Dítě Skály, Petra Neomillnerová
 |
Petra Neomillnerová si již na české fantasy scéně udělala jméno jako autorka drsně a realisticky pojatých fantasy s ostrými hrdinkami, které se jen tak nesesypou a pro ránu nejdou daleko. Ani v románu Dítě Skály se autorka příliš nevzdaluje od svého obvyklého prostředí – středověk s trochou magie navíc.
Hrdinkou knihy je Alke – čarodějka ze Skály, temné magické školy, která vychovává ty nejdrsnější válečné čaroděje, kteří za příslušný žold a podíl na moci pracují pro toho, kdo nabídne nejlepší cenu. Jejich síla je obrovská a svědomí nulové, kdo se neubrání, nezasluhuje milost.
Alke je nadanou absolventkou Skály přidělenou mocnému klientovi, ale spojenectví se mění a místo odměny za vyhranou válku ji čeká soud za válečné zločiny a potupný návrat do školy, jejíž představení s ní mají speciální úmysly. Existuje totiž věštba o dítěti Černé Luny, rituálně počatém při zatmění, jehož síla dokáže změnit svět. Alke však z tohoto osudu není nijak nadšená, protože šance na přežití matky této démonické zrůdy nejsou vysoké.
Autorka barvitě popsala čarodějnou školu ve Skále, která je přesným opakem Bradavic Harryho Pottera. Místo chápavých učitelů bojujících proti pánovi zla je ve Skále banda perverzních pedofilních sexuálních násilníků a sadistů, pro které výuka splývá s mučením a znásilňováním žáků/obětí. Jediným používaným výchovným prvkem je bolest, která je opakována až do úplného podrobení žáků školy.
I mezi učiteli navzájem vládne pouze zákon silnějšího. Představeným se můžete stát po likvidaci svého předchůdce a vláda je praktikována strachem a bolestivými tresty. Skála i svět kolem jsou popsány jako místo, ve kterém byste rozhodně nechtěli žít.
Sama hrdinka školu „absolvovala“ a je jedním z mála dětí, které přežily a staly se mágy. Následky zanechané školou na hrdince jsou jedním z hlavních témat knihy. Čarodějce Alke občas dělá partnera v hovoru její protiklad – mírumilovný druid vychovávaný v souladu s přírodou uprostřed moudrých lesů – jindy bývalý představený školy, jeden ze sadistických mučitelů, kteří Alke za pomoci bolesti a znásilňování vštěpovali kázeň a znalosti magie.
Děj knihy osciluje mezi popisy vraždění, mučení a násilných sexuálních praktik a filozoficky pojatými pasážemi rozebírajícími úlohu člověka ve světě, roli milosrdenství oproti zákonu silnějšího a praktikám mocných.
Svět je opravdu vykreslen syrově realisticky a v podání autorky překypuje brutalitou a sexem do takové míry, že hraničí se sadomasochistickou pornografií. Kulhánkovy krvavé masakry jsou psány lehkou rukou a s nadhledem, který z nich dělá sice krvavou, ale přesto nevážně pojatou grotesku. Neomillnerová zachovává naprosto vážný rámec, který sice zdaleka není tak krvavý, ale svou surovostí a vážností je daleko působivější a depresivnější.
Nikde žádný hrdina, jen hrdlořezové rozpálení krvavou válečnou lázní, temní mágové, zrádní politici a proradní spojenci. Místo slavných vítězství jen hromady mrtvol, plenění a znásilňovaní, které autorka nikdy neopomene zdůraznit. Milosrdní zákonitě prohrávají a jsou umučeni.
Závěr románu sice vnáší do ponurého světa trošku světlejší tóny a rovněž Alke není k vybraným osobám úplně necitelná, ale celek působí velice temně. Netrpím přehnaným jemnocitem a varování „není vhodné pro mládež“ beru jako dobrý reklamní trik, ale tato kniha opravdu není vhodná pro mládež a nedoporučil bych ji ani méně otrlým dospělým. Zapomeňte na krásné elfy a dobré konce, dokonce i předchozí realistické fantasy Petry Neomillnerové blednou před bezútěšnou brutalitou této knihy a cynickou hrdinkou bez svědomí.
Kniha nemá nijak svižný spád, dokonce by se dalo říci, že se vleče. Některé akční pasáže sice hezky odsýpají, ale většinu knihy zabírají dialogy a vnitřní promluvy hrdinky. Ledově chladné uvažování čarodějky také nijak neulehčuje čtení a o nějakém ztotožnění s hrdinou nemůže být ani řeči.
Váhám, jak zhodnotit psychologii hrdinů. Těžko lze mezi nimi nalézt někoho psychicky zdravého – buď jsou to absolventi Skály, tedy prvotřídní psychotici, nebo současní žáci Skály, tedy děti s těžkým traumatem, se kterým již mnohdy do Skály přišly. Druid, jako zástupce světlé strany, je zase charakterizován jako submisivní otrok hlavní hrdinky bez vůle k prosazení vlastních názorů.
Závěrem mohu knihu zhodnotit jako velice temný a nadmíru násilný román s pomalým dějem, ve kterém si autorka libuje v popisech mučení a perverzního sexu, které jsou prokládány filozofujícími rozpravami. Kniha si jistě najde fanoušky, ale já raději sáhnu po některém z mnoha jiných autorčiných románů, které jsou přece jen o hodný kus přístupnější běžnému čtenáři.
- Petra Neomillnerová: Dítě Skály
- vydal: Brokilon, Praha 2009
- obálka: Lubomír Kupčík
- 320 stran / 238 Kč
