hmmm tak snáď nám pri každej dotlači nezmizne diskusia a hlavne, pre tých čo knihu nepoznajú, linka na recenzie a ukážky z kníh, to by bola škoda... :( tak ja prispejem ešte raz a knihu znovu ohodnotím :)

Spíše než fantasy si s chutí přečtu nějakou tu sci-fi. Ačkoli v poslední době hodně experimentuji a „ochutnávám“ nové žánry či nové autory. Jedním z nově poznaných autorů je i Robert Anthony Salvatore. O tomto americkém spisovateli [*1959] jsem neměl velké povědomí. Věděl jsem jen, že má na svém kontě převážně tituly ze světa Forgotten Realms. A jako každý, kdo se dostal ve větší míře do styku s počítačovými hrami, a hlavně s takzvanými RPG (Role Playing Game), jsem tušil, odkud vítr vane. Možná i to částečně zapříčinilo, že jsem se rozhodl podívat příběhům od tohoto autora na zoubek... Člověk, který je nositelem dobrých vlastností, je v naší společnosti (jev téměř vymizelý) ceněn, a všem ostatním dáván za příklad hodný napodobování. Každý máme nějaké ty dobré vlastnosti. Ale mnoho z nás se je naučilo mistrně skrývat, neboť pro nás mohou být někdy nebezpečné a dokáží nás velice rychle dostat do pěkného maléru... Temné říše. Nacházejí se pod povrchem světa nazývaného Zapomenuté říše. Na rozdíl od něj do Temných říší nikdy slunce nezasvítí. Tma či stíny vyplňují obrovské jeskyně, které je tvoří. Obývají je národy, dosti odlišné od těch na povrchu. Především proto, že mnohdy nikdy v životě neokusily sluneční paprsky či jsou prostoupeny zlem. Jejich nejlepšími vlastnostmi jsou podlost, lstivost a vypočítavost. Město Menzobarranzan obývá národ drowů, čítající okolo dvaceti tisíc jedinců, sdružených do několika rodů. Každý rod touží své postavení upevnit, popřípadě postoupit na společenském žebříčku o stupínek výše. Toho lze dosáhnout vyvražděním jiného rodu, kterému síly zla nejsou tolik nakloněny. A právě do této situace nás zavádí začátek příběhu Domovina [Homeland, 1990], u nás vydaného nakladatelstvím Fantom Print v roce 2007. Zdá se vám, že dnešní doba přeje agresivním, bezcitným a prohnaným jedincům? Nelíbí se vám knihy s dobrými konci? Omrzely vás již příběhy plné ctnostných a čestných hrdinů? Pokud zní vaše odpověď (alespoň na jednu z otázek) ano, pak s chutí šáhněte právě po této knize, kde (téměř) žádného čestného hrdinu nenajdete, ať hledáte sebelépe a sebedéle. Příběh, jehož hrdiny jsou prohnaní, lstiví, úskoční a všeho schopní temní elfové, kteří se neštítí ani bratrovraždy, koukají-li z toho pro ně nějaké výhody a pozitiva, jimž zlo prýští póry ebenové kůže z těla ven, je temná fantasy, ve které je téměř vše od klasické fantasy přesně naopak. Vlastnosti, které vnímáme jako dobré jsou v Temných říších brány jako celý rod ponižující a nehodnotné a naopak ty, které prezentujeme jako vyloženě špatné, jsou ceněny a vyzdvihovány a po zásluze také odměňovány. Sprostá vražda není chápána jako něco extrémního a zavrženíhodného, provedete-li ji pěkně v tichosti, v nějaké zapadlé temné uličce a bezpečně - nejlépe dýkou do zad oběti. Autorův poutavý styl, kterým popisuje svět pod absolutní nadvládou žen uctívajících Pavoučí královnu Lloth, mne dokázal nadmíru zaujmout. Jeho "temná" fantasy ve které se Drizzt Do'Urden, jako kapka něčeho nezkaženého snaží nesmísit s temnou tekutinou ostatní drowí společnosti a hledá si svou vlastní cestu životem, kterou se snaží ani během svého výcviku