Po drobném zakolísání u Planety mezi dvěma slunci je tu Robert Fabian, jak ho známe a Mariňáků. Tentokráte z civilnější vlny přeladil zpět na starou dobrou 100% vojenskou, která, ruku na srdce, ho nejen skvěle uvedla, ale která mu dokonale sedí. Je to opět skvělá akce, která začíná téměř dobrovolným vstupem do armády, pokračuje téměř pohodovým výcvikem a první, téměř poklidnou akcí končí. Svým rozsahem se Carpe Diem vyhnulo možnosti být vydáno v jediném svazku standardního formátu, který nakladatelství Straky na vrbě zvolilo, a zřejmě z tohoto důvodu (doufejme) byl rozdělen na dvě části…

Povedená military sf. Na začátku je chlapík jménem Porter, člen jedné mafiánské organizace, zatčen policií (k této části knihy se také vztahuje obálka knihy). Dostává na výběr: buď jít do dolů, nebo do armády. A tak se záhy ocitá ve výcvikovém středisku námořní pěchoty, kde spolu s dalšími kadety – členy družstva dostává do těla. Prakticky celá kniha se pak věnuje výcviku. Zde se setkáváme s tím, s čím jsme se setkali v jiných militaristicky zaměřených příbězích (ať už sf jako „Hvězdná pěchota“ nebo válečných filmech jako Kubrickova „Olověná vesta“). Máme zde tvrdého seržanta, který vede výcvik (neboli „starej z..d“:)), noční poplachy, simulované akce, atd.. Někteří výcvik nezvládají, jiní v sobě objevují nové schopnosti a nadšení. Mezi muži postupně vzniká pevné přátelství a soudržnost. Prostě nic, co bychom nečetli nebo neviděli jinde. Ale co s tím, když znovu funguje a Fabian prostě umí.:)

Tak o tom celém je první díl, na první skutečnou akci si musíme počkat do dalšího dílu.:)