Ač jsou Howardovou silnou stránkou povídky, svým jediným románem ze světa drsného Cimmeřana ukazuje, že umí napsat i delší příběh a zachovat při tom jeho čtivost a chytlavost. Hodina draka byla moje druhá conanovka a přesvědčila mě, že originál je jen jeden. A ač Howardovi pokračovatelé umí napsat s Conanem jakkoliv výborný příběh, to zvláštní kouzlo na mě dýchá jen z původních knih. Pro nečtenáře fantastiky (a bohužel i pro četné příznivce tohoto žánru) je to brak, ale také klasika, která i po více než 70 letech od vydání je stále výborně čtivá. Dýchá z ní čisté dobrodružství, Conan je charismatický hrdina, který se sice chová předvídatelně, ale to mu nic neupírá na sympatičnosti. Zkrátka výborný odpočinkový kousek a navíc základ knihovny každého fanouška podžánru meč a magie.

Conan je jedna z prvních fantasy knih, s kterými jsem se ve svém životě setkal. Sice jsem nejdřív četl příběhy od pokračovatelů (de Camp...), ale až s Howardovým Conanem to bylo to pravé ořechové. Tenhle román není uplně ta klasickou Conanovkou. Cimeřan je tady zachycen jako trošku starší pán, ale to mu na síle paží, a na počtu rozbitých lebek neubírá. Má už vlastní království, ale o to hned zpočatku přicházi, protože prohráva v bitvě proti zákeřnému čaroději Xaltotunovi(díky zpropadené magii, samozřejmě). O tom, že Conan černokněžníka nakonec "zašlápne svými zaprášenými sandály" nikdo snad nepochybuje. Zkrátka je to výborné dobrodružství, z dob kdy fantasy, ještě nebyla pošpiněná plagiáty atd.

Kniha, která mne svého času přivedla k četbě knih žánru fantasy. A i po opakovaném čtení ji stále považuji ze všech příběhů o Cimmeřanovi za nejlepší ze všech (totéž platí i pro tvorbu R.E.Howarda obecně). Conan je zde coby král Aquilonie připraven o svůj trůn spiknutím několika aquilonských a nemedijských šlechticů, kteří oživí dáno mrtvého mocného mága Xaltotuna a s jehož pomocí v podstatě zničí aquilonské vojsko. Conan je uvězněn v mágově paláci, ale s pomocí konkubíny nemedijského krále Zenobie se mu podaří utéct. Na radu Asurova kněze Hadratha se vydává nalézt artefakt Srdce Ahrímanovo, který mu umožní zničit Xaltotuna a spolu se zbylými věrnými šlechtici získat zpět trůn. Na své cestě se pak setkává s mnoha lidmi, jimž zkřížil na svých dřívějších cestách dobrodruha cestu (Ať už v dobrém či ve zlém) a dostane se i do ponuré a nebezpečné Stygie. Jenže Conan není jediný, kdo hodlá nalézt mocný artefakt… Celé to zní možná jednoduše a schéma "putování za mocným artefaktem, který jediný je schopen porazit hlavního záporáka" bylo již použito mnohokrát, nicméně je třeba mít na paměti, že Howard byl, pokud ne první, tak jeden z prvních jistě. Těžko mu tak vyčítat neoriginalitu zápletky. Navíc všechny atributy, jimiž se vyznačovala jeho tvorba: čtivost, akce, atmosféra nebezpečí a starých dávných časů (jak jsem již napsal u jiných jeho knih) zde dosáhly svého vrcholu. Tato kniha je povinností pro každého Howardova i Conanova fanouška, kniha, kterou neodloží, dokud ji nedočte, protože zde akci střídá akci, je plná zvratů - zkrátka, "pořád se něco děje":). > Co se filmů s Conanem týče, nesahají literární předloze ani po > kotníky. Je to pouhopouhé množství různých Conanových dobrodružství > slepených do celku, který sice dává (s přimhouřeným okem) smysl, ale > čtenáře znalé Howardových příběhů neohromí, spíše, mám-li být upřímný, > poněkud znechutí. Nic na tom nezmění hlavní představitel, který sice > svou muskulaturou splňuje požadavky na hlavního hrdinu, ale jehož tupý > výraz a časté trapné pózování nenechají nikoho na pochybách, že se > jedná o podprůměrné zpracování jinak skvělé předlohy. A to hovořím > pouze o filmu Barbar Conan. Pokračování je (je-li to vůbec možné) > ještě mnohem, mnohem horší... No, pro mne osobně je "Barbar Conan" výbornou adaptací a jedním z nejlepších fantasy filmů vůbec. Sice se nedrží předlohy a jen se inspiruje některými scénami z různých příběhů, ale atmosféru a ducha Conanova světa perfektně vystihuje (lví podíl na tom jistě má i úžasná hudba Basila Poledourise). A Schwarzenegger je ten nejlepší Conan. :))))