Elfové II., Bernhard Hennen
 |
Život elfů je oproti lidskému nekonečně dlouhý. Elf nevnímá tok času stejně jako člověk, který si váží každé prožité minuty a budoucnost vidí v potomcích, do nichž promítá svá životní přání a naděje.
Zatímco hlavní hrdinové elfí ságy, přátelé Nuramon a Farodin, mají pro své hrdinské činy k dispozici celá staletí a jsou pramálo zranitelní, jejich lidský přítel, Mandred Torgridson, naopak trpí tím, že má vzhled člověka a jeho krátkověkost, ovšem plynutí času je vzhledem k časovým paradoxům přechodů mezi světy pro něj téměř stejné jako pro elfy. Kvůli elfím přátelům je to výborná věc, ale generace jeho potomků se mu střídají před očima a kosti jeho syna a vnuků se již dávno obrátily v prach. Je to zeď, která jej odděluje od ostatních lidí.
Přesto tito muži vytvoří nerozlučnou a vzácně se doplňující trojici. Společně se vydávají na dlouhou cestu do neznáma, aby našli a vysvobodili krásnou Noroelle, milovanou oběma elfy. Elfí královna ji vypověděla ze své říše a postavila mezi ni a ostatní svět magickou bariéru. Přestože první kniha končí roztržkou elfích přátel, neboť každý z nich volí jinou cestu a způsob, jak dívku najít, v pokračování příběhu se po mnoha peripetiích, neúspěších i dobrodružstvích dají opět dohromady, protože přetěžký úkol můžou překonat jen společnými silami rozumu i magie.
Hledání milované dívky je však vzhledem ke vzrůstajícímu nebezpečí
zdánlivě odsunuto do pozadí. Celou lidskou říši postupně obsazují
Tjuredovi kněží, surově likvidují odpor lidí a násilně jim vnucují svou
víru a následně i vládu. Vtrhnou i do Mandredova rodného Firnstaynu.
Naštěstí díky nezvyklému přátelství zde lidem pomůže elfí a trolí
vojsko a na rozbouřeném moři se odehraje krutá námořní bitva. Přes
obrovské oběti lidí i dětí Albů jsou kněží poraženi, ale během
války se objeví znovuzrozený démon – Devanthar. A je opět na
Nuramonovi, Farodinovi a Mandredovi, aby jej porazili.
Zatímco z první knihy elfí ságy byli čtenáři zvyklí na pomalu se
rozbíhající a následně zvolna plynoucí děj, naplněný zdlouhavými
elfími úvahami, zde jsou přímo vhozeni do víru napínavých akcí. Přímý
boj tváří v tvář se střídá s častým využíváním magických sil na
obou stranách. To vše v množství bojových scén, v nichž krev teče
proudem, vzduchem létají salvy šípů, do těl jsou vráženy ostré meče,
hlavy a končetiny stínají nabroušené sekery a válečníci z řad
nepřátel i dětí Albů jsou masakrováni po stovkách. Autor popisuje
různé taktiky boje a využívání typických zbraní trolů, trpaslíků,
koboldů, elfů či kentaurů. Dlouhá řada bitev je vylíčena velmi barvitě,
autor se v jejich popisech neopakuje. Využívá kratších vět i kapitol pro
zvýšení napětí. Akce střídá akci, pokračování děje nabírá
na tempu.
Negativum vyprávění je ve zcela jednoznačně vykreslených postavách a jejich charakterech, které navzdory prožitým dobrodružstvím a utrpením zůstávají neměnné, hodně ploché. Snad jedině v závěru překvapí svým přístupem elfí královna Emerell. Oživením je vždycky jen chování a jednání Mandreda, který je sice udatný bojovník, čestný a přátelský, ale jinak oplývá většinou lidských nectností. Jeho chování bývá tedy většinou nečekané a vždy příjemně opepří nudně přímočaré hrdinské činy elfů.
Závěr knihy je opět v „elfím“ stylu, avšak s překvapením, které slibuje velmi zajímavé pokračování. Pokud autor udrží kvalitu a tempo vyprávění a nevrátí se k počátečním nekonečným popisům a úvahám, máme se na co těšit. Nakladatelství Fantom Print slibuje další díl elfí ságy ještě v letošním roce.
- Bernhard Hennen: Elfové II.
- vydal: Fantom Print, Ostrava 2009
- přeložila: Libuše Sedláčková
- obálka: Jan Patrik Krásný
- 352 stran / 349 Kč