naztratit z očí, je skutečně pozoruhodná. Popis fungování drowí společnosti, jehož nedílnou součástí jsou intriky, závist, zrada a vypočítavost mi v lecčems připodobnil i naši současnou společnost, ve které lze relativně snadno všechny tyto znaky a vlastnosti rozpoznat. Jedná se o příjemné vyprávění, plné strachu a především naděje, které se čte jedním dechem a na jehož stránkách ožívá svět, řídící se zcela jinými pravidly a zákony. Domovina je jednoznačně jedním z titulů, které vás naprosto pohltí. Je jedno, jaké plány jste měli, jak důležité věci jste měli toho dne vyřídit. Jakmile se do tohoto dobrodružství jednou začtete, je rázem všemu konec. Všechny plány jsou odloženy a vy jste nemilosrdně unášeni dějem, který ve vás díky autorově fantazii a obrazotvornosti zanechá mnoho silných zážitků. Domovina se skutečně ukázala jako velice sympatické počtení, které se svým pojetím vzdálilo většině podobných příběhů a které skvěle připravilo půdu pro pokračování poutavých životních příhod Drizzta z rodu Do'Urden. Jedno vím již nyní jistě – tento autor mne opravdu mile překvapil a k jeho dílům se v budoucnosti ještě vrátím.

Odrazu sa zablyslo a sídlo rodu De Vir zahalil magický oblak. Dokonale odvedený útok obrancovia nečakali. Vojaci rodu Do Urden dobili sídlo takmer bez strát. Teda až na prvého syna rodu Do Urden, ktorý zomrel na bodnutie dýkou do chrbta, čo ale zachránilo tretieho syna Drizzita, ktorý mal byť obetovaný v tej chvíli Loth, temnej bohyni. Novopečený prírastok do rodiny sa na svet pozeral z detskou nevinnosťou jeho levandulových očí a ani netušil, čo ho čaká. Od jeho súrodencov celé detstvo nedostal nič iné iba príkaz alebo ranu bičom. A jeho matka Matrona sa k nemu vždy chovala ako ku poslednému otrokovi. Takto správanie je však bežné u temných elfov. Drizzit sa však od nich líšil. A nie len farbou očí ale aj čímsi čo v srdciach iných jeho národovcov chýbalo a to bol súcit. Ostatný sa to samozrejme snažili potlačiť všetkými možnými spôsobmi. Drizzit si však zachovával svoju jedinečnosť a keď sa začal učiť bojovať zo zbraňami spoznal niekoho kto mu bol o dosť bližší ako iný. Zagnafien, najlepší šermiar v Narbordelu, ríši temných elfov, ho naučil všetko čo vedel a jeho učeň sa na oplátku ukázal ako jeden s tých čo prekonajú svojho učiteľa. V dospelosti ide na bojovú akadémiu kde sa ukáže ako najlepší šermiar, čím si získa mnoho nepriateľov a zisťuje, že ani jeho učiteľ nie je ten za koho ho považoval .V živote temných elfov neexistuje nič iné iba moc a intrigy na iné tam skrátka neostalo dosť miesta. To či iskra dobroty ktorá horí v Drizzitovom srdci dohorí alebo pohasne si už ale budete musieť prečítať. Prví diel série o drzzitovi, dobrom temnom elfovi, popisuje obdobie jeho narodenia a prvé roky života. V tejto knihe je krásne načrtnutá hierarchia temných elfov úplne jednoduchým spôsobom. Veľmi dobre sa to číta a nedá sa povedať, že by to dakde zadrhávalo. Zo začiatku si človek myslí, že má predstavu o tom aký temný elfovia sú, ale postupne zisťuje, že je to ešte horšie ako si myslel. Ten kto sa vyžíva v intrigách si príde na svoje. Ale aj tí, čo majú radi dobrú akciu, zauzlený dej a bojové scény neprídu skrátka. Veľkým plusom je aj krásne ilustrovaný predná strana. Moje celkové hodnotenie sú 4 hviezdičky ,ale to len preto že mi tam niečo chýbalo aj keď som neprišiel na to čo.