Démonova kletba, Abnett Dan, Lee Mike
 |
Další fantasy ze světa Warhammeru je první z řady „Příběhů Maluse Temné čepele“. Samotný svět není třeba dlouze představovat – křehká aliance lidí a trpaslíků se brání vpádům hord z Pustin chaosu i vnitřním nepřátelům „nakaženým“ nebo sympatizujícím s Chaosem a jeho divokými bohy. Ostré čepele, magické runy, kouzla, potoky krve a velmi rozdílná kvalita autorů. Někteří vpašují mezi krvavá jatka i něco k zamyšlení, jiní mají raději holou řež bez postranních úmyslů.
V této knize se dostaneme mimo hlavní dění – do světa temných elfů, kterým kupodivu moc kouzelného kamene „chaotitu“ nevadí a nepodléhají jeho mutagenním účinkům. Tím jsou určeni jako ideální spojenci nebo ideální protivníci Chaosu, ale existuje i třetí cesta – starat se sám o sebe a o vlastní prospěch.
Temní elfové jsou proslulí podobně, jako byli svého času Vikingové – loupeživými výpravami do bohatších krajů na jihu. Není se čemu divit, když pobývají na drsném severu v sousedství Pustin chaosu. Temní elfové se neštítí ničeho – loupeže, vraždy, plenění, mučení, zrada, to je jejich běžný životní trend. Je s podivem, že takový národ mohl přežít ve větším počtu, když se stejně radostně vraždí mezi sebou, jako mordují a zotročují jiné rasy.
Malus Temná čepel není výjimkou – nejmladší syn šlechtice má jen jednu šanci, postarat se o sebe vlastní iniciativou. Je čestný do té míry, že obvykle splní své přísahy, ale jinak kdykoli zamorduje kohokoli, když se to zrovna hodí nebo má na to chuť. Spojence zabíjí zřídka, neboť dají se využít lépe, ale když už na to přijde, nijak se nerozpakuje. Nejoblíbenější zábava – mučení zajatců, nejčastější činnost – vyhýbání se vražedným útokům sourozenců a spřádání pomsty, nejlepší vlastnost – touha po moci. Prostě sympaťák k pohledání – kam šlápne, deset let tráva neroste.
Do děje se čtenář dostává ve chvíli, kdy se hlavní postava vrací z úspěšné loupežné výpravy. To by ovšem znamenalo změnu v rodinném postavení, což se sourozencům příliš nezamlouvá. Není tedy divu, že se Malus nestačí ohánět, aby zachránil svůj život a urval pro sebe trošku více moci, ať to stojí, co to stojí.
Od samého začátku je Malus vržen do nepřetržitého víru vraždění a bitek, kterými prochází především díky své jezdecké příšeře, kvalitnímu brnění a ohromné regenerační schopnosti. Do jisté míry připomíná Conana – nejlepší taktikou je čelní útok, nejlepší obranou je čelní útok a není mnoho stvoření, která by vydržela řádnou ránu nabroušenou ocelí.
Děj pěkně svižně graduje k finále, souputníků ubývá, šrámů přibývá, hromady mrtvol všelikých tvorů se vrší okolo trasy cesty a čtenář se ptá, o jakého to démona se v názvu jedná. Nebojte, nakonec nepřijde kouzelník, ale řádně arogantní a znuděný démon.
Od knihy jsem mnoho neočekával a nebyl jsem zklamán. Čistokrevná přímočará akce, žádné okolky, prostý prvoplánový děj. Tím nechci knihu hanět, protože kdo očekává brutální, krvavou a pochmurnou zábavu s vrahounským sadistickým cynikem v roli hlavního hrdiny, neodejde zklamán. Asi nikdo neočekává, že by se nějak ztotožňoval s hlavní postavou, a pokud ano, nechci ho nikdy potkat. Pokud možno nehledejte ani moc logiky, místy také trošku drhne.
Skoro jsem se divil, že něco takového prošlo americkou cenzurou, ale pak mi došlo, že tamním puritánům daleko více vadí odhalené ženské ňadro než chlap stažený z kůže. Nuže, o sexu nenajdete ani zmínku.
Zvláštní poznámku si zaslouží jména a pojmenování ras a příšer, která sice nejsou zrovna praktická, ale o to jsou to invenčnější jazykolamy.
Mohu tedy shrnout, že kdo má zájem o trošku oddechu v podobě na přemýšlení nenáročné, velmi krvavé a prvoplánové řeže, je na správné adrese. Přečetl jsem a rychle píšu recenzi, protože za týden už nebudu vědět, o co šlo.
- D. Abnett, M. Lee: Démonova kletba
- vydal: Polaris, Frenštát pod Radhoštěm 2007
- překlad: Leona Malčíková
- obálka: Clint Langley
- 284 stran / 229 Kč
