Valnirova zhouba, Nathan Long
 |
Válka je ve světě Warhammeru poměrně všední záležitostí. A to i v tak „civilizovaných“ končinách, jako je Říše. Neustále se opakující invaze armád Chaosu, nájezdy barbarů i nekonečné třenice mezi šlechtici dělají z vojenského řemesla velmi žádanou, ačkoliv poměrně nebezpečnou specializaci. I když, ani život ostatních obyvatel Říše není žádnou procházkou růžovým sadem a jako voják dostane člověk alespoň do ruky zbraň. Většinou přitom ví, proti komu vlastně bojuje, a občas dokonce i to, zač umírá. Navíc taková válka s sebou přináší celou škálu nejrůznějších příležitostí pro podnikavější jedince, od válečné kořisti ve formě zlata a šperků až po nějaké ty hrdinské šrámy a spoustu hrůzostrašných historek, kterými je možné následně okouzlovat krásné dámy v něžném soukromí jejich budoárů… Alespoň s takovými představami jel do boje s pohanskými hordami v Kislevu Reiner Hetsau, jenž se za takového podnikavého jedince pokládal.
Jenže už po pár dnech šly všechny jeho pečlivě sestavené plány k čertu. Reiner byl raněn hned v prvním boji, a tak zatímco ostatní vojáci jeho pluku zatlačovali pohanské hordy až kamsi do pustin Chaosu, on musel dřepět v jakési pohraniční díře a nudit se. Příležitost k hrdinským činům se však nakonec našla i tady, to když čirou náhodou odhalil čarodějnici přestrojenou za Shallyinu sestru, a zabil ji dříve, než mohla začít škodit armádě. Je zde ovšem jistý malý problém. Nikdo mu totiž nevěří, že ona svatá žena byla skutečně zlou čarodějnicí. A tak se milý Reiner zčistajasna ocitá v base, odkud má vést jeho další cesta přímo na šibenici.
Není tedy divu, že když mu baron Albrecht Valdenheim nabídne výměnou za účast v jisté tajné misi odložení popravy a případně i příslib budoucí milosti, neváhá ani chvíli a přijímá. A není sám, kromě něj jsou na tuto akci „přihlášeni“ i další odsouzenci. Ovšem Valdenheim není žádný hlupák, takže si každého z naverbovaných pojistí cejchem, který jim prakticky znemožňuje útěk. Na druhou stranu, mise vypadá na první pohled až banálně prostě. Reiner má spolu s ostatními doprovázet zbožnou ženu do vypáleného kláštera, aby tu vyzvedla vzácnou svatou relikvii. V okolí kláštera se ovšem stále pohybují Kurgani, nelítostní barbarští nájezdníci, takže dostat se na místo a zase zpátky bez úhony nebude tak jednoduché. Navíc žena, kterou má podivná eskorta doprovázet, je Shallyina abatyše lady Magda Bandauerová. A Reiner nemá na své poslední setkání se Shallyinou sestrou zrovna příjemné vzpomínky…
Na počátku vzbuzuje Longův příběh jisté asociace se slavným válečným filmem Tucet špinavců. Také zde je jednotka vytvořená z trestanců, kterým je odložen hrdelní trest, aby většina z nich mohla zemřít pro dobro Říše (potažmo tedy barona Albrechta). Cílem však není likvidace velících důstojníků protivníka (ačkoliv implementace tohoto nápadu do světa Warhammeru by mohla přinést velmi zajímavé výsledky), ale „pouhý“ doprovod lady Magdy do zničeného kláštera a zpět. I tady jde ale o krk, protože Kurgani nejsou žádná ořezávátka, ale pořádně ostří bijci. Vlastní doprovod abatyše však je pouhým odpoledním čajíčkem proti tomu, co začne dít potom. Hetsau se hrou osudu (a částečně i vlastním přičiněním) stane samozvaným velitelem prazvláštní jednotky a pokouší se „své“ muže dovést zpět v co nejživějším stavu. A protože mezi ním a svobodou stojí početná horda Kurganů, musí se pořádně snažit.
Ale dost o ději příběhu, pojďme si raději představit jeho protagonisty. Hlavním hrdinou je samozřejmě Reiner Hetsau, z jehož pohledu také autor příběh vypráví. Tento chlapík se neustále snaží čtenáře přesvědčit o tom, že je egoistický sobec, kterému záleží jen na sobě samém. A dává do toho skutečně celé srdce. Jenže jeho činy často svědčí o něčem úplně jiném. Dokonce se zmůže i na skutečný hrdinský skutek, ačkoliv se ho okamžitě pokouší omluvit vlastním prospěchem. Ale čtenář prostě ví své. Hetsau totiž patří k sortě sympatických darebáků, kteří mají styl a okamžitě si získají přízeň čitatele mazaností, s níž řeší problémy, do kterých se prostě musí dostat. A to, že se mu čtenář může dívat „do hlavy“ a poznávat jeho nejtajnější myšlenky i komentáře, ještě zvyšuje jeho přitažlivost.
Ačkoliv se to zpočátku moc nezdá, je Reiner Hetsau skutečně vůdčí typ, který dokáže ostatní přesvědčit, aby ho následovali, což ho zákonitě vede ke střetu s největším rivalem na roli přirozeného vůdce jednotky, rytířem Erichem von Eisenbergem. Ten je přímo prototypem nabubřelého a vrcholně nedůtklivého šlechtice, který neochvějně věří ve vlastní výjimečnost a prosazuje dodržování „rytířských“ ctností a výsad svého stavu za všech okolností. To je také důvod, proč se ocitl ve vězení. A to je také důvod, proč Reinera nemůže ani cítit. Ovšem z předchozích vět je celkem jasné, že si svým přístupem mezi ostatními moc fanoušků nezískal. Zbytek jednotky pak tvoří nejroztodivnější sbírka podivných existencí. Je tu sapér s ohromnou silou, což je jeho přednost i prokletí, dále nerozlučná dvojice kopiníků, jízlivý felčar, zbabělý dělostřelec, všeho schopný žoldák i mladičký lukostřelec, jenž zabil svého spolunocležníka. A tahle nesourodá parta musí spojit síly, pokud chce akci přežít. Už první boj pak oddělí plevy od zrna…
Svižně se odvíjející příběh je neobyčejně chytlavý, takže už po několika stránkách vtáhne čtenáře do děje a přiměje ho prožívat události spolu s jejich přímými účastníky. Long velmi zdařile kombinuje dobrodružství s rychlou akcí a koření ho hororovými prvky tak, aby jeho story co nejpřirozeněji zapadla do temné atmosféry světu Warhammeru. A daří se mu to víc než dobře. Přímočaře vedený text pojatý jako jednovrstevné dobrodružství stojí zejména na postavě hlavního hrdiny, kterému ovšem ostatní protagonisté zdatně nahrávají. Nechybí tu ani příslovečná troška humoru na odlehčení, ovšem celkové vyznění je veskrze vážné. Valnirova zhouba se je velmi příjemným překvapením, které potěší a pobaví. A přestože román tvoří uzavřené dobrodružství, ponechal si autor na konci dost manévrovacího prostoru pro pokračování v dalších dílech cyklu nazvaného Temná srdce. Už se na ně těším.
- Nathan Long: Valnirova zhouba
- překlad: Radek Mandovec
- obálka: Adrian Smith
- vydal: Polaris, Frenštát p. Radhoštěm 2009
- 264 stran / 209 Kč
