Noční hlídka dnes již není rozhodně neznámý pojem. Kniha se dočkala dalších dvou dílů, zfilmování a na její motivy vyšla stejnojmená hra. Již toto svědčí o tom že tento román má solidní potenciál. Ale rovnou k příběhu. V našem milém světe se odehrává boj mezi Denní a Noční hlídkou, kdy jsou vyjímečně obě strany stejně silné. Navíc zde je Šerá zóna která patří skupině zvané Jiní. Nelze v tomto příběhu tu relativně horší stranu Denní označit za vyloženě špatnou, nechce zničit svět a vyvolat chaos. Takže tu není nic strikně rozděleno na bíle a černé což je rozhodně velký plus k příběhu a k myšlenkám postav. Kniha se velmi příjemně čte a rychle ubíhá dějová linka, přednáší až filozofické otázky nad životem, přichází se svěžím a zajímavým stylem oprotu Západním spisovatelům. Suma sumárum tato kniha nezklame, a přináší kvalitní zážitek.

Přiznávám na rovinu, že nejdříve shlédl film, který mne navnadil k přečtení předlohy. Nápad, že mezi námi žijí Jiní - nadaní nějakými nadpřirozenými schopnostmi - kteří se přidají buď ke Světlé, nebo Temné straně, které spolu žijí v křehkém příměří a proto na sebe nazájem dohlížejí, aby ani jeden příliš nezasahoval do světa lidí, mne uchvátila. Proto jsem nemeškal a přečetl knihu co nejdříve. A... film byl zapomenut! :) Překvapilo mne, že příběh filmu více méně kopíruje pouze jednu ze tří novel, které tvoří knihu (nemluvě samozřejmě o dalších úpravách, ale to sem nepatří). Ano, kniha je složena ze tří příběhu spojených postavou Antona Goroděckého, příslušníka Světlých a člena Noční hlídky, která dohlíží na dodržování rovnováhy (Temní zas mají Denní hlídku). Kličkování mezi tím co je dobré a co ne (problém, jenž e třeba řešit kupodivu i na straně Světlých), neustálé intrikování a paranoia spojená s neustálým očekáváním propuknuvšího konfliktu, je něčím co se Lukjaněnkovi povedlo na jedničku. Už dlouho se mi do ruky nedostal příběh, který by tak podrobně rozebíral problematiku dobra a zla. Temné totiž nelze zcela jasně prohlásit za zlé. A Světlí nejsou zas tak jednoznačně dobří. Vlastně mi to celé připomnělo studenou válku mezi USA a SSSR. A čtenář si nemohl přát lepšího průvodce po tomto svět, než je Anton (který je zároveň vypravěčem). Jasný a opravdový klaďas, který je mimořádně sympatický - jde vlastně o obyčejného chlapíka, který se jen snaží dělat to, co považuje za správné, navíc má dobrý smysl pro humor (a dle mého rovněž dobrý hudební vkus - tedy ruskou moderní hudbu příliš neznám, ale u těch ostatních bych si s Antonem často docela rozuměl:)) Zajímavý děj plný napětí a nabízející mnoho otázek o etice (ale nebojte, nedočkáte se nějakého morálního kázání), rovněž zajímavé a živoucí postavy a k tomu přece jen neokoukané prostředí Moskvy (v posledním příběhu částečně i ruského "chatařského" venkova) to vše je zárukou výborného čtenářského zážitku. Nelze nedoporučit.