Pernští delfíni, Anne McCaffreyová
 |
Pernští delfíni jsou již pátým dílem, patřícím do rozsáhlého cyklu Anne McCaffreyové o Drakenech z Pernu, kromě hlavní série spisovatelka napsala i mnoho dalších povídek z prostředí Pernské planety. Stěžejní zápletkou všech je boj obyvatel proti zlořečeným Vláknům, které se na zemi dostávají ze sousední planety Krvavice.
Hned v úvodu se ocitáme (v minulosti) 102 let po přistání, kdy nové
obyvatelstvo sužují Vlákna, vysávající energii ze všeho živého. Vlákna
se tak stávají pro lidi smrtelným nebezpečím a jedinou možností, jak se
před nimi skrýt jsou kamenná obydlí. V moři se však ze smrtonosných
Vláken stává velká pochoutka pro delfíny. Ti se stejně jako lidé dostali
na Pern ve vesmírných plavidlech.
Lidé delfínům dokázali geneticky zvýšit jejich mozkovou kapacitu natolik,
že byli schopni mluvit skoro stejně dobře jako oni sami. Obyvatelstvo mělo
s delfíny vždy pevné pouto. Oni plavcům pomáhali od parazitických
mihulí, které se delfínům přisávaly na tělo a delfíni lidem přinášeli
podrobné informace o počasí a změnách na mořském dně.
Nyní jsou však lidé zaneprázdněni bojem s Vlákny a na pouto s delfíny a
sliby, které jim dali, začínají pomalu, ale jistě zapomínat. Delfínům
nezbývá než čekat , kdy opět nastane ta pravá doba a mořem s nimi
poplují jejich delfínáři.
O několik set let později vyplouvá rybář Alemi se svým malým přítelem Readisem na lov ryb. V krátkém okamžiku jsou vtaženi do mořské bouře, jenž převrhne jejich loď. Před utonutím je zachrání delfíni, kteří, na rozdíl od lidí, nezapomněli na své závazky. Readis s Alemim nedokážou skrýt svůj údiv ve chvíli, kdy na ně zvláštní tvorové poprvé promluví. Oba zatouží dozvědět se o těchto pozoruhodných plavcích mnohem víc. Pro delfíny by se tak mohlo blýskat na lepší časy.
Pro člověka, který čte příběhy o drakenech od samého začátku se
Pernští delfíni stávají jakousi povinností, leč zde například
o drakeny ani tolik nejde. Naproti tomu nedokážu posoudit, jak důležité
může být přečtení knihy do budoucna, protože není jisté, že celá
záležitost s delfíny bude touto knihou uzavřena. Přesto by na hlavní
drakení příběh, nemusel mít tak velký dopad a hlavní okamžiky budou
jistě zaznamenány i v pokračování.
Naopak pro toho, kdo se s předchozími díly nikdy nesetkal, může z knihy
pociťovat zklamání. Každopádně z celého příběhu má člověk vcelku
rozporuplné pocity. Ani průběžné seznamování s Pernem nemusí stačit na
to, aby se čtenář úplně dostal do obrazu děje, který se na této planetě
vlastně odehrává a jak to na Pernu všechno chodí.
Pokud po knize sáhne milovník delfínů, ani on nemusí dostat po čem
toužil. Navzdory obálce i anotaci, obsahově se jedná o postupném
rozvíjení přístupu, který lidé k delfínům zaujímají, než o samotné
vodní tvory.
Z první půlky příběhu na čtenáře dopadá pocit, že snad každá
žena na Pernu je buď těhotná, nebo musí po těhotenství proklatě toužit.
A věřte, že první možnost je častější než ta druhá. Dnes zní
myšlenka, že žena tu je od toho, aby měla děti, poněkud nepatřičně.
Přinejmenším.
Nepříliš dobře je i vystavěna příběhová linie, která se od delfínů
často odklání i naprosto jiným směrem. Především častá změna
pohledů v příběhu, kdy v jednu chvíli řešíme problémy cechů,
v druhé pozemkové nesrovnalosti a snad až na konci se opravdu dostáváme
k delfínům, abychom od nich mohli opět rychle prchnout, se stává poměrně
otravná.
Pro někoho může být toto přeskakování zajímavé, mě však spíš
iritovalo. Než si čtenář zvykne na to, co se před ním odehrává a
zařadí si okamžik na správné místo, nachází se opět naprosto jinde.
Celý příběh je určen především pro ty, kterým nedělá problém
odtrhnout se od jedné věci a začít dělat věc novou.
Možná je to však cílem spisovatelky, celou myšlenku díla rozvíjet postupně a jen velmi pomalu, aby až na konci mohla čtenáři předestřít , o co vlastně celou dobu mělo jít. I přesto se dá říci, že hlavní postavou celého příběhu je chlapec Readis, jehož záchranou delfíny vlastně celý příběh začíná. Společně s jeho dospíváním sledujeme, jak si lidé stále více uvědomují, v čem všem jim můžou být delfíni užiteční. Ke cti autorky slouží, že se nesnažila postavy vykreslit jako dokonalé lidské bytosti. A tak se Readis musí vypořádat se svým nelehkým hendikepem.
Kniha jednoduše působí trochu vrtkavým dojmem, jako by spisovatelka
občas nevěděla co psát – některé dialogy tak zcela pozbývají svůj
účel. Pokud by se někdo rozhodl přeskočit nějakou kapitolu, nemělo by mu
dělat zase tak velký problém opět se zařadit – přesně tohle totiž
dělá celou dobu.Neustále se musí snažit porozumět textu a určit kam
patří a na co odkazuje.
Celá kniha obsahuje spoustu zápletek a přitom je můj konečný pocit z ní,
že je vlastně bezdějová. Děj je v hlavních pasážích utnut a my se
výsledek dovíme až poté. Okolnosti dění jsou sděleny až až po
události, která sama byla vypuštěna. Pernští delfíni jsou takovým tím
příběhovým průměrem, který neurazí, ale člověk ani netouží si ho
v brzké době přečíst znovu. Snad by se ale nemělo ani jednat o něco, co
by člověk nedotčené odložil.
 |
- McCaffrey, Ann: Pernští delfíni.
- Překlad Jan Mrlík.
- Obálka Lubomír Kupčík.
- TRITON, Praha 2011
- 320 stran / 309 Kč.