Daniel Abraham prokázal už ve svých předchozích česky vydaných dílech, ať už šlo o Stíny v létě nebo pentalogii Mince a dýka, že je mistrem pomalých vyprávění, kde se zajímavé postavy setkávají v komplexních fantasy světech a kde události nabývají na významu pomalu, ale jistě. V Ostří snu, nejnovějším přírůstku do tvorby, tento styl dovedl k dokonalosti. Bude to ale čtenářům stačit?

Věk popela, první kniha Kitamarské trilogie, sledoval detektivní zápletku z rozsáhlého pseudostředověkého města, kde se pouliční zlodějka zapletla do pletich a magie, které ji dalece přesahovaly. Druhý díl Ostří snu v rozehraných událostech ovšem nepokračuje, nýbrž se vrací na počátek příběhu a vypráví ho znovu, avšak s jinými hlavními postavami. Netypické rozvržení fantasy trilogie, kterou můžeme podle všeho opět očekávat i v závěrečném svazku, tak čtenářům dává možnost na události nahlédnout i z jiné strany, než jakou jsme znali doposud. A právě tady se ukazuje Abrahamovo mistrovství.

A byla láska převeliká

Garret Levý je nejstarším synem, a tedy dědicem jedné z důležitějších obchodnických rodin Kitamaru. Po dlouhých letech úspěchů se ovšem klan dostal na tenký led, a tak rodiče přijdou s plánem nešťastnou situaci zvrátit strategickým sňatkem mezi Garretem a cizinkou z dálných krajin. Jenže mladík v nestřeženou chvíli zahoří láskou k někomu úplně jinému – zjevně bohaté dívce, kterou náhodou potká na zábavě. Tou dobou ale ještě netuší, že její jméno je Elen a Sal a že její otec právě usedl na městský trůn. A jaké nepříjemnosti i potěšení jí románek s neurozeným bude stát.

Oproti detektivně-špionážní lince Věku popela působí základní zápletka Ostří snu poněkud nezajímavě, obzvlášť proto, že jde o ohraný příběh o lásce na první pohled mezi dvěma jedinci z různých společenských kast. Elen a Garret se sice musí na milostná dostaveníčka plížit, autor se ale spíš než na zajímavou akci mnohem víc soustředí na jejich každodenní život. I ten prochází během roku, kdy je sledujeme, jistým vývojem (obzvlášť v Garretově případě) a v několika momentech do nich zasáhnou i větší městské události a hrdinové prvního dílu. Napětí tedy autor dokáže držet. Přesto se člověk nemůže ubránit dojmu, že zajímavou zápletku jsme si už v této trilogii odbyli a nyní k ní dokreslujeme širší obrázek.

Nyní vyšší vrstvy společnosti

Posouvá se ostatně i optika vyprávění. Zatímco dříve jsme měli v hledáčku především městskou chudinu a podvratné živly, nyní sledujeme vyšší vrstvy obyvatelstva, kde je přece jen o akci větší nouze – i když dobrodružný prvek tentokrát supluje role městské gardy, k níž má Garret blízko skrz své kamarády z dětství. Namísto bolesti ze ztráty milovaného bratra, jakou trpěla hrdinka Věku popela, proto sledujeme především tíhu rozhodnutí, která musejí hrdinové činit a ovlivnit tak život svůj i životy ostatních na dlouhé roky dopředu. Na druhou stranu postavy jsou v Ostří snu podstatně sympatičtější než v jedničce.

Daniel Abraham v pěti bodech

1. Narodil se v americkém Albuquerque v roce 1969 a vystudoval biologii.
2. Debutoval čtyřdílnou fantasy sérií Kvartet vysoké ceny, z níž česky vyšly Stíny v létě a Zrada v zimě.
3. Jeho asi nejznámějším dílem (byť společně s Ty Frederickem a pod pseudonymem James S. A. Corey) je sci-fi série Expanze, která byla taktéž adaptována jako seriál pro stanici Syfy a Amazon Prime.
4. Dalšími výraznými díly z jeho tvorby jsou i fantasy pentalogie Mince a dýka a nová Kitamarská trilogie, jejíž třetí díl se v angličtině čeká v roce 2025.
5. V minulosti Abraham také proslul blízkou spoluprací s Georgem R. R. Martinem, pro něhož přepracoval román Hon na lovce, připravil komiksové adaptace Hry o trůny a také přispěl do jeho univerza Divokých karet.

Oproti relativně nízké zajímavosti příběhu zde navíc Daniel Abraham dovedl k dokonalosti budování svého světa. Kitamarskou trilogii od začátku plánoval jako průzkum jednoho města a komplexních vazeb, které zde lidé mají, často aniž by sami tušili, čeho jsou součástí. Když tak autor opisuje stejný rok jako v prvním díle, člověk se vyloženě těší na to poznat stejné momenty i z jiného úhlu pohledu než doposud, nemluvě o občasných čarokrásných popisech městských kulis a atmosféry. V ideálním případě zážitek vyžaduje čerstvou znalost detailů jedničky, číst se ale kniha dá i bez toho. Sluší se ovšem říct, že i právě kvůli předchozí znalosti zásadních dějových zvratů také nepřichází takřka do konce ani žádné pořádné překvapení.

Jeden rok v pestrobarevném městě

Třebaže jde v případě Daniela Abrahama již o zavedeného autorka fantastiky, a to i v českém překladu, působí koncepce Kitamarské trilogie jako zajímavé zjevení a také čtenářský zážitek, který v běžné knižní produkci jen tak nenajdeme. Zatímco někteří hodnotí jako lepší první díl (především kvůli novosti světa, většímu spádu i dalekosáhlejším událostem), jiní si zase více užívají dvojku (hlavně díky sympatičtějším hrdinům a odhalování, jak přesně se osudy protagonistů protínají). Buď jak buď, závěr Ostří snu přímo vybízí k tomu, aby člověk vyhlížel závěrečný díl, v němž se má příběh o jednom roce v pestrobarevném městě Kitamaru završit.

• Daniel Abraham: Ostří snu (Kitamarská trilogie 2)
• Laser, 2024
• překlad: Daniela Orlando
• obálka: Michal Kuba
• 424 stran, 499 Kč (v e-shopu Fantasye již za 449 Kč)