Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677

Kořist, Michael Crichton

Crichton Michael: Kořist

Vydat některý román Michaela Crichtona je pro nakladatele téměř jistou trefou do černého. Je to autor, který skýtá jistotu, že ví, o čem píše. Navíc to dokáže podat tak, aby složitý problém pochopil i ten, kdo v daném oboru není zrovna přeborníkem. To, že se při četbě rozhodně nenudíte, to je v případě tohoto autora tak nějak samozřejmostí. Navíc, i když jeho knihy mají jednoznačně blízko k SF literatuře, je to autor natolik proslulý, že se nad nimi neošklíbají ani její nejzapřisáhlejší odpůrci. Znám pár lidí, kteří tvrdí, že „scifárny nečtou“, ale Jurský park nebo Kmen Andromeda četli, protože „to přece není scifi, to je Crichton“. Ano, není to klasická hard SF, mnohem blíže mají Crichtonovy knihy k thrillerům, ale vždy je tu motiv natolik fantastický, že jsou tyto romány přinejmenším na pomezí.

Není proto divu, že jeho knihy vycházejí opakovaně a stále další čtenáři v nich najdou potěšení a také důvod k zamyšlení nad tím, do jakých slepých uliček nebo nebezpečných koutů může lidstvo dovést neopatrné zacházení s výsledky třeba i dobře míněných vědeckých zkoumání. Michael Crichton zkrátka opakovaně ukazuje, že stará pravda o cestě do pekel dlážděné dobrými úmysly platí i dnes. Ke cti je Crichtonovi rovněž nutno přiznat, že pokud o nějakém problému psal, důkladně si k němu nastudoval i tu nezáživnou odbornou část, kterou pak dokázal do příběhu (řádně dramatického) převést tak, že ji vlastně ani nevnímáte. Z této polohy nevybočuje ani Kořist.

Jako vždy Crichton do centra své pozornosti postavil problém, který sice v současnosti ještě problémem není, ale předvídavý člověk si už dokáže představit, co by bylo, kdyby… Tentokrát to není vize znovuvytvoření pravěkých tvorů ani nebezpečí hrozící od mikroorganismů zavlečených z kosmu.
Problémem, který by v brzké době mohlo lidstvo řešit, jsou neuváženě využívané nanotechnologie. Vlastně ani ne využití, ale už sama výroba se může vymknout kontrole a co nastane pak – raději nechtějte ani pomyslet. Vlastně ani pomyslet nemusíte, Michael Crichton už to udělal za vás. A jako obvykle, neukázal vědce jako pečlivěně zkoumající a dodržující všechna pravidla a bezpečnostní předpisy. I vědecký výzkum je přece závislý na finančních zdrojích, a pokud se nedaří dovést výsledek bádání až k možnosti využít ho vojensky či průmyslově (a nejlépe oběma způsoby), pak jdou pravidla i bezpečnostní předpisy stranou. Něco se prostě musí udělat, aby se k žádoucímu výsledku došlo.

V Kořisti autor vytvořil svou obvyklou malou relativně uzavřenou skupinu lidí, kteří se dostanou do zdánlivě neřešitelné situace, ale kterou prostě vyřešit musí. A to pokud možno dřív než bude pozdě. Do takové situace se jako slepý k houslím dostane hrdina, toho času na mateřské dovolené a manžel jedné ze šéfek výzkumné firmy. Nejdříve svou ženu podezírá z nevěry, ale pak se ukáže, že nevěra by byla tou nejméně nebezpečnou komplikací. Ve výzkumném výrobním centru se totiž něco nepovedlo a hrdina jako odborník zdatný nejen v informatice, ale také v biologii, je náhle povolán, aby situaci pomohl zachránit.
Zjistí, že ne všichni ze zapojených vědců jsou tím, čím by být měli. Že věda je někdy zoufale nevědoucí. Že neví, na koho se může spolehnout a komu věřit. Nicméně po překonání všech překážek a za cenu osobních ztrát docílí toho, k čemu byl najat: Nebezpečí pro lidstvo je zažehnáno. Možná. Ten, kdo se nanotechnologiemi zabývá hlouběji, určitě najde v Kořisti mnohé nesmysly a zádrhely, proč by ve skutečnosti nikdy nemohlo dojít k takové situaci, kterou Crichton vylíčil, ale on taky nepsal vědecké pojednání. Jako vždy totiž psal především o nás, o lidské povaze, která některého dovede k nezištné oběti ve prospěch druhých, dalšího k sobeckému preferování vlastního prospěchu, ještě dalšího k projevu pochopitelné, ale trestuhodné zbabělosti a jiného zase až k sebezničují oddanosti tomu, co zkoumá. A dokázal to napsat tak, že vám při čtení po zádech běhají lehké záchvěvy mrazení a po odložení knihy ještě nějakou dobu obezřetně pozorujete každý hmyzí roj či prašný oblak.

  • Michael Crichton: Kořist
  • Euromedia Group – Knižní klub, 2011
  • Překlad: Richard Podaný
  • Obálka: Diana Delevová
  • 424 stran / 279 kč
18. února 2011, Zdenka Štouračová

Diskuze k článku

Obálka trochu mimo, zdá se ......
brekeke - 06. 08. 2018 19:50

Obálka trochu mimo, zdá se ...

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).