Diplomatická imunita, Lois McMaster Bujoldová
 |
Zdálo by se, že po bouřlivém mládí se Miles Vorkosigan konečně usadí v zajištěném postavení císařského auditora a bude se věnovat rodině. Inu, má na to věk, a když už konečně našel ženu, jejíž sympatie k němu jsou stejně intenzivní jako ty jeho k ní, je to vlastně zcela přirozený záměr. A zpočátku se taky zdá, že líbánky Milese s Kateřinou budou jen soukromou rekreací spojenou s návštěvou několika romantických vesmírných destinací.
Jenže to by Miles nesměl být tím, kým je. Tedy císařským auditorem s praxí vesmírného vyzvědače, partyzána, záškodníka a diplomata. A taky by nesmělo dojít právě v blízkosti jeho momentálního pobytu k podivné události na vesmírné stanici obhospodařované čtyřručkami. (Pamatujete? To jsou bytosti, geneticky upravené tak, že místo nohou mají další pár rukou, už jsme se s nimi setkali).
Miles tedy místo poklidného návratu ze svatební cesty musí hekticky řešit zmizení jednoho člena posádky vesmírné lodi, zdánlivou dezerci jiného, pohrůžky atentátem na vesmírnou stanici, projevy rasismu jak ze strany Barrayarských vůči čtyřručkám, tak naopak ze strany čtyřruček vůči chodícím, a vůbec musí zabránit další eskalaci konfliktu už tak vyhroceného na hranu výbuchu násilí – a to všechno proto, aby se mu podařilo odhalit, že vlastně nic není takové, jaké se na první pohled zdálo, a že pokud dovede zdejší situaci ke zdárnému konci, podaří se mu zabránit konfliktu mnohem větších rozměrů, ne-li přímo válce, někde úplně jinde. Zápletka je navíc komplikována tím, že Miles se při řešení mezistátních a meziplanetárních konfliktů nejen musí vtěsnat do času vymezeného pro diplomaty (než věc převezmou vojáci), ale hlavně tím, že chce být doma dřív, než se budou otevírat děložní replikátory jeho a Kateřininých dětí.
Samozřejmě že se dobrá věc musí podařit, jakýkoliv jiný výsledek by šel proti pravidlům žánru. Proti těmto pravidlům naopak vůbec není to, že při zdárném řešení problémů přijde hrdina k úhoně na zdraví. Musí to však být jen takové poškození, které je odstranitelné více či méně komplikovaným zásahem lékařů. Při Milesově oslabené tělesné konstrukci by spíše bylo divné, kdyby k žádnému zranění či podobné újmě nedošlo. Diplomatická imunita je zkrátka respektována jen oficiálními činiteli, nelegální struktury, stejně jako původci chorob a přírodní živly, ji neberou na vědomí. Jinak otravné přesuny vesmírem jsou pak dobré přinejmenším k tomu, že poskytnou čas na to, aby se hrdina domů vrátil již relativně zdráv a vesel.
Diplomatická imunita je v životopisu Milese Vorkosigana dílem, který patří k těm spíše akčnějším, i když se tu najde i místo pro romantiku. Setkáme se s několika starými známými, z nichž Milesův druh z dobrodružných dob, velitel Bel Thorne, má v událostech nezastupitelnou úlohu. Miles opět musí prokázat značnou kreativitu myšlení i činů, ale také se musí spolehnout na svou znalost typických reakcí příslušných profesí ať už ve sféře vojenské, nebo civilní. No a k přímé akci v boji muže proti muži taky dojde. Takže i když už má Miles mladické nerozvážnosti dávno za sebou, stále se na něj dobrodružství lepí jak mouchy na mucholapku, neobvyklé komplikace ho pronásledují i tam, kde by to nikdo nečekal, a klidného života s nudou opakujících se stereotypů se zatím rozhodně bát nemusí. Tedy pokud za nudný stereotyp nepovažujete právě to, že jakákoli událost v jeho životě se zcela zákonitě musí nějakým zcela netypickým způsobem zkomplikovat a změnit v řetězec výbušných scén.
Jen mi někdy připadá, že s tou jeho tolik proklamovanou tělesnou křehkostí to už dávno není tak tragické, protože po tolika překonaných zraněních, otravách, infekcích, mučení a podobných radovánkách je stále ještě v celku, se všemi podstatnými částmi těla na místech, kde mají být, a pokud pomineme občasné (přísně kontrolované) záchvaty neurologického charakteru, tak i bez zjevných následků duševních. Je tedy stále schopen zaplést se do dalších neobvyklých situací a pro svou vlast, císaře a rodinu plnit poslání, s nimiž by si nikdo jiný lépe neporadil.
A to vše ve čtivé podobě, svižném tempu a s lehkým nadhledem – zkrátka právě tak, jak to mají čtenáři tohoto žánru nejraději. Nezbývá nám než doufat, že i výchova právě narozených dětí přinese do Milesova života nejen běžné rodičovské starosti, ale i další přehršel neobvyklých komplikací a zádrhelů. Určitě se najde dost čtenářů, kteří si o těchto starostech s rodinným životem rádi něco přečtou.
- Lois McMaster Bujoldová: Diplomatická imunita
- vydal: Talpress, Praha 2008
- přeložila: Marta Procházková
- obálka: Martina Pilcerová
- 360 stran, 279 Kč
