Vylévání krve, Petr Schink
 |
Alternativní Amerika padesátých let. Gangsteři, krev a pach spáleného střelného prachu. Osvědčené kulisy, se kterými si Petr Schink ví setsakramentsky dobře rady. Ostatně to už víme z jeho prvotiny Špinavá práce. Protentokrát se nejedná o sbírku povídek ale o ucelenější román. Takže kdo chce, může si tipnout, do jakého rozsahu se umí trefit lépe.
Muž „netypického“ amerického jména, Charlie Parker, se vrací domů. Respektive do rodného městečka St. Joan. Důvodem není ani tolik sraz po letech s bývalými spolužáky, jako spíše potřeba zašít se před rozzuřenými kolegy, které namíchnul ve svém minulém působišti. Věřte tomu nebo ne, ale zasloužený odpočinek v poklidném městečku není hlavní náplní jeho pobytu v rodném městě. Zaplete se do války místních gangů, v níž jeho stopy nejsou doprovázeny jen hromadami mrtvol, ale i krvavými stíny minulosti.
Přečtěte si i DRUHOU RECENZI NA VYLÉVÁNÍ KRVE
Zápletka Vylévání krve může připomínat obehrané klišé. Kdo očekává klamný manévr přeměňující na první pohled jednoduchou zápletku v originální dějovou linii překypující pestrými zvraty, bude zklamán jako v momentu rozbalení ponožek pod vánočním stromkem. Příběh románu není špatný ani nudný, sem tam i zvrat se objeví, jen je všechno čitelné a ohrané, jako babiččina oblíbená gramofonová deska. Jenže Petr Schink není spisovatel, který by oslňoval komplikovaným dějem. Jeho zbraně jsou naládovány odlišnou municí.
V první komoře má nabito precizně zpracovanou psychologií postav. Čtenář se doslova vpije pod kůži Charlieho Parkera a přesvědčí se, že nechce řešit stejná dilemata. Petr Schink je jeden z mála autorů, který se nebojí jinak kladného hlavního hrdinu, nechat občas z nutnosti udělat něco nepěkného. Tu odstřelit dítko, tu umlátit parťáka železnou holí. Nedá se nic dělat, ani gangster nemá lehký chleba.
Přečtěte si EXKLUZIVNÍ UKÁZKU Z VYLÉVÁNÍ KRVE
Jedním výstřelem se ale munice v Schinkově spisovatelském revolveru nevybije. Ledově zasáhne atmosféra jeho příběhů. Jako by čtenář stál vedle mafiánů, když do sebe navzájem vyprazdňují kulaté zásobníky Tomíka. Této silné stránky jsme si již mohli všimnout u jeho kratších prací a ani ve svém prvním uceleném románu nezůstal Petr Schink nic dlužen. I když s jednolitostí textu Vylevání krve to není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Hlavní dějovou linii totiž doplňuje retrospektiva, která je složena z krátkých povídkových příhod mladého Charlieho. Tudíž se Schink úplně od povídkaření oprostit nedokázal, ale nevadí. O to pestřejší mix vznikl.
Jak vidno, ze své ozkoušené bubínkové flinty Petr Schink střílí výborně. Ovšem jeho muška na příběh již nemíří tak dobře. Fanoušci nad tím jen mávnou rukou a budou mít pravdu, protože tentokrát nejde o stěžejní záležitost. Přestože dějová linie není hlavní devizou jeho prací, čtenáře neodolatelně vtáhne atmosféra a brilantní popis vnitřního psychologického boje hlavního hrdiny, který se drží jen krůček od situace, kdy mu takzvaně škrábne v hrnku. Ovšem překročení poslední překážky by posunulo dílko do vyšší ligy. A že by se jednalo o postup do extraligy, je bezpochyby.
- Petr Schink: Vylévání krve
- Epocha, 2011
- 320 stran / 259 Kč
