu chaosu, protože stát už dávno zbankrotoval. Padesátiletý vývojář her a tvůrce samostatně se vyvíjejícího ochranného fraktálového algoritmu ovšem neví, že kvůli počítačovým dovednostem se stal pro Čínu a její spojence nepohodlným. Dojde mu to až ve chvíli, kdy se ho někdo pokusí zabít. Zbytky západních mocností se ho proto snaží ukrýt v rámci operace Archa, která usiluje o ochranu technické inteligence. Tomášovi ale brzo dojde, že on se nechce pouze schovávat, a přechází do útoku.
František Novotný vychytrale a bezohledně hodí čtenáře přímo na křižník do centra bitvy bez sebemenšího vysvětlení, co se vlastně děje. Naservíruje mu stav věcí bez přivítání a ať se se vším člověk popere sám, jak nejlíp umí. Až když už má stoprocentní jistotu, že čtenářovy oči zůstanou bez hnutí přibité na stránkách a budou hltat každé slovo, se dá do vysvětlování s příslibem, že na konci románu bude i ta nejpodřadnější zmínka dávat dokonalý smysl. A také s nápovědou, že by se čtenář raději neměl těšit na sladký happy end a obzor nadějně zalitý září zapadajícího slunce.
S napínáním si autor nedá pokoj ani v průběhu příběhu. Rafinovaně mísí chronologii a retrospekci, což mu umožňuje utnout děj v tom nejvypjatějším okamžiku, a v následující kapitole na něj navázat ve vzpomínkách až poté, co se hlavní postava trochu vydýchá.
Multikulturní charaktery
Na palubě křižníku se mluví mnoha jazyky, protože posádku tvoří kvůli řadě náhodných okolností lidé různých ras ze všech možných koutů světa. Čtenář sleduje i křehkou spolupráci postav vyznávajících nesourodá náboženství, což představuje jeden z hlavních důvodů častých konfliktů přímo mezi jednotlivými členy posádky Thoru.
František Novotný v pěti bodech
- Narodil se v Brně roku 1944.
- Vystudoval obor technická kybernetika na VUT v Brně.
- Poprvé vyhrál Cenu Karla Čapka roku 1985 za poému Legenda o Madoně z Vrakoviště, do povědomí hodnotitelů však vstoupil o dva roky dříve s povídkou Přednáška, která pojednává o hnutí „Tří bradatých“, kteří představovali Marxe, Engelse a Lenina.
- Kromě sci-fi píše i literaturu faktu, v roce 2003 vyšla jeho kniha Veleobři oceánu o křižnících a bitevních lodí z 20. století.
- Mezi jeho koníčky patří i plastikové modelářství a jachtaření.
Hlavní hrdina a zároveň vypravěč příběhu Tomáš Hornych posádce velí. On jediný zná tajemství svého dokonalého počítačového algoritmu a strategického lodního systému Nimitz a navíc se jako kapitán u svých podřízených těší neoddiskutovatelnému, ale ne vždy rozpoznatelnému respektu. Mezi ostatní charaktery patří především tři Tomášovi přátelé z české domoviny (strojař a dva veteráni z Afghánistánu), geniální hacker se zálibou v roztodivných plyšových papučích, tajná agentka, která si vždy něco nechá pro sebe, a technický mág neustále citující oblíbeného myslitele.
A aby se neřeklo, kapitánovi dělá společnost jeden nafrněný kocour.
Bitvy z první ruky
Hned na prvních stránkách praští do očí fakt, že se František Novotný perfektně vyzná v tom, co svým postavám vkládá do úst. Ať už se jedná o detailní popisy bitevních lodí, rozmanitý zbrojní arzenál nebo navigaci křižníku, dá si záležet, aby si to pořádně užil i nezasvěcený čtenář.
Ještě víc přejdou jeho znalosti do popředí, když taktizuje při některé z mnoha Thorových bitev, kterých se lidé nabaží do sytosti. Kapitán se ze situací, kdy mu cestu zkříží ponorka, loď nebo letadlo, nikdy nevylíže snadno. Tomášův milovaný Thor utrpí mnohá poškození a jeho osazenstvo nespočet zranění. Všechny střety navíc vyznívají velmi drsně, protože je Novotný popisuje s téměř reportážní přesností a odpočítává minuty a sekundy, které zbývají, než Thor utrží fatální ránu. Kapitán musí často sázet vabank a nechat se vést instinktem. Neminou ho ani těžká rozhodnutí. Ale díky tomu čtenář vzdálené výbuchy a šum moře téměř slyší.
Zřejmě si nikdy pravdivě neodpovím, kolik v tom, co se v dalších třech minutách odehrálo, bylo promyšlené bezohlednosti, kolik pudu sebezáchovy, který nutí každého jedince, aby se zachránil i na úkor ostatních, a kolik náhody. (str. 298)
Novotného dokumentární pohled na věc se promítne i jako historický a zeměpisný exkurs. Čtenáři se bezpochyby vyplatí alespoň orientační geografická znalost okolí Indického oceánu, hlavního dějiště válečného představení a boje o přežití.
Křižník Thor vplul na pulty knihkupectví stejně sebevědomě a neochvějně, jako si počíná na vlnách v románu. Nezbývá než doufat, že věštecké schopnosti Františka Novotného se nevyrovnají jeho vypravěčskému talentu a že za pár desetiletí se z Křižníku Thor nestane literatura faktu.
- František Novotný: Křižník Thor
- Klub Julese Vernea Praha, 2013
- obálka: Martin Zhouf
- 584 stran, 350 Kč (v e-shopu Fantasye již za 315 Kč)
