Incal, průvodce podivuhodným universem Alejandra Jodorowského, Jodorowsky - Moebius
 |
O souborném vydání šesti svazků Incalu se mluví jako o komiksové události roku 2011. Těkavý trip napříč vesmírem, který vykonstruoval chilský spiritualista Alejandro Jodorowsky a výtvarně ztvárnil francouzský kreslíř Moebius, se nyní dočkal i dvou ocenění Muriel. Nakladatelství Crew si odneslo sošku za nejlepší zahraniční knihu roku, Richard Podaný pak za elegantní překlad.
Že se jedná o výjimečné dílo, napovídá již spojení autorů, jejichž pole působnosti přesahuje hranice komiksového média. Alejandro Jodorowsky je filmař, dramatik, herec a především avantgardní umělec, kterého proslavily absurdní filmy, v nichž se potkává spiritualita se surrealismem. Moebius, vlastním jménem Jean Giraud, je slavný francouzský komiksový kreslíř, podílel se ale také na vzniku storyboardů a designu filmů jako Vetřelec (1979), Tron (1982) nebo Propast (1989). Oba se potkali v 70. letech při přípravách velkolepé adaptace sci-fi románu Duna, na níž měl mimo jiné spolupracovat i „otec“ vetřelců H. R. Giger, jednu z hlavních rolí pak měl hrát Salvador Dalí. Z projektu nakonec sešlo, setkání Jodorowského a Moebia ale zavdalo vzniku Incalu.
Přestože je celá kniha protknuta motivem zběsilé a zdánlivě nikdy nekončící cesty, autoři čtenářům předkládají především vizi rozsáhlého vesmíru nepokrytě pojmenovaného Jodoverse. Hlavním hrdinou je podřadný detektiv, flákač a budižkničemu John DiFool, který by život nejraději promrhal na jedné ze slunných planet s drinkem v jedné ruce a homeoštetkou v druhé. Co se stane, když na bedra takového charakteru připadne úkol zachránit vesmír?
Zaprvé, John DiFool nebude rád. Zachránit vesmír před Temnotou dá víc práce, než si kdy dokázal představit. Důležitější je ale samotný fakt, že Jodorovsky vykreslil postavu, jež má zachránit universum, jako sarkastického líného bastarda, čímž celou věc geniálně shodil. Jestliže i záchrana vesmíru může být velká satirická prča, člověku dojde, že většina našich problémů jsou úsměvu hodné malichernosti, a lidé sami sebe berou občas až přespříliš vážně.
Dalším důvodem, který z Incalu dělá neuvěřitelně čtivou knihu, je dynamika. Hrdinové zběsilým tempem prostupují do dalších a dalších světů, prokousávají se vrstvami k jádru země, a když se zdá, že hlouběji už to nejde, paprsek energie je vystřelí do dalšího světa, aby prostoupili zrcadlem zase do jiného, a tak bychom mohli pokračovat do nekonečna. Recenzent by s popisem děje narazil. Jednalo by se jen o sled událostí, které má čtenář problém sledovat i při samotném čtení komiksu. O co tedy v Incalu jde?
Dost možná, že to nevěděli ani sami autoři. Scénář místy připomíná formu automatického psaní (ano, surrealistická technika), sám Jodorowsky tvrdí, že mu tento příběh vyvstal ze snu a chrlí jednu vyčerpávající akční scénu za druhou. Moebius tomuto proudu myšlenek následně dává tvar a barvu, kresbami ho usměrňuje, modeluje detaily. Jeho obrazy geometrickou pravidelností a přímými barvami místy připomínají díla ruské avantgardy, Maleviče nebo Kandinského. Jindy hravostí a groteskním nádechem evokují „popovější“ podobu komiksu. Ne náhodou se na Moebia odkazuje i Kája Saudek.
Síla imaginace autorského tandemu je téměř k neuvěření a oba autoři se zdají fungovat v jakési tvůrčí symbióze a kongenialitě. V třísetstránkové průtrži akčních scén je občas těžké se orientovat, rychlost a dynamika ale čtenáře po chvíli vtáhne do svého universa. Co se zpočátku zdá matoucí, později se ukáže jako naprosto poplatné knize. Pro maximální prožitek vymyslel Jodorowsky svému vesmíru i nespočet novotvarů (technokněží, kyberbaroni, homeoštětky, …), v nichž je lehko se ztratit. Brzy ale vyjde najevo, že bez nich by se celý vesmír rozpadl. Význam jazyka při vytváření iluze nového světa si uvědomil už George Orwell při psaní dystopického románu 1984.
Kniha je adorována i díky nepřebernému množství symbolů a odkazů. Samotný Incal, magický předmět téměř božské síly a vědomí, se skládá z Černého a Bílého Incalu a podobně jako čínské jin a jang, jeden nevylučuje existenci druhého. Dvě poloviny, které bez sebe nemohou existovat lze najít i v postavě Imperatorix, vládci vesmíru s image siamských dvojčat v láku, nebo ve vztahu Johna DiFoola s krásnou Animah, jejíž jméno přímo odkazuje na jungiánský koncept o podvědomé ženské (anima) a mužské (animus) části duše. Samotná postava Johna DiFoola vychází z tarotové karty (fool – blázen), která značí lehkomyslnost, optimismus nebo dobrodružství. Odkazy na tarot je ale protknut prakticky celý Jodoverse. Cesta do středu země připomíná Vernea stejně jako sestup do hlubin vlastního podvědomí.
Další kvalitou komiksu je nadčasovost. Když vezmeme v potaz, že první sešit Incalu vyšel v roce 1981, je možné, že Jodorowsky díky tarotu opravdu nahlédl do budoucnosti. Veškeré obyvatelstvo Jodoversu je silně závislé na sledování bulvární 3D televize, střed planety je zaplněn odpadky, jimiž se živí ostatními opovrhovaná rasa. Sledujeme souboj dobra a zla, o moc se přetahuje několik skupin, neustále probíhají různá povstání a revoluce. S postupně komplikujícím se dějem se rozpadá i pravidelná forma komiksových oken. Jedno prostupuje druhé a postavy nerespektují téměř vystupují ze stránek.
Incal je ve své roztěkanosti klasickým příkladem postmoderního přístupu k tvorbě. Je vědeckou science fiction, futuristickou detektivkou, oslavou spirituality, akčním opusem, kritikou nabubřelé politické garnitury a mnohým dalším. Epochální příběh směřující k silné katarzi ustupuje komplexnosti.
Incal je psychojízdou alternativním vesmírem, která se zásadních otázek dotýká, ale v žádném případě u nich nehodlá zpomalit nebo, nedej bože, zastavit. V knize se velká témata jako sociální nerovnost, xenofobie, sexualita, frustrace, ekologické problémy nebo rovnoprávnost pohlaví objevují jakoby mimoděk a mnohdy v groteskních situacích. Přestože první kniha Incalu vznikla před víc jak třiceti lety, touto povrchností a uspěchaností dnešek naprosto vystihuje. A když už nic jiného, Jodorowsky ukazuje, že všechna velká témata jsou ve výsledku jen součástí našeho každodenního malého života a je jedno, jestli s nimi přijdeme do kontaktu v kavárně, u kadeřníka nebo galaxii Bergů. Záleží jen na tom, jak se k nim v té každodennosti postavíme.
- Alejandro Jodorowsky & Moebius: Incal
- Crew: Mistrovská díla evropského komiksu, 2011
- překlad: Richard Podaný
- 303 stran, 689 Kč / 949 Kč (brožovaná / vázaná verze)
