Drakie 2: Útěk sedne spíše nenáročným čtenářům, Sophie Jordanová: Útěk (Drakie 2)
 |
Když se řekne ‚drak‘, každému se nejspíš vybaví přerostlá, oheň chrlící ještěrka. Oheň a draci, to prostě jde dohromady. Jenže když je řeč o drakiích, potomcích draků, kteří mají schopnost brát na sebe lidskou podobu, schopnost dštít oheň je u nich docela vzácná. Mnohem častěji se člověk setká se schopností neviditelnosti, dýchání pod vodou, nebo velkou silou.
Jacinda je jediná žijící drakie schopná dštít oheň, kvůli čemuž si ji její kmen přivlastňoval. Jednoho dne už to Jacindina matka nemohla vydržet a odvedla svou dceru a její sestru Tamru do světa lidí. Kromě prostředí pouště, jež pro drakie není zrovna ráj na zemi, na Jacindu čekalo velké nebezpečí – zamilovala se do Willa. Jako by nestačilo, že její vyvolený je člověk, jeho rodina navíc patří mezi lovce drakiů.
Ale srdci člověk neporučí, takže ve chvíli, kdy Willovi hrozí smrtelné nebezpečí, nehledí Jacinda na následky a převtělí se do své pravé podoby před několika svědky. Jen díky Tamřiným nově získaným schopnostem se jim podaří uprchnout. Protože nemají jinou možnost, vrací se do rodné vesnice. Tam na ně nečeká nijak vřelé přivítání – a to i přesto, že Cassianovi, synovi vůdce kmene, Jacinda není lhostejná…
Zbytečný milostný trojúhelník
Druhý díl pokračuje přesně tam, kde skončil ten první. Žádné dlouhé úvody a shrnutí, prostě se jde rovnou do akce. Jenže rychlý rozjezd končí stejně rychle, jako začal, a série se zamotá do prokletí druhých dílů trilogií. Hrdinka se ocitá v nepříjemné a zdánlivě bezvýchodné situaci a její milovaný trčí v nedohlednu. Utápí se v sebelítosti a přemítá, jestli Willa ještě někdy uvidí. A aby to nebyla taková nuda, rozehraje Sophie Jordanová naplno milostný trojúhelník. Druhý díl Drakie má spíše funkci přechodu mezi jedničkou a závěrem; většinu ho zabírají dialogy spolu s Jacindinými úvahami a pochybami.
Sophie Jordanová v pěti bodech
- Vyrostla v Texasu, momentálně bydlí s manželem a dcerou v Houstonu.
- Sedm let učila na střední škole literaturu.
- V USA je známá především svými historickými romancemi.
- Když zrovna nepíše, ráda vaří a vymýšlí nové recepty.
- Neustále popíjí nezdravé kofeinové nápoje – mezi její nejoblíbenější patří latté a dietní cherry kola.
Kromě toho se autorka více zaměřila na drakie, podrobněji popisuje jejich zvláštní schopnosti, zvyky a život. Musí se jí přiznat, že styl psaní má poměrně dobrý – čtivý a poutavý. Stejně jako první díl se i Útěk čte jako po másle, člověk nemá problém se ponořit do příběhu. Potíže nastávají akorát s hlavní hrdinkou, která se prostě nedokáže rozhodnout. Oproti tomu čtenáři, jež mají něco načteno, už nyní dokážou odhadnout, jak se pravděpodobně rozmotá její milostný trojúhelník a kdo je v knize „jen do počtu“, aby hrdinka náhodou neměla cestu ke štěstí příliš přímočarou.
Závěrečné kapitoly vylepšují celkový dojem
Druhá polovina je o dost lepší než první. Konečně se začne dít něco pořádného. Tempo příběhu zrychluje, přibývá akce a ke konci nastane hned několik pořádných zvratů. Posledními stranami si autorka pojistila, že čtenář určitě sáhne i po třetím dílu, Útěk totiž končí ještě otevřeněji než předcházející část.
Série o Drakii Jacindě se sice zabývá originálními nadpřirozenými bytostmi, jinak ale není příliš výjimečná. Kdo nehledá nic náročného, klidně po ní může sáhnout. Jestliže byl účel napsat nenáročnou romantickou oddechovku, autorka to bezpochyby splnila na jedničku; ovšem nelze čekat, že kniha otřese čtenářovým světem.
- Sophie Jordanová: Útěk (Drakie 2)
- Albatros Media – CooBoo, 2012
- překlad: Olga Bártová
- 264 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 269 Kč)
