R. F. Kuang vtrhla do fantastické literatury jako tajfun, a to se svou prvotinou Maková válka, fantasy variací na Čínu 20. století, z níž postupně vytvořila trilogii. Po jejím skončení však vyvstala otázka, kudy se může autorka ve své tvorbě dále ubírat. Na prvek alternativní historie nakonec navázala dalším výletem do paralelní minulosti, tentokrát do Číny a Británie ve dvacátých a třicátých letech devatenáctého století. Zatímco někteří její nejnovější počin, který zhusta staví na překladatelské vědě, vychvalují do nebes, jiní se v něm spíše ztratili. Proč?

Napoleonské války skončily francouzským pádem z výsluní moci, spolu s úpadkem španělské moci a také konceptem Svaté říše římské. Uvolnilo se tak místo pro doutnající kolonialismus britského impéria, podpořený nikoli průmyslovou revolucí jako v naší realitě, nýbrž rozvojem stříbrodělství. Tajemná a magická věda, která zhmotňuje významy, jež se ztratí při překladu slova z jednoho jazyka do jiného, už sice existuje tisíciletí, jen Británie se však v první polovině devatenáctého století nachází v unikátní pozici rozjet ji naplno. Z dalekých zemí jako Čína dováží výměnou za opium čím dál tím větší množství stříbra, zároveň si nárokuje i mladé talentované lingvisty ze zahraničí, aby její moc dále rozšiřovali.

Jedním z nich je i Robin, kantonský sirotek, kterého ze spárů epidemie zachránil jeho citově plochý poručník, shodou okolností přední odborník na čínštinu na oxfordském ústavu překladatelství. Vykořeněnému Asiatovi nařídí do úmoru studovat latinu a řečtinu a Robina krása lingvistiky i akademického světa nakonec pohltí. Jakési vnitřní napětí, kterému dlouho nemůže přijít na kloub, v něm však zůstává.

Ztratit se v magickém Oxfordu

R. F. Kuang nezapře originalitu, literární talent ani studia na předních univerzitách Západu. Její sympaticky tlustá bichle Babylon s dlouhým podtitulem Nutnost násilí: Skryté dějiny revoluce oxfordských překladatelů se zdánlivě rozjíždí pomalu, poměrně záhy se ovšem ocitáme na prahu hrdinovy dospělosti a s ní souvisejících oxfordských studií překladatelství. Autorka uchvacuje prostředím akademické obce se všemi jejími podivnostmi, které ze stránek vystupují jako živé, a stejně tak i propracovaným zdůvodněním svého magického systému, který staví na etymologii slovíček z tuctu jazyků a potěší srdce každého, kdo se zajímá o literaturu a lingvistiku. Historiky zase může uchvátit vhled Kuang do dobové atmosféry v Británii i Číně a také na mezinárodním poli.

>R. F. Kuang v pěti bodech

1. Narodila se v roce 1996 v Číně, avšak 4 roky poté emigrovala s rodiči do USA.
2. Do světa literatury prorazila se svým debutovým románem Maková válka (2018, česky 2022), který byl přeložen do 19 jazyků.
3. Následovalo pokračování Dračí republika (2019, česky 2023) a Spalující bůh (2021), který má v českém překladu vyjít v květnu roku 2024.
4. Za svou trilogii získala celou řadu významných cen a podobný úspěch sklízí i se svými nejnovějšími romány Babylon (2022, česky 2024) a Yellowface (2023).
5. Vystudovala čínská studia a historii na univerzitách v Cambridgi a Oxfordu, ale jelikož školy není nikdy dost, pokračuje v ní nyní studiem východoasijských jazyků a literatury na Yale.

Na jednu stranu sledujeme, jak hrdinové postupně zvládají jeden ročník náročného studia za druhým, na opačnou stranu pak i to, jak je jejich svébytný akademický svět odtržený od běžného světa. Právě tuto dychotomii, stejně jako protikladnost hrdinova původu vůči upjaté výchově s vyhlídkou na službu impériu, pak autorka dále rozehrává a postupně přidává na obrátkách, takže se z poklidného Oxfordu stává takřka centrum pomyslné bitvy o budoucnost paralelního světa. Při tom všem si ovšem Kung snaží ponechávat vhled do situací jednotlivých hrdinů, a tak je nechává prožívat drobná příkoří běžného života i existenciální váhání. Svými prvky kniha nevyhnutelně připomene Harryho Pottera (dospívání na britské magické škole) a Jonathana Strange & Pana Norella (podobné historické období, nádech břitkého vtipu či nekonečné poznámky pod čarou), ve finále ale jde spíše o skloubení fantasy prvku, post-koloniální a feministické kritiky s atmosférou dobových bildungs- i dobrodružných románů.

Překladatelství není pro každého

S přibývajícími stránkami se Babylon naneštěstí čím dál tím víc utápí právě v tom, co ho dělá tak výjimečným. Lidská existence překlenující jazyky a kultury, jakou praktikují překladatelé, diplomaté a další mezinárodní osobnosti, byla v minulosti i je dnes tak specifická, že se jen těžko předává lidem mimo tuto bublinu – dokazuje to ostatně i jedna z vedlejších hrdinek románu, odrodilá důstojnická dcerka z Británie, která svým v zahraničí narozeným spolužákům rozumí jen s obtížemi (a oni jí).

A tak zatímco se autorka soustředí na popisy magického Oxfordu či na dennodenní připomínky rasismu, imperialismu/ko­lonialismu a zpátečnického pohledu na ženskou roli, jakými trpí hrdinové, pomalu a jistě se její text může pro řadu čtenářů stát černobílým, příliš naivním a často rozplizlým vyprávěním bez akčního děje. Zatímco někteří si tak budou užívat stovek skvělých nápadů a drobných easter eggů, jiní se mohou u Babylonu nudit. Inu, překladatelství prostě není pro každého. Jeho magie je však opojná, šanci si proto zcela jistě zaslouží.

• R. F. Kuang: Babylon, neboli Nutnost násilí: Skryté dějiny revoluce oxfordských překladatelů
• Host, 2024
• překlad: Daniela Orlando
• obálka: Nicolette Caven
• 582 stran, 549 Kč (v e-shopu Fantasye již za 494 Kč)