V květnu vydalo nakladatelství Slovart ve slovenštině druhý díl Trójské trilogie – Štít hromu, jenž bezprostředně navazuje na román Pán stříbrného luku. Je potřeba zdůraznit, že se jedná o poslední kompletní knihu, kterou stvořil David Gemmell.

Hned v úvodu lze říct, že světově oblíbený autor odešel z tohoto světa ve chvíli, kdy se mu podařilo stvořit své nejkvalitnější dílo. Bere v něm čtenáře do doby starověkého Řecka, do věku válečníků a hrdinů, časů mýtů a legend. Po jeho přečtení budou fanoušci Davida Gemmella nejen potěšení touto skvělou ságou, ale zároveň i smutní z toho, že to je jeho poslední příběh, se kterým se měl možnost s námi podělit.

Gemmell ve svém díle prokládá mýtus a historii s dobrodružstvím a napětím. Pokouší se vyprávět eposy vlastním stylem. Určitě nejsou z historického hlediska úplně přesné, ale o to v těchto knihách nejde. Nejdůležitější na jeho příbězích je to, zda dokážou vtáhnou čtenáře do děje a na chvíli ho odtrhnout od reality, což u Gemmella bývá samozřejmostí. Po přečtení zůstává pocit, že čtenář prožil něco nádherného.

V Tróji se připravují olympijské hry, kde se scházejí všichni, kdo něco znamenají. Během olympiády se plánují a provádějí vraždy, zrady a podvody. Přítomní králové a hrdinové, kterým se ve zdraví podaří dočkat konce her, se musí rozhodnout, na čí straně v připravované válce budou bojovat. Žádný z nich nemůže zůstat nestranný, neboť by ohrožoval válečné přípravy, a musí se přidat na jednu či druhou stranu, nebo bude nemilosrdně odstraněn.

Do Tróji v této době přijíždí Piria, uprchlá kněžka z Ostrova blaženosti, milenka Andromache, na jejíž hlavu je vypsaná královská odměna, a Banokles a Kalliades, jediní přeživší mykénští bojovníci, kteří se zúčastnili neúspěšného přepadení trojského krále v doprovodu důvtipného vypravěče Odyssea. Všichni se zamíchají do víru událostí. Spolu s Hektorem, Helakionem a Andromache se podílejí na dalším vývoji konfliktu mezi dvěma mocnými králi Agamemnonem a Priamem.

Román Trója: Štít hromu je stejně tak dobrý, ne-li lepší než Pán stříbrného luku. Je znát, že na Lvu Makedonském si Gemmell, vyzkoušel téma starověku a v Tróji ho ve všech směrech dovedl k dokonalosti.

Na rozdíl od jiných Gemmellových románů se zde nachází mnohem méně kouzel a fantazie, a více spekulací o povaze starověké řecké společnosti a náboženství.

Někdo může tvrdit, že Trója je podána příliš rozvláčně a mnohem lépe by se četla, kdyby byla jen ve dvou knihách a zbavila se některých méně podstatných částí, a že do tři dílů je rozdělena jen proto, aby vydělala více peněz.

S tímto názorem nemohu souhlasit. První i druhý díl Tróje jsou skvělou četbou i pro české fanoušky Gemmella, kteří jinak moc slovenštinu nemusí. Velmi pochybuji, že se v nejbližší době objeví v tomto žánru něco lepšího.

A ještě malé doplnění:
Poslední díl Trójské trilogie, Pád králů, který po Gemmelově smrti dopsala jeho manželka, bude v Anglii pravděpodobně vydán v září letošního roku. Uvidíme, kdy se objeví ve slovenském vydání. Podle anglického tisku bylo v době Gemmellovy smrti napsáno zhruba 70 000 slov (cca 150 stran textu) a byly nalezeny poznámky, jak se má příběh odvíjet dál. Uvidíme, zda tato kniha uzavře Trójskou trilogii, jak se patří, a splní očekávaní fanoušků.

• David Gemmell: Troja: Štít hromu
• vydal: Slovart 2007
• překlad: Oto Havrila
• obálka: Milan Dubnický
• 420 stran / 329 Kč