Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677

Se střelnou zbraní vyrobíš větší hromadu mrtvol mnohem rychleji! , rozhovor s Petrem Schinkem

Petr Schink

Se střelnou zbraní vyrobíš větší hromadu mrtvol mnohem rychleji!
To je podle Petra Schinka jeden z důvodů, proč hrdinové jeho příběhů sahají raději po pistolích, puškách či automatech než mečích a dýkách. A hlavní postava jeho nejnovější knihy mu dává za pravdu. Fastynger van Hauten je pistolník, který to se svými opakovacími pistolemi značky Sterlinger opravdu umí. Což je nadání, které se mu v drsném okolním světě více než hodí. Obzvláště, když ho jeho stvořitel nutí vrhat se z jednoho šíleného dobrodružství do dalšího, ještě šílenějšího. Nemusím ani dodávat, že téměř vždy mu jde o život…

Na pultech knihkupectví se přednedávnem objevila tvoje druhá kniha Století páry. Můžeš ji trochu čtenářům přiblížit?
Pokud už jste někdy slyšeli pojem „steampunk“, máte usnadněnou startovní pozici. A pro zbytek kulturních ignorantů: jde o ucelený soubor příběhů, odehrávajících se ve světě, jemuž doposud vládli mágové (v tomto případě metafysikové), mytická stvoření a podobná havěť. A do téhle fantasy selanky vpadla průmyslová revoluce jako šutr do kýblu hov… erhm. Parní vlaky se prodírají druidskými hájky, genetičtí mutanti si v hospodě dávají páku s magickými golemy a tak dále.

ČEKÁTE HERYPOTRA S KOUZELNOU HŮLKOU A ONI VÁS ROZŠMELCUJÍ KULOMETEM MAXIM

Ve své knižní prvotině Špinavá práce ses etabloval příběhy, které měly blízko ke gangsterkám v americkém stylu. Století páry je úplně jiný šálek čaje. Co tě vedlo k takové změně kurzu?
Styl padesátých let, gangsterky a ostré hochy v kloboucích s měkkou krempou a s mašinkvérem proklatě nízko mám pořád rád, ale člověk si musí občas odpočinout, najet na novou kolej.

Schink - Špinavá práce

Navíc oba světy nejsou zas tak odlišné – oba jsou mírně pozměněnou verzí zavedeného kánonu (gangsterky a tradiční fantasy) a právě to na nich může být fascinující a poutavé. Čekáte herypotra s kouzelnou hůlkou a on vás někdo rozšmelcuje kulometem Maxim. Oba světy jsou taky krutá a nelítostná místa a každý se musí ohánět, aby neskončil se zatraceně těžkými botami značky Beton na dně řeky nebo jako krmná kaše značky Papánek pro geneticky modifikované troly.

Když už jsi zmínil ty mašinkvéry a maximy – v tvých příbězích se to jen hemží palnými zbraněmi. Co tě na nich tak fascinuje a proč je mají hrdinové raději než meče a nože?
Dvě slova – kvóta mrtvol. Se střelnou zbraní vyrobíš větší hromadu mrtvol daleko rychleji než s nějakým nabroušeným párátkem. A to se počítá!
Meče mám rád, a dokonce jsem si prošel kulhánkovskou fascinací katanami, ale podíváme-li se na to z freudovského hlediska, jsou všechny zbraně taková prodloužení našeho… ega! A já budu mít mnohem radši ego mechanické a plivající kusy rozžhaveného olova než se ohánět mírně narezlým a možná i zubatým egem, závislým na tom, jak moc mám unavené ruce. Hmmm – ego, s tím si člověk vyhraje. :-)

Ale zpátky ke Století páry. To se odehrává ve světě, ve které se potkává technika s metafysikou. Proč právě takový svět? Můžeš prozradit, jak vznikal?
Musím se s hrdostí udat, že stejně jako v případě Špinavé práce, i tentokráte je zdrojem mé inspirace počítačová hra. U ŠP to byl notoricky známý a skvělý Fallout, u SP (teď jsem si uvědomil, že obě knihy mají stejné iniciály!) pak o něco méně známé, ale neméně povedené Arcanum. Nejde ovšem o žádné vykrádačky (aspoň doufám, podvědomí je svině), spíš by se dalo mluvit o inspiraci atmosférou a silným herním zážitkem. Prostě prožitek, který člověka nutí k vytvoření něčeho vlastního.

MOŽNÁ BYCH SI MĚL PROMLUVIT S DOBRÝM PSYCHOANALYTIKEM

Schink Petr: Století páry

Hlavní hrdina Století páry není zrovna výlupek ctností. Kdo je vlastně Fastynger van Hauten a z čeho vznikl?
Dá se říct, že všechny svoje hrdiny sekám z jednoho mustru (a mnozí mi to vyčítají), který má svůj prapůvod v mé osobnosti. Je v tom kousek snílkovství a hlavně pořádný kus zastydlé puberty. Na papíře si užívám dobrodružství, o kterém bych v reálném životě nechtěl ani slyšet. Když si jen pomyslím, kolikrát jsem svým hrdinům zlomil nos, polámal žebra, shodil je z výšky, postřelil… možná bych si měl promluvit s nějakým dobrým psychoanalytikem…

Proč právě jméno van Hauten?
To jsem tak jednou seděl s tužkou mezi zuby a hloubal nad nesmrtelností chrousta, když tu mi padl zrak na pikslu od holandského kakaa s názvem Van Houten. To je celé; teda ještě jsem změnil jedno písmenko. Ale uznejte – Fastynger van Hauten, to zní hrdě. A to kakao bylo zatraceně dobré.

Tvůj hrdina je většinou proklatě realistický, rozhodně si o světě kolem sebe nedělá žádné iluze a vždy raději počítá s tím nejhorším. Co z něj udělalo takového pesimistu?
Život.

V jednom ohledu ovšem zůstává romantikem – ve vztahu k ženám. Jak je vlastně vidí takový drsňák jako on?
Vzhledem k tomu, co jsem přiznal o pár otázek výše, je mi to teď kapku žinantní. A opravdu jsem takový drsňák, jo? :-)

A CO BYS ŘEKL, KDYBYCH S TEBOU VYKOLEJIL VLAK…

Patříš k autorům, kteří prožívají příběh spolu s hlavními hrdiny, nebo jsi jen nezaujatý pozorovatel?
Úplně se ztotožnit přeci jen není možné. Občas si říkám – tak ty nechceš chcípnout, zmetku? A co bys řekl, kdybych s tebou vykolejil vlak… a pak tě střelíme do hlavy, schválně, jestli to rozchodíš. No a on to rozchodí, potvora. Ale aspoň máte o čem číst.

Schink Petr: JFK 8 - Kalibr .45

Říká se, že většina spisovatelů promítá do svých hrdinů něco ze sebe. Co z Petra Schinka je ve Fastyngerovi, a naopak, co z Fastyngera je v Petru Schinkovi?
Budu ignorovat silně homoerotický podtón této otázky a pokusím se rozvinout, co jsem už svinul. Fastynger je drsnější, silnější a protřelejší mé já, které bych asi nikdy nechtěl potkat. Na druhou stranu se kdesi v nitru tohoto nadpřirozeného bijce a lamače dívčích srdcí chvěje jako motýlek v síti křehká a citlivá dušička, kterou občas nechám problesknout a trochu tím zamíchám dějem.

Můžeš prozradit, jakým stylem píšeš? Jsi spíše typ plánovače, nebo sázíš na to, že se příběh nějak vyvrbí sám v průběhu děje?
Plánování mi nikdy nešlo, hlavně mě to nebavilo. Nahodím situaci a koukám, jak se s tím postavy poperou. Mezitím dostávám další nápady na podzápletky na takových zajímavých místech, jako je autobus (pak vždycky usnu a zapomenu, co mě napadlo), záchod (pak vždycky zatla… no nic) apod. Je to někdy nepříjemně znát a musím přepisovat, protože mi různě plandají nezauzlované konce, a pokud si člověk nedá pozor, může se děj stát snadno repetitivní.

Svět Století páry je příliš dobře vymyšlený, než abys ho použil jen pro van Hautena. Plánuješ nějaké další příběhy z tohoto světa? A co Fastynger? Objeví se znovu v nějaké blízké době? Co třeba román?
Plánuju. S Fastyngerem. Třeba román. Stačí?

To jsem chtěl slyšet. Ale nemyslíš, že by si van Hauten zasloužil trochu zvětšit palebnou sílu? Vzhledem k tomu románu…
Ty mi čteš myšlenky. Nebo jsi možná podobně postižený jedinec jako já. Nechte se překvapit.

Připravuješ kromě románu s Fastyngerem i něco jiného? Čím nás hodláš překvapit?
V současnosti potím krev a přepisuju pokračování příběhů Charlieho Parkera. Leží mi na disku už dlouhou dobu a přepisuju ho asi posedmé, a jen pevně doufám, že to s každým mým zásahem není horší a horší.

19. března 2010, Martin Fajkus

Diskuze k článku

Ad Se střelnou zbraní vyrobíš větší hromadu mrtvol mnohem rychleji!
Locksley - 20. 03. 2010 23:01

Super rozhovor.

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).