Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677

Červenák, Juraj, nar. 1974

Červenák Ďuro

Slovenský publicista a spisovatel, který je v obou našich republikách známý jako čelný představitel slovanské fantasy. Jeho cyklus o černokněžníku Roganovi se řadí ke špičce tohoto subžánru.

Narodil se v roce 1974 ve středoslovenském městečku Banská Štiavnica. Po absolvování gymnázia prošel několika zaměstnáními od nočního hlídače až po vedoucího kina. Tady zužitkoval svou vášeň pro pohyblivé obrázky a postupně se prosadil jako filmový publicista a kritik. S jeho články, recenzemi a komentáři se můžete setkat v časopisech Fantázia, Ikarie či Filmag. V časopisech Pevnost či slovenském filmovém magazínu Blokbaster vede rubriky filmových novinek. Od roku 2005 je pak publicistika spolu s vlastní spisovatelskou tvorbou jeho hlavním zdrojem obživy.

Jako většina dětí rád četl. Měl rád mayovky s Vinnetouem a Old Shatterhandem, příběhy Pana Auťáka či Tři pátrače. Od nich později přešel k Ztracenému světu A. C. Doyla, Černým korábům Joe Alexe, detektivkám Ed McBaina. S fantasy se poprvé setkal ve Svatyni odpornosti Roberta E. Howarda. Howardův Conan spolu se Sapkowského Zaklínačem patří dodnes mezi jeho velké vzory. Jako správný fan se zanedlouho začal objevovat na různých setkáních a conech. Nejprve jen jako návštěvník, později se zapojil i aktivně jako přednášející.

Psát začal už v raném věku. Prvním textem, na který si vzpomíná, byla ilustrovaná kovbojka psaná perem do sešitu. Později vydával vlastní časopis (náklad jeden kus) se zprávami o filmech, komiksech a barevnými ilustracemi. První skutečně otištěnou prací se stal v roce 1992 komiks Tyrgor – Tajomné stretnutie v časopise Bublinky.

V žánru fantasy debutoval novelou Olgerd – Meč z Thormarenu (Saga 1993) napsanou v duchu drsných severských ság. O rok později se poprvé pokusil o adaptaci svého oblíbeného hrdiny v novelce Conan a stíny Hyrthu (Saga 1994). Ze stejného roku je poměrně zdařilý pokus o vícedílný cyklus, Tollrander, který měl začít knihou Tollrander – Klenot zakletého čaroděje (Saga 1994). Tato klasická hrdinská fantasy vypadala velice slibně, bohužel Červenák v psaní nepokračoval. Po Tollranderovi se na několik roků odmlčel a jen sporadicky publikoval tu a tam povídku.

Zlomem v jeho tvorbě se stala povídka Mŕtvi striebro nepotrebujú (Fantázia 1/1998), ve které se poprvé objevil černokněžník Rogan a jeho druh, démonický vlk Goryvlad. Na ni navázal dalšími povídkami a později i románovou trilogií Černokněžník: Vládce vlků (Wales 2003), Černokněžník: Radhostův meč (Wales 2004) a Černokněžník: Krvavý oheň (Wales 2005). Všechny dosud vydané povídky soustředil do sbírky Černokněžník: Válka s běsy (Wales 2006). O kvalitě jeho textů svědčí nejenom příznivé ohlasy čtenářů, ale i několik cen, které za práce o Roganovi získal. S povídkou Krvavý oheň, biely oheň zvítězil v roce 1999 v soutěži O nejlepší fantasy. Za text Z posvátné vody zrozená obdržel cenu Istron a za román Černokněžník: Krvavý oheň získal Cenu Akademie science fiction, fantasy a hororu v kategorii Nejlepší česká/slovenská kniha roku 2005.

Ale Červenák, to není jen Rogan. V roce 1999 scénáristicky spolupracoval na komiksu Vladnar Nesmrteľný (Fantázia 1/1999, 2/1999). Pod pseudonymem Thorleif Larssen se vrátil ke svému oblíbenci Conanovi a napsal několik jeho dalších dobrodružství. Román Conan nelítostný (Brokilon 2000) je pravděpodobně jedním z nejkrvavějších dobrodružství tohoto barbara. Nespokojen s původním Conanem a stíny Hyrthu se rozhodl knihu přepracovat do románu Conan a svatyně démonů (Brokilon 2002), který má s předlohou společného jen málo. Zatím poslední jeho prací na tomto poli je Conan a dvanáct bran pekla (Brokilon 2004). Zajímavým spojením atributů fantasy a westernu jsou jeho povídky Daždivá noc v Boot Hille (Fantázia 2/2001) či Hrdlorez (Fantázia 3/2003).

Že slovanskou fantasy neomezuje jen na jednoho hrdinu, dokázal například v povídce Strážce hvozdu (ant. Písně temných věků, Triton 2005) ze starého Ruska. Ve stejné oblasti se odehrávají i příběhy dalšího ze slibných Červenákových hrdinů – Ilji Muromce. Toho představil v povídkách Černé srdce (ant. Čas psanců, Triton 2004) a Doupě řvoucí smrti (Pevnost 2005). Ilja je i hrdinou jeho nejnovějšího projektu, trilogie Bohatýr, jejíž první knihou je román Bohatýr: Ocelové žezlo (Wales, 2006).

Do budoucích let má Ďuro spoustu ambiciózních plánů. Hodlá dokončit románovou trilogii o Muromci, která bude pokračovat romány Bohatýr: Dračí carevna a Bohatýr: Bílá věž. Připravuje i román Bivoj Běsobijce, inspirovaný staročeskými pověstmi, akční fantasy-western Štrkáč Callahan nebo pokračování Černokněžníka. Kromě toho má v hrubém konceptu připravený rozsáhlý historický epos z antického starověku nebo další výpravu do starého Ruska v druhé trilogii o Muromci, tentokrát pod názvem Bohatýři.

8. února 2007, Martin Fajkus

Diskuze k článku

Žádný příspěvek.

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).