Sbírka sedmi povídek o černokněžníkovi Roganovi a jeho příteli, vlkovi Goryvladovi. A musím se připojit ke chvále, tenhle soubor se opravdu povedl. Příběhy jsou to temné a drsné, plné akce a magie, to celé zasazené to slovanských reálií, především na území dnešních Čech a Moravy. Nechybí ani humor, který zde zajišťuje především Goryvlad a jeho špičkování s Roganem (scéna, kdy předstírá hodného krotkého psa, mě opravdu pobavila:)). Nejvíce se mi asi líbila úvodní povídka „Zřídlo zkázy“, v níž se Rogan střetne s čaroději, kteří nechávají oživovat mrtvé a nutí je bojovat na jejich straně. Toto nebezpečí vede k tomu, že mezi sebou uzavřou vynucené spojenectví odvěcí nepřátelé - rod Vršovců a ještěří lidé dragani, aby spolu s černokněžníkem bojovali bok po boku proto společnému nepříteli. Dále mne zaujal rozsahem krátká, avšak depresivní a hořká povídka „Z posvátné vody zrozená“ o střetu Moravanů s lesními vílami. Tato povídka se dle mého zcela vymyká určitému stereotypu hlavní zápletky příběhů (a to je asi má jediná vážnější výtka ke knize): a sice, že většina dobrodružství začíná tak, že Rogana a Goryvlada vyhledá ta a ta skupina lidí z toho a toho místa s tím, že potřebují pomoc, neboť se u nich v poslední době ztrácí lidé. Sice v „Noci šelem“ na jedno takové místo dorazí hrdinové sami, když shánějí nocleh, ale i zde se dozvíme o tom, jak se tu ztrácí děti… Trochu to nadnáším, ale tento motiv „ztrácení se lidí“ obsahují snad všechny povídky. Nicméně tohle je opravdu jen takové rýpnutí a ne zas tak velká vada na kráse, nepřekáželo mi to v tom, abych se výborně bavil a tento dojem mi zůstal i po dočtení poslední povídky „Když vyjde slunce nad Zborovem“, kde Rogan s Gorjou a čarodějkou Miladou brání syna Roganova přítele nitranského knížete Radomira (mimochodem tím synem je jistý Pribina, máme zde tedy pěkný odkaz na dějiny Velkomoravské říše;)) před smrtí, která ho potkat ihned po narození druhého Radomírova dítěte (jež je už na cestě), a která výborně charakterizuje Roganův osud a poslání. Jen doufám, že se Červenák k Roganovi někdy vrátí – a popravdě, budu skoro radši, když to bude další povídkový sborník…:)