|
Anotace:
Nové české vydání slavného vědecko-fantastického románu velmistra žánru Roberta A. Heinleina, odměněného nejvyšším žánrovým oceněním, cenou Hugo, vám přinášíme v grafickém zpracování Petra Štěpána, s ilustracemi Daniela Špačka a především v novém překladu Alžbety Lexové. Související články
|
Ad Cizinec v cizí zemi, Heinlein Robert A. jindra_strelec - 23. 11. 2008 21:29 Tvrzení, že: O tom, že Cizinec v cizí zemi je absolutní špičkou v dějinách žánru science-fiction, slyšel snad každý, vypůjčené z recenze je do puntíku pravda. I já jsem několikrát na netu nebo v časopisech četl, že Cizinec je klasická a kultovní kniha. Do jejího čtení jsem se proto pustil s velkým očekáváním. A to byla nejspíš chyba.
Michael Smith je Marťan a člověk zároveň. Zní to jako protimluv? Možná že ano, ale na tom je ostatně celá kniha vystavěna. Druhá mise k rudé planetě totiž na jejím povrchu nalezne posledního potomka mise první a s velkou slávou ho přiváží na Zemi. Zde se pak v celé šíři rozvíjí příběh „člověka“, který se v lidské kultuře poprvé ocitá už jako dospělý jedinec, ale vše o ní se v podstatě musí učit jako dítě. Rozdíl ve vnímání kulturnosti a samotného pojetí civilizace jako pojmu je pak důvodem mnoha úsměvných situací ale někdy i naprostého nepochopení z jedné či druhé strany. R. A. Heinlein si Cizincem v cizí zemi si vystavěl pomník a po právu se zařadil mezi velikány žánru. Čtenář ale musí být připraven na to, že se nejedná o akční jízdy ale v podstatě o mezi kulturní srovnání.
|
Není lehké být cizincem v cizí zemi... BoB - 27. 08. 2009 05:51 Výchova. Je pro nás vším. Správná výchova je nadmíru důležitá. Dokáže nám vštípit základní společenské zvyklosti, hodnoty a principy, potřebné pro budoucí bezproblémový život (takové to: tohle musíš a tohle zase nesmíš). Bezproblémový pro nás i pro naše okolí. Díky výchově se můžeme v pravou chvíli beze komplikací začlenit do společnosti. Co se však stane, když společnost, v níž jste byli vychováni, nahradí společnost, jejíž zvyky jsou v mnohém odlišné? Pak se budete dozajista cítit jako cizinci, kteří přesně nechápou pravidla cizí země - bude běžně docházet k drobným nedorozuměním a konfliktům. Mnohdy pouze humorným, někdy se však mohou vyskytnout i mnohem závažnější. A o něčem podobném vypráví kniha Cizinec v cizí zemi [Stranger in A Strange Land, 1961] od Roberta Ansona Heinleina, u nás vydaná nakladatelstvím Banshies v roce 2006.
Lidstvo dosáhlo Měsíce a dokázalo na něm vybudovat kolonii. Osm let po tomto úspěchu je na řadě Mars. Startuje první expedice s lidskou posádkou. Účastníci této expedice – osm lidí - jsou po dlouhé době a mnoha kombinacích vybráni tak, aby se navzájem, při letu dlouhém tři roky, nepřivedli k šílenství. Loď Envoy nakonec letí s pečlivě vybranou posádkou, tvořenou čtyřmi manželskými páry. Let probíhá bez problémů. Zdárně dosáhnou Marsu a dva týdny vše pečlivě dokumentují. Poté kapitán slavnostně oznámí, že na další den je chystán sestup na povrch Marsu. A to je poslední zpráva, kterou Envoy vyšle skrze kosmický prostor k Zemi... Po dvaceti pěti letech od zmizení Envoye se na Mars dostává další expedice. Nová a mnohem modernější loď Champion vysílá svou první zprávu, ve které sděluje, že loď Envoy byla nalezena; nepřežil nikdo. Druhá zpráva zní, že Mars je obydlen. Ve třetí zprávě se tvrdí, že byl nalezen jeden trosečník z Envoye... Valentine Michael Smith je člověk. Výjimečný je tím, že se nenarodil na Zemi. Je to potomek dvou lidí z expedice Envoye, však vychovaný Marťany. Je dopraven na Zemi, ke své rase. A přesně v té době náš příběh začíná...
Kniha je tvořena pěti částmi. První část čtenáře seznámí s Mužem z Marsu, se skutečnostmi, které vedly k jeho příchodu na naši planetu a s komplikacemi, které jeho příchod provázely. Tato úvodní část je velmi hravá a brzy vás dokáže zaujmout. Druhá část ukáže, že Mike je od ostatních lidských bytostí mnohem odlišnější a řeší se jeho velmi nejistá pozice na planetě. Dále popisuje jeho další osudy, společně s osudy jeho nových přátel, takzvaných "vodních bratří". Heslem této kapitoly by mohla být věta: Tohle negrokuju. Jedná se zřejmě o nejhumornější část celé knihy. Po ní to již bude jen mnohem složitější a zamyšlenější. Třetí část vypráví především o Mikově seznámení s Vírou - nese se v duchu často používané věty: Tys Bůh. Mike se začíná stavět na vlastní hohy a hledá cestu, jak grokovat lidi a tak se stát sám člověkem. Čtvrtá část začíná být poněkud znepokojující. Mike v ní nalezne „svůj“ osud, který je spojen s osudy dalších lidí. Situce kolem něj se však začíná vymykat obecnému lidskému chápání a začíná na sebe strhávat příliš mnoho pozornosti. Pátá a zároveň závěrečná část je zakončením Mikovy „cesty člověka“.
Každý jsme nějaký. Můžete mít přátele jaké chcete, ale jakýkoli delší čas s nimi strávený se většinou stane nepříliš příjemným zážitkem. A to především ptoto, že každý z nás má nějakou chybičku či slabost, která ty ostatní znervózňuje, obtěžuje či dokonce přivádí k šílenství. Jinak je tomu však v domě Jubala Harshawa, kde všichni lidé žijí příjemným a nekonfliktním životem. V této komuně jsou všichni prakticky Harshawovi zaměstnanci, ale jinak se tváří jako naprosto samostatná, spokojená, možná až šťastná a rozrůstající se rodina. Druhá část je doslova napěchována humorem a vtipnými situacemi. Humor je však tím, co prostupuje celou knihou; je všudypřítomný (vyjma několika vážnějších situací) a dle očekávání kvalitní. Rituál sbližování v sedmnácté kapitole je toho jednoznačným dokladem. Za takové množství vtipných hlášek by se nemusel stydět ani žádný vyloženě humoristický román. Smithovo dobrodružství v této části příběhu je naprosto úžasné a podmanivé a dokazuje, že na správné formulaci vždy záleží. Druhá část příběhu je asi nejvtipnější a nejčtivější částí knihy.
Jedna Mikova specifická vlastnost mi opět připomněla televizní seriál Star Trek, kde v první sezóně originální série, v epizodě nazvané Tajemný Charlie [Charlie X, 1966], je Charlie – ztroskotanec, který byl vychován mimozemskou rasou, vrácen mezi „své“. Charlie však disponuje jednou zajímavou vlastností. Vše, co se mu znelíbí, může nechat – a také nechává – jednoduše zmizet. Je to zřejmě již druhý možný případ, kdy byl Heinleinův nápad použit ve Star Treku (první případ v epizodě Trable s Tribbly). Heinlein se tak jeví jako (téměř) bezedná studnice originálních nápadů, z které nečerpat by bylo plýtvání. Heinleinem popisovaná církev Nového zjevení či Církev všech světů (přesněji řečeno jejich odmítání života plného předsudků, pojetí lásky či využití všeho „normálního“ pro zisk) mi zase připomněla film Lid versus Larry Flint [The People vs. Larry Flynt, 1996, r. Miloš Forman], což je stejně jako tato kniha úžasný „kousek“, leč taktéž pro poněkud náročnějšího člověka.
Hugem oceněný Cizinec v cizí zemi se ukázal být neskutečně zábavným a v neposlední řadě i dosti poučným čtením, které občas dokáže vybídnout k zamyšlení (no občas možná není to pravé slovo; zamýšlíte se téměř po celou dobu čtení). Co se zdá normální nám, nemusí se zdát stejně normální někomu jinému, stejně jako to, co je běžné pro někoho jiného nemusí připadat zcela běžné nám. Akčního děje v této objemné knize mnoho nenajdete. Spíše než o dobrodružnou, napínavou a jednoduchou četbu se jedná o relativně složitější sondu do (nejen) lidského myšlení. Z hlediska běžné knižní produce i autorovy ostatní tvorby se jedná o poněkud těžší dílo. Jako takové si dozajista najde jak své odpůrce, tak své obdivovatele a zastánce, ke kterým bych se mohl bez přemýšlení zařadit i já sám. Jednoduchých příběhů nalezne čtenář nespočet, avšak děl, která nabídnou i trochu "zamyšlenější" zábavu (a nemusí se jednat pouze o žánr sci-fi), se stejné množství nenajde. Na jednu stranu asi tato kniha nebude vyloženě masově vyhledávaná, avšak toho, kdo se rozhodne do ní pustit, rozhodně nezklame.
|
RE: Ad Cizinec v cizí zemi, Heinlein Robert A. gilbert - 31. 10. 2009 23:37 Mě se Cizinec líbil moc, myslím si, že je to Heinleinova nejlepší kniha. Akce tu sice opravdu v podstatě vůbec není, ale to jí na čtivosti neubírá. Kniha má 5 částí, ale obsahově se spíše dělí na dvě hlavní : v první z nich na Zemi spolu se členy druhé výpravy na Mars přistává Valentine Michael Smith, potomek členů první mise na Mars. Je jediným z lidí, kteří výpravu přežili, ale on vlastně tak úplně člověk není - vychovali ho totiž Marťani a on se stal členem jejich společnosti (trochu to připomíná scifi Tarzana, ale opravdu jen trochu:)). Jenže Michaelovi rodiče byli významní vědci a jejich objevy se staly převratnými a jelikož byly řádně patentovány a on je jediným dědicem, stává se z něj de facto miliardář - pokud mu jeho nároky budou přiznány... Navíc vyvstávají další otázky: proč byl Michael vyslán Marťany na Zemi, jaký sleduje cíl, a... je stále člověkem? Také se objevuje řada těch, kteří by ho chtěli nějak využít, či raději "uklidit" stranou. Navíc Michael neví vůbec nic o lidech a jejich zvycích, neboť je stále spíše Marťanem a snaží se pochopit, "grokovat" (kdo četl, pochopí) lidstvo.
V druhé části (v knize 4. a 5. díl) pak sledujeme Michaelaa jeho přítelkyni Jill a osudy nového "náboženského" hnutí, které Michael s několika přáteli vytváří, přišemž jejich heslem je: "Tys bůh". Jenže hnutí, které se tak rychle rozšiřuje, získává další a další členy, má dostatek financí, nemá problémy se zákonem, se brzy stává trnem v oku "tradičních" církví a jiných zájmových skupin...
V této části dochází Michael k definici člověka a je to definice vskutku skvělá, i když pro mnohé jistě překvapující.
Heinleinovy knihy mám rád především díky zajímavým a vtipným postavám (byť by někdo mohl namítnout, že je Heinlein vytváří jak přes kopírák) a stejně tak zábavným dialogům.
|
Zákazníci, kteří koupili tuto knihu, kupovali také... | Stejný autor | Nakladatelství | ||||||||
269 Kč
|
499 Kč
|
413 Kč
|
300 Kč
|
260 Kč
|
251 Kč
|
169 Kč
|
219 Kč
|
179 Kč
|
358 Kč
|
322 Kč
|