Planeta, která neexistovala I, II, Philip K. Dick

Dick Philip K.: Planeta, která neexistovala II.

Nakladatelství Argo pokračuje ve vydávání děl jednoho z nejvýznamnějších autorů sci-fi 20. století, Philipa K. Dicka, do dvou svazků rozdělenou sbírkou Planeta, která neexistovala – v originále Second Variety. Z celkových pěti částí kompletního souhrnu autorových povídek se jedná se o tu druhou, která mapuje Dickovu tvorbu z přelomu let 1952 a 1953. Argo tak navazuje na Laser-books a jeho před pěti lety vydaný soubor To je Wub, kapitáne!.

Sbírka obsahuje celkem dvacet sedm kratších prací, které zcela jednoznačně ukazují, jakým směrem se později upírala pozornost Dicka jako romanopisce. Do nejčastěji se zde opakujících témat, z nichž sálá především pesimismus, strach z budoucnosti a nekončící deprese psychicky nemocného člověka, se promítla i neradostná realita autorovy doby – studená válka. V mnoha povídkách je Země zdevastována a v mlze z popílku se radioaktivním zářením zamořenou krajinou pohybují jen přízračné postavy umírajících vojáků, mutantů a různé podoby humanoidních i čistě mechanických robotů, kteří převzali nad lidmi vládu, případně se je pokusili zcela vyhladit (Typ číslo 2, Výprava na povrch, Podvodník, James P. Crow, Cizí planeta).

Také setkávání s mimozemskými civilizacemi, od lidí značně odlišnými, je provázeno řadou nedorozumění vedoucích k tragickým i tragikomickým koncům – třeba v povídkách Dárek pro Pat nebo Vesmírní pytláci, které jsou – jako hodně Dickových povídek – prodchnuty mimořádně cynickým a černým humorem.

Zároveň už zde začínají padat i otázky, které se později potáhnou Dickovou tvorbou jako pověstná červená nit – hned ta základní z románu Blade Runner, „co je to lidství“ v povídkách Podvodník nebo Když se řekne člověk, v níž se mimozemská bytost ovládající lidskou mysl ukáže nakonec daleko lidštější než původní „majitel“.

Dickova sbírka je kompletním souhrnem, ne výběrem. Proto je kvalita prací mírně nevyrovnaná a skvělé povídky jsou střídány těmi jen lehce nadprůměrnými – i těmi, v nichž autor vysloveně experimentoval (O plané jabloni). Přesto nezbývá než obdivně smeknout nad tím, jakou rychlostí Dick své práce chrlil, a přesto při tom nikdy výrazně neklesl pod vysoko nastavenou laťku.

Planeta, která neexistovala tak opět jednoznačně potvrdila, jak mimořádný talent světová fantastika v Philipu K. Dickovi měla.

  • Philip K. Dick: Planeta, která neexistovala I, II
  • vydal: Argo, Praha 2006
  • přeložili: různí překladatelé
  • obálka: Matouš Přikryl
  • 304, 272 stran / 238, 238 Kč

Recenze je převzata z magazínu Pevnost 2/2007.

26. února 2007, Jiří Popiolek