Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677

Co se stane, když se škola čar a kouzel rozhodne přestěhovat do vesmíru?, Václav Dvořák: Písečníci a bludný asteroid

Václav Dvořák: Písečníci a bludný asteroid

Představte si svět, v němž žijí lidé, kteří mají zvláštní schopnosti, ale skrývají je před ostatními. Svět, kde děti, u nichž se tyto schopnosti projeví, odcházejí studovat na školu, kde je jím podobní učí jejich talent ovládat. Svět, o kterém nemá jeden sirotek ani tušení… Zní to povědomě? A teď ho celý vezměte, přeneste ho z Velké Británie do vesmíru, přihoďte několik nových postav a zcela novou technologii a máte tu jednu českou prvotinu. Stojí tento počin za přečtení nebo se jedná o pouhou kopii dobrodružství brýlatého čaroděje?

Tomáš je jedním ze sirotků, kteří když zrovna netráví čas ve škole, se potulují po místních dolech, kde s ohledem na jejich věk vykonávají různé úkony. Přesto, že tráví tolik času pod zemí, kde se navíc dokonale vyzná, ale chlapce fascinují hvězdy a vesmírné dálavy. Sní o tom, že se jednou dostane z chudé planety pryč.

Právě jeho zkušenosti s doly mu však připletou do cesty Lucku. Malou dívku, která se snaží zuby nehty samotářského Tomáše přesvědčit, aby se stal jejím průvodcem v ošemetném podzemí. Jenže hlavní hrdina má hlavu plnou nečekané novinky – na Písečnici míří vesmírná loď a tedy prostředek k naplnění chlapcových nejtajnějších přá­ní.

Kniha by se dala ostrou čarou rozdělit na dobu před a po příletu tohoto vesmírného plavidla. První část podrobně líčí svět podzemí, úskalí a nebezpečí, které představují úzké chodby v dolech a soustředí se na budování vazby mezi Tomášem a Luckou. Dílo v zásadě připomíná jakési komorní drama s prvky fantastiky. Druhá část, která následuje po příletu, však udělá ostrý řez a rozjíždí zcela odlišné dobrodružství ve zcela odlišném prostředí.

Tomáš Potter Nebula a Bludný asteroid

Zatímco první pasáž má spíše pomalejší tempo a zahřívá motor pomyslného soukolí příběhu, druhá část plně zažehne motor, který nevyhasne až do úplného konce. Z původně komorního příběhu se najednou stává nesmírně zábavná a čtivá záležitost, která sice neprozkoumává vesmírné dálavy skrz naskrz, ale hraje na jednu velmi osvědčenou notu.

Tento návod na úspěch objevila koncem 90. let jedna britská autorka, jejíž jméno dnes zná v podstatě každý, jelikož vytvořila příběh chlapce, který zůstal naživu. Takže i Tomáše čeká objevení nových schopností, které nemají daleko k magii, ač fungují na jiném principu, a pobyt na škole, na které by chtěl v zásadě studovat každý. Tedy s tím rozdílem, že oproti skotským vysočinám sídlí toto výukové středisko ve vesmíru.

Podobnosti nekončí ani z hlediska postav, takže tu neschází Tomášův nejlepší kamarád se širokou rodinou žijící na planetě imitující venkov a Alice, jež v zásadě připomíná chodící encyklopedii a občas je těžké s ní vyjít. Pokračujeme přes bledého chlapce s bílými vlasy, který pohrdá všemi, kdo pocházejí z „primitivních“ planet a jemuž sekundují jeho vazalové, kteří nepobrali moc rozumu. V učitelském sboru pak nechybí mechanik Jason, zarostlý, vousatý, objemný muž, který nemluví zcela spisovně a vybuduje si s Tomášem a jeho přáteli vřelý vztah, díky čemuž tráví spoustu času u něho v hangáru. Vše pak podtrhuje šéf bezpečnosti a učitel přežití ve vesmíru, který hlavního hrdinu zjevně nemá v lásce, nadržuje jeho sokovi, uděluje Tomášovi tvrdé školní tresty a ten ho na oplátku považuje za ústředního záporáka celého příběhu. A tak by se dalo ještě chvíli pokračovat.

Václav Dvořák ve čtyřech bodech:

  1. Narodil se v roce 1976.
  2. Působí jako docent na Technické univerzitě v Liberci.
  3. Na Písečnících, své prvotině, pracoval 5 let.
  4. Knihu si vydal sám, k čemuž mu pomohl i projekt na Startovači.

Pro fanoušky brýlatého chlapce tudíž kniha mimo jiné vytváří možná nechtěnou zábavu v podobě hledání podobností se světem Harryho Pottera a generuje otázku, zda se jedná o záměr nebo jen neschopnost se zcela odtrhnout od kultovní inspirace. Jenže ono to funguje. Dvořák si vypůjčuje pevný a prověřený základ a celou tuhle kostra obalí svalovinou, které neschází nápaditost, humor a zábava, čímž vzniká svět, od něhož se nebudete chtít odtrhnout.

Do celého mixu se přidá pár zcela nových postav, neznámá technologie či různé kultury a vzniká počin, u kterého nezbývá nic jiného než po dočtení posledních stran doufat, že autor chystá pokračování (ideálně s podtitulem „a Tajemná kajuta“). A to nemluvě o kouzelných ilustracích, jež celou knihu provází.

Jistou nevýhodou propůjčeného konceptu je však předvídatelnost toho, kam se bude příběh ubírat, a v závěru tak na pozorného čtenáře nečekají žádná šokující překvapení. Nicméně absenci nečekaných odhalení vynahrazuje do velké míry samotná cesta k cíli.

Písečníci a Bludný asteroid těžko zapřou svůj zjevný inspirační zdroj, ale naštěstí je v nich dostatek vlastní invence, aby se nejednalo o pouhou lacinou kopii slavnějšího díla. Takže přestože základní kostru příběhu byste jen těžko zařadili do sekce originálních myšlenek, zbývající prvky jsou plné nápadů a idejí člověka, který nad vesmírným dobrodružstvím dokáže přemýšlet, a přináší svým čtenářům v důsledku velmi zábavný příběh, který potěší nejen děti, ale i dospělé.

  • Václav Dvořák: Písečníci a bludný asteroid
  • Václav Dvořák, 2018
  • Ilustrace: Jakub Cenkl
  • 376 stran, 389 Kč
4. března, Adéla Košařová